Divoká voda

Není tomu tak dávno co Tyler Bradt sjel Pallouse Falls a stanovil tak nový světový rekord ve výšce sjetého vodopádu. A nejen ve výšce sjetého vodopádu, ale také v délce volného pádu. Kdo by si myslel, že tento rekord zůstane na dlouhou dobu nepřekonán mýlil by se…

Zima je pro mnohé vodáky čas hibernace a regenerace. Musí si olízat rány a bolístky z předcházející sezóny a pořádně si odpočinout před sezónou následující, proto se ukládají do zimního spánku. Pro jiné je to zase čas fyzické přípravy na jarní tání. V posilovně zvedají tuny želez, šlapají na rotopedu a zapijí to iontovými nápoji.

Už začátkem týdne někteří nadšenci naznačovali, že by se možná mohlo z vodáckého hlediska některý den poštěstit. Předpovědi slibovaly třeskuté oteplení a i nějaký ten déšť. Ideální kombinace. Ve středu ráno vyrážím do práce a hned jak dosednu uklidním se u vodočtů. Nikde nic extra zajímavého, můžu v klidu pracovat celý den.

21.11.2012 dorazil v pořádku tým expedice na řeku Langu Khola do nepálského Chisapani. Tímto byl po měsíci dokončen sjezd řeky Langu Kholy, který byl zároveň jejím kompletním prvosjezdem. Členem expedice byl i český zástupce Jakub “Kajman” Šedivý, kterého jsme pro vás vyzpovídali.

Jestli se dobrodružnost expedice hodnotí podle nebezpečí a co nejvíce problematického průběhu, tak má etiopská cesta, na škále 1 – 10, čistou jedenáctku.

V roce 2013 začalo jarní tání skutečně brzy… 4. ledna? Jarní? Tání? Hmm, tady asi něco nehraje…

Celý víkend začal poněkud zvláštně. Jedu za bandou, která chce vyrazit do Jizerek, směr Síť, v Síti nikde nikdo, ačkoliv mám hodinu a půl zpoždění… Telefon začne zvonit. Kde seš? V Síti, paráda my jsme v Local Bloku…

Termín na rozhovor s medailistou z olympiády jsme hledali obtížně, tak nakonec pomohl Skype. A i přes něj bylo slyšet, že už ho poolympijský kolotoč dost zmáhá, a dalo práci ho trochu rozpovídat.

První tři závody Grand Prix, které se jely formou sprintu v řádech minut na creekových úsecích řek – GolGol za velké vody, technické Puesco a úžasná Nevados – prověřily naše schopnosti na výbornou a jsou dávno minulostí. Teď je čas říci díky sponzorům, kteří pomohli zaplatit náš transport do nádherné Patagonie, na legendární Futaleufu, kde jsme mohli začít téměř od nuly, protože Futa je hodně velká voda.

Dneska ráno jsme dorazili do Pokhary po více jak dvacetihodinovém přejezdu z Chisapani. Máme za sebou měsíc v horách a džungli a tři týdny na vodě a tak jediný na co jsme schopný myslet je jídlo a spánek. No a samozřejmě je mi špatně, což tak trošku vylučuje moje obžírské a poživačné tužby.

Whitewater Grand Prix Chile odstartovala před týdnem na řece Gol Gol, kde plavou sopečné kameny v řece a začalo hned po příjezdu hustě pršet. Voda nastoupala a pro nás to znamenalo trénink na závodní trati. Úžasná řeka s 5 velkými dropy a zábavnou WW IV+ mezi hlavními vodopády a těžkými peřejemi.

V neděli 11. 11. 2012 Lipno pouštělo vrchem cca 6 kubíků. Nezaváhali jsme a naše představy o přenášení vlhkých kamenů se změnily v krásné technické poježdění, minimálně o stupeň lehčí než za „běžného stavu“ 20 kubíků.

Zatímco se na Štědrej večer cpu kaprem, trochu mi v hlavě hlodá, že zrovna teče Vrchlice, moje nejbližší a fakt oblíbená řeka a já to nejspíš zase prošvihnu. Ale nenechám si tím kazit večer a doufám že ráno se přece jenom poštěstí.

Tak jsem si vyrazil dětmi a kočárkem po vánoční Praze, ale jelikož mi to nedalo tak jsem to vzal kolem Karlovky – vody je v řece víc, co kdyby. Samozřejmě je pořád málo. Tak nic, vezmu to přes Karlův most tam chci očíhnout ještě jeden potencionální spot.

Voda je krásné průhledná a není jí mnoho, takže to vypadá, že budeme hrozně bouchat, ale nakonec je to úplně v pohodě. Ani jsem se nestačil psychicky připravit a už nám soutěska začíná. Teď mi taky začíná chybět to, že jsem se zrovna na tohle nebyl podívat a na prvním velkém skoku jsem trochu víc vpravo a dávám si eskymáčka. Krasnýho, rychlýho, takovýho, který spíš dodá sebevědomí.