Divoká voda

Předpovědi a Djembeesovo tlachání na facebooku mne přesvědčilo o tom, že by to mohlo dopadnout a nějaká voda by mohla o víkendu být. Kam vlastně pojedeme? Djembees, nevím proč, furt chtěl na Šumavu. Teda teď už vím, ale o tom postupně. Čtvrtek i pátek byly značně nacpané prací a řešením pracovních problémů, takže jsem v domnění že to Djembees nějak zorganizuje nechal věci plavat a počítal s tím, že beru auto. Během pátku to nabralo reálnější obrysy a skupina se skládala z 6-ti lidí. Djembees, PePe, Ivoš, Panda, Petr Čech a já…

Pár dní po Novém roce to vypadá, že se model Aladin zbláznil a hraje všemi barvami. V úterý na kanále, když venku mrzne, až praští se s Matějem domlouváme, že kdyby opravdu ulhaný Aladin výjimečně nelhal, tak 100% jedeme. Předpověď je stále lepší – nemění se. Ve čtvrtek už se celý Facebook hemží vzkazy a plány, jak kdo co kde a kolikrát „vopere“. Trošku mě zaskočí dotaz od Djembeese, proč tak trvám na Jizerkách a nechci jet na jih. Abych to zkrátil, prostě se mi nechtělo jet tak daleko s hodně nejistým výsledkem. S ostatníma domlouváme poradu na čtvrtou ranní, takže nespím skoro celou noc.

Již jako mladší kluky nás nadchlo vyprávění o této říčce. Tenkrát se nám to zdálo skoro nejetelné. Loni v zimě jsme si na to vzpomněli a po krásné lyžovačce na Klínovci jsme se vydali podívat na koryto řeky. Po krátké obchůzce jsme usoudili, že již tak velký strach nemáme, jen by to chtělo vodu…

Být vodákem, je jako být lezcem. Ani jedno není jen sportem, je to diagnóza na „celej“ život. Jedeš kolem strouhy u cesty, ve které teče voda a říkáš si, ty jo, to „bejt“ v životní velikosti, to by byl rachot, ty válce, vodopády, „sifáče“. Na víkend hlásí oblevu, třeba potečou Jizerky. Minulý rok se mi po vodácké stránce příliš nevydařil, studoval jsem v zahraničí a na pořádnou divokou vodu nebyl čas a ani podmínky, tak že bych si o víkendu spravil chuť?

Díky změnám počasí jsme od pátku odpoledne zvědavě sledovali průtoky řek v blízkém okolí. Už večer bylo jasné, že Divoká Orlice z Bohousové bude pěkná.

Americký novinář Joe Carberry je redaktorem časopisu Canoe & Kajak Magazine. Pro svůj první trip ve Švýcarsku se v létě spojil s německým kajakářem a fotografem Jensem Klattem. Na rozdíl od zaběhaných zvyklostí se rozhodli, že pro své cestování v co největší možné míře využijí hromadnou dopravu.

Naše altajské putování, během kterého jsme si užili závod King of Asia, řeky Karagem, Argut a Bashkaus, se blíží ke konci a před námi je poslední multi-day. Řeka Sumulta pro nás měla být původně řekou na rozjetí, než sedneme na něco ostřejšího, jenže tohle je Rusko a klíčové není plánovat, ale přizpůsobit se.

Když jsem byl letos v květnu s Buchťákem na závodech v Itálii, potkal jsem Sama Suttona. Jen tak mezi řečí se mě zeptal, jestli bych nechtěl jet s ním a Ciaranem Heurteau do Indie, jižní oblasti Kerala. Rozhodování bylo snadné.

Severské řeky přitahují v posledních letech spousty vodáků, málokdo z nich se vydává až k polárnímu kruhu. Norská řeka Glomåga, která pramení a teče skrz Svartisen Glacier, ta byla sjeta teprve podruhé.

Řeka Gulling je zvláštní tím, že jménem tohoto toku si nejsou jisti ani autoři map. Občas se totiž objevuje chybně název Golling (dokonce ho uvádí i DKV z roku 1993), ale vzhledem k místopisu se jedná opravdu o Gulling. Nenechte se zmást a než nasednete na Gulling, ověřte si, že sedáte na řeku, kterou skutečně chcete.

Už jste někdy byli v nemocnici? Pokud ano, jistě jste poznali, že nuda přijde brzy. Nepomáhá čtení knížek, zeď už máte okoukanou a propuštění je daleko. Co s tím? Podívejte se na krátký film Vojty Lukeše Boredom a odpověď naleznete!

Určitě vás zajímá, jak skončil případ falešného výherce z Vavřineckého potoka. Osm dní po zveřejnění článku se dotyčný telefonicky (a anonymně) ozval. Jeho vysvětlení, proč se prohlásil za vítěze kategorie G2 bylo celkem prosté – prý byl ožralý a cenu pro vítěze převzal v opilecké pýše.

Budete-li mít při návštěvě Nového Zélandu chuť si zapádlovat a na West Coast nebude nikde voda, zajeďte na jeho úplný jih. V této oblasti jsou hory tyčící se do výše přes 3000 metrů takřka na dosah ruky.

Obracíme se na všechny vodáky s prosbou o pomoc při identifikaci člověka. Dotyčný se neoprávněně prohlásil za vítěze kategorie G2 na letošním Vavřineckém potoce a převzal cenu pro vítěze.

Vodácké oblečení do značné míry ovlivňuje náš požitek z jízdy na vodě. Chrání nás nejen před vodou, ale také před rozmary počasí a ovlivňuje i náš sportovní výkon – dokonce víc, než si mnozí z nás umí představit.