Divoká voda

Po polovině června proběhla českými sdělovacími prostředky zpráva, že při nehodě dvou raftů na francouzské řece Guil přišli o život dva čeští občané – muž a žena ve věku okolo 60 let. Články ale nebyly nijak podrobné. Nám se před pád dny ozval Tomáš Jursa, který tento nešťastný zájezd vedl a chtěl vše uvést na pravou míru. Níže tedy přinášíme jeho výpověď.

Je za námi osmý ročník Kanufestu v Roudnici nad Labem. Pro Plzeňáky tahle akce začíná vždy už ve středu, kdy se všichni potkáme v Roudnici na kanále a začínáme s přípravami. Tenhle rok šlo vše výborně od ruky a na pátek už nám zbylo „jen“ vymyslet a postavit trať. Jelikož je Kanufest poprvé součástí Czech Whitewater Tour, měli jsme na závody speciální nafukovací kayakcrossové branky. Na roudnické poměry byla trať poměrně náročná a dlouhá.

Je tady pár nešťastníků, kteří propadají každou zimu depresím plynoucím z abstinence pádlování na divokých řekách. Tu nemůže žádný kanál, natož běžkařská stopa, vykompenzovat. Já sám jsem jedním z těchto pacientů. Každopádně nejsem zatím jedním z těch, co se s tím hodlají nebo musejí smířit.

Osobně mě baví veškeré cestovatelské plány dotáhnout až do absurdna. Sám jsem trochu sebemasochista. Za ta léta cestování s kajakem po světě, pakliže nemáte v plánu pracovat jako raft guide, jsem poznal, že nejsložitější je načasování plánů s lidmi, se kterými chce člověk opravdu strávit pár týdnů kajakováním.

„Co budeme dělat?“ ptám se každé ráno, když otevřu oči a v dálce slyším šumění řeky Durance. Vyjdu ven, slyším vesele cvrlikající ptáky a vidím, jak první vrcholky hor kolem kempu v L’Argentiere září v teplém slunečním světle. Každý prázdninový den tady na Durance na jihovýchodě Francie, v nádherné oblasti Provence-Alpes-Côte d’Azur, začínám touhle otázkou, protože region nabízí tolik aktivit, že je opravdu těžké si vybrat.

Pokud musím na nasedací místo řeky s kajakem dojít několik kilometrů, přitahuje mě to podstatně víc, než dojet k mostu, kde člověk jednoduše nasedne a jede. Je to pravděpodobně i tím, že v kajaku trávím spoustu času a prostě mě baví s lodí na rameni pochodovat, i když to občas hodně bolí a člověk nadává sám sobě. Osobně jsem velkým zastáncem trénování fyzičky metodou, že to prostě musí bolet, a pokud možno pořádně a dlouho.

„Slyšel jsi o tom borcovi, co jel s naším packraftem sám do Kazachstánu?“ dotázal se mě v nějaké mailové komunikaci Robert Kazík a já jsem se jen podivil, protože neslyšel. Poslal mi kontakt a už mi svitlo. Žozé. To je přece ten chlapík, co nám psal článek o polárnicko-vodácké výpravě v Rumunsku. To musím omrknout, bude to stát za to. A stálo. Bohužel se Žozému nechtělo smolit s textem, ale dal mi plné svolení načerpat jakékoliv informace z jeho webu a zpracovat je dle uvážení. Vzhledem k tomu, že se sám vydal na divoké řeky ve střední Asii, ve vodácky málo probádané zemi, jsem to vlastně nemohl odmítnout.

Kolumbie je země, do které se, ať chcete, nebo ne, zamilujete v moment, kdy vylezete z letištní haly. Tropický vzduch, usměvaví lidé, nikdo vám nenutí taxík, kafe za 5 Kč.

Málokde se dnes najde tak dlouhá řeka, aby bylo možné skoro 20 dní jen tak proplouvat panenskou divočinou s minimálním dosahem civilizace. Právě taková je řeka Colorado, když protéká Grand Canyonem. Začátek úseku je u ocelového Navajo Bridge a bývalého přívozu Lees Ferry, konec u bývalého Pearceůva přívozu na vzdutí Hooverovy přehrady. A mezitím 470 km skal a kamení s jedinou lávkou pro pěší a koně – a jedna hospoda. Jakmile vyplujete, není cesty zpátky (mimo opravdu kritické situace). Navíc to musíte stihnout dřív, než vám dojdou zásoby… nebo vyprší povolení.

V dobách, kdy ještě nebyl jediný umělý slalomový kanál, se zraky milovníků divoké vody upíraly na přírodní tratě. Cestovat do zahraničí byl velký problém, na závody v kapitalistické cizině každoročně vycestovalo jen několik vybraných jedinců. Trénink nebo vodní turistika v alpských zemích byly pro většinu vodáků jen snem.

Páteční volné ježdění odstartovalo letošní roudnický Kanufest, již šestý v pořadí. Registrovaní pospíchali na koncert punkové kapely S.A.S. a ti, co se zaregistrovat nestihli, si museli ráno trošku přivstat.

Kdo nebyl v Norsku, jako by nebyl. Snad každý, kdo jede do této překrásné země za kajakovým vyžitím, otevře knižního whitewater průvodce od Olafa Obsommera a naplánuje si různě velký okruh zejména jižním Norskem. To zaručeně uspokojí touhy kdejakého kajakáře. Jakmile ale budete v Norsku častěji, velice brzy přijde zájem o řeky jiné. Nejprve o takové, které nejsou ve světoznámém průvodci – což je mimochodem většina norských řek – a poté o takové, které zatím neviděly srandovně oděného rytíře, který namísto koně krotí peřeje divoké řeky se svým plastovým kajakem. Onoho rytíře má ve svém srdci každičký chlap od svých dětských let a já osobně jsem nesmírně šťastný, že mi kajak umožňuje tuhle mojí dětskou touhu uspokojit.

Alenka v říši divů, pohádková země, kouzelné údolí… o této řece jsem slyšela za poslední roky už mnoho zveličujících přívlastků, ale o její skutečné kráse jsem se měla přesvědčit až v květnu 2022. Vyrážela jsem z jižního Oregonu a v plánu bylo zastavit se v údolí Cal Salmon a pak pokračovat dále na jih vstříc kalifornským klasikám. Jak tomu ale často osud chce, plány se mění…

Tentokrát vyrážíme opět s českou legendou a největším znalcem Korsiky, Doktorem. Kuřete nepočítám, protože ten je v tomto oboru něco jako Wayne Gretzky. Z Čech vyrážíme v mrazivé chumelenici a o to větší je překvapení, když nás na ostrově vítá teplé počasí a plná koryta řek.

Val Sesia je jedno z nejkrásnějších údolí v Itálii. Při jízdě po strmých horských silnicích přes krásné vesničky s kamennými kostely zastrčenými pod Monte Rosou, druhou nejvyšší horou Evropy, zahlédnete první záblesky peřejí na řece Sesii a pochopíte, proč by se Valsesii mělo říkat „údolí řek“. Pro zkušené i středně pokročilé vodáky nabízí Valsesia všechno. Od úseků řeky Sesia naplněných balvany až po hlubší kaňony a slidy jejích přítoků, jako jsou Gronda a Sorba. Těžko budete hledat lepší místo, kde byste mohli posouvat své limity nebo ladit techniku a ještě si při tom dát šálek perfektní kávy.