Divoká voda

Během naší letní cesty do Ruska, o jejíchž částech Bashkasu a King of Asia jste si mohli na HYDRU už něco přečíst dříve, měl být jedním z top výletů multiday po řekách Karagem a Argut. Za sebe musím říct, že to nebyl jeden z top výletů, ale vůbec nejlepší počin z celé Altaje vůbec… Akorát teda nebyl moc vhodný na úvod celého výletu.

Když u nás na podzim skončí sezona, většinou Vavřineckým potokem a podobnými podzimními akcemi, nezbývá než počkat, až se přeženou sněhy a až nám jaro zase nadělí vodu do koryt. A nebo máme druhou možnost – vydat se za vodou a teplem někam na druhý konec světa.

Na jaře rozbouřila vodáky zpráva, že v úseku Labe pod Špindlerovým mlýnem, konkrétně na Labské soutěsce, se v korytě řeky pohybují bagry a bourají přímo do koryta betonovou navigaci. Po pár měsících je rekonstrukce hotová a tak se můžeme podívat, jak to dopadlo. Upozorňujeme, že váš krevní tlak asi vyletí sakra vysoko.

O víkendu se v rakouském městečku Oetz konal 7. ročník adidas Sickline Mistrovství světa v extrémním kayakingu. Na start nejpopulárnějšího kajakářského závodu se postavilo téměř 130 závodníků z více než dvaceti zemí světa. Trať na legendárních peřejích Wellerbrücke se letos jela v porovnání s jinými roky za menší vody a byla tedy i o poznání lehčí. Jarní povodně ale závodníkům na druhou stranu připravily překvapení v podobě hned několika změněných skoků.

O nadcházejícím víkendu čeká svět extrémní divoké vody absolutní vrchol sezóny. Nejlepší extrémní kajakáři z více než dvaceti zemí světa se již po sedmé setkají v rakouském Ötztalu, nejdelším tyrolském alpském údolí, aby poměřili své síly na adidas Sickline Extrémním Mistrovství světa na legendárních peřejích Wellerbrücke.

Člen vítězné posádky raftové nominace Libor Peška v rozhovoru vypráví o přípravě týmu, plánech a ambicích na další rok i tom, jak posádka Hanace konečně dosáhla českého prvenství před TR Hiko.

Raftové závody na Trnávce letos přinesly novinku. Sobotní závod se rozdělil na dva a závodníci si tak mohli užít dvojnásob závodění, cen i srandy.

Na Mistrovství světa ve vodním slalomu se Čechům nepodařilo zopakovat úspěchy z loňského mistrovství v pražské Troji. Z amerického Deep Creeku si nepřivezli žádnou individuální medaili, přestože k ní hned několikrát chyběl jen kousek.

Přečtěte si dnes, jak málo stačí, aby na vodě vznikl pořádný průšvih. Naštěstí situace v článku dopadla dobře, ale… Opatrnosti není nikdy dost!

Když jsme plánovali cestu na Altaj, Vasil nás požádal o přihlášení na závod King of Asia, jehož je každoročně organizátorem. Našla jsem si příslušný web, shlédla video z loňské akce, vyděsila se a vyplnila své údaje čistě nezávazně.

Rozhodl jsem se na místo poděkování za Vaše vodácké zprávy v časopise HYDRO, sám přispět „trochou do mlýna“, formou reportáže z naší cesty do Bosny a Chorvatska a budu rád, když Vám informace poslouží.

Řeku Bashkaus s její soutěskou Kniha legend asi není třeba představovat. A pokud je, doporučíme vám poslední vydání HYDRA, kde se dočtete o co se jedná. V letošním létě se na tuto legendární řeku vypravila další česká výprava, která ji, po loňském úspěšném sjezdu Honzy „Zajíce“ Láska a jeho party, sjela také. A jaký ten legendární Bashkaus je? To už nám vypráví Kuba Suchý.

Tohtoročné majstrovstvá Európy sa konali u nás na Slovensku. Areál vodných športov v Čunove je ideálnym miestom na preteky a myslím, že ani tentokrát nesklamal. Týždeň pred pretekmi bol hotel Divoká voda plne obsadený a kemp v areáli praskal vo švíkoch. Pretekári zo 14 krajín Európy prišli o niečo skôr, aby si natrénovali čunovský valec.

Zpravidla každý rok musí být jeden letní víkend ten nejhorší, nejupršenější a nejchladnější… Předpověď dávala tušit, že se nám opět povedlo tento oblíbený víkend trefit a v jeho průběhu připravit Freestyle Fest 2014 – Mistrovství ČR ve freestyle kayakingu.

Lipno je za námi a dalo by se říct, že úspěšně. Počasí bylo kupodivu příznivé a i přes sobotní ranní deštík a pár vydatnějších přeháněk bylo vidět i slunce! Nebylo tedy divu, že spousty příležitostných vodáků oprášilo svá plavidla a tak se zdálo, že každý, kdo kdy alespoň jednou seděl v lodi, přijel změřit své síly s Čertovými proudy. Zařadit se pak do kontinuálního toku kajakářů a raftů bylo občas i celkem nemožné a ve chvíli, když už se nad Vraty tvořila fronta 20 lidí, mohl mít člověk pocit, že se nachází o pár desítek kilometrů níže po Vltavě nad některým z jezů v Českém Krumlově za plné turistické sezony. Každý si ale jistě přišel na své a našel svou lajnu. Z diváckého hlediska pak určitě nebyla nouze o zajímavé situace!