Voda v řece může být studená, čistá, klidná, divoká. Může být krásná, špinavá i teplá. Může být i stojatá a smradlavá. Může být jaká chce. A tak je to správné, protože každý má rád něco jiného a voda v řece přece patří všem. Může být jaká chce, ale napřed tam musí nějaká zůstat.
Nezapomněli jste? Už 29. – 31. 5. pořádají Vodáci Choceň mistrovství České republiky na Trnávce. Registrace je spuštěna a jak je vidět, účast bude mezinárodní. Do soutěže se přihlásili i slovenští vodáci. Startovné je při přihlášení přes web do 27. 5. snížené, tak neváhejte!
V termínu 24.-26.4. proběhlo po dvou letech zase Krakonošovo Labíčko – kayakcrossový závod, který už tradičně hostila obávaná Vrchlabská soutěska. A jaký ten letošní ročník byl? No jako obvykle epesní.
Sledovali jste průběh výstavby kanálu v reálu a nebo v loňském 4. čísle HYDROmagazínu? Pokud ne, přečtěte si následující článek. Závodníci roudnického kanoistického oddílu čekali více než dva roky, než z oraniště v místě původní slalomové dráhy vyrostl kanál zbrusu nový. Přestože zákulisí jeho stavby bylo plné překážek a nezdarů, kanál nakonec stojí a voda v něm už také teče, jak má. Představujeme vám legendární roudnický kanál v úplně novém kabátě.
Dnešní neděli bylo několik „poprvé“. Poprvé jsem seděl na „nové“ lodi (z Topollina jsem přešel na dvacet let starou novinku Prijona Rockitt), kamarád Zíťák zajížděl nového Raptora a to vše na horní Kamenici, kterou jsme jeli taky poprvé.
Slunce nám již začalo ohřívat vodu a tak je načase Vás pozvat na další ročník HIKO Youngsters campů. Letošní kempy 4. ročníku se budou konat v Praze na kanále v Troji. První termín je vypsán na 16. – 17.5. 2015 a druhý na 1. – 2.8. 2015.
24. – 25. dubna se letos opět sejdou vodáci ve Vrchlabí na extrémním závodě na jednom z nejtěžších úseků horního toku Labe – Vrchlabské soutěsce. Trať závodu není dlouhá, je to jen cca 200 metrů, ale obtížnost úseku je do WW IV+.
Při přestupu v Bruselu, po absolvování pěti pracovních hovorů během odbavení a hledání správné odletové brány, začínám pomalu věřit, že mi ta Galicie vyjde. Když vidím malinkaté letadlo, které mě má dopravit do Porta, tak mi něco říká, že to asi nebude úplně zadarmo. Vyběhnu schůdky do letadla, zdravím letušku a v tu chvíli si div neurazím hlavu v průlezu do letadla. Po dobu mého letu se nic zvláštního nestalo. Teda až na to, že mi velmi nehezká, ale o to prostorově výraznější letuška cca 4x přejela nohu vozíkem s občerstvením. Naštěstí celý let netrval dlouho, jinak bych měl nohu jako kačer Donald a do kajaku bych se nevlezl…
Na vodu už jezdím přes 10 let a úspěšně jsem překročil třicítku, což je jasný důkaz toho, že mám rozum a zbytečně neriskuju (tzn., že hodně přenáším). Poměrně záhy jsem v lodi kromě házečky začal vozit lékárničku a postupně přibývaly smyce, kladky, prusíky a blokanty, ale pořád jsem hřešil na jednu praktickou část vybavení – skládací pádlo.
Jarní voda opadá, pojeďte na Trnávku! O víkendu 29. – 31.5. pořádají Vodáci Choceň mistrovství České republiky v extrémním sjezdu na divoké vodě. TXR obsadí opět nejobtížnější kanál ve střední Evropě.
V loňském roce se objevily první zvěsti o stavbě přehrady na rakouském Pitzbachu. V té době by asi málokdo tipoval, že už v dalším roce bude stavba hotová.
Parta ruských kajakářů nám poslal článek z jejich úspěšného počinu v loňském roce v Gruzii. Podívejte se tedy na překlad textu z azbuky, ve kterém se v polovině října osmičlenný tým kajakářů poprvé projel po řece Hobitskali (Khobistskhali) v západní Gruzii, konkrétně severozápadní oblasti Samegrelo.
Už pár dnů předem sleduji předpovědi a po vánočním masakru na Kamiennej si říkám, že bych si měl doma v Jizerkách spravit pověst. Volám Samurajovi – má přijet na nedělní promítání – aby si vzal kajak a přijel o den dřív. V sobotu skutečně dovalil, stejně jako kamarád z Prahy, který chtěl ubytovat před jizerskou padesátkou – ten z nás a z počasí má málem infarkt!
Tání zahajujeme s Adamem jako skoro vždycky na našem homerunu – Vrchlici. Hráznej zřejmě nemá rád vodáky, a tak pouští čtyři kubíky až v půl čtvrtý, hodinu před úplnou tmou. To nám ale nemůže zabránit, abysme si vystřihli obligátní čtyři jízdy. Večer se domluvíme ještě s Márou a Felixem že si ráno v šest zavoláme a podle aktuálních stavů rozlouskneme, kde strávíme pádlovací víkend.
Začátkem týdne jsme tušili, že druhý lednový víkend přinese oblevu. I přesto, že do poslední chvíle věřil ve vodu v Jizerkách málokdo, se vyplatilo tam vydat. Déšť, tající sníh a teplé počasí přinesly nejen do koryt Jizerských řek vodu. Jak jsme si užili první vodácké radovánky v nové sezóně 2015?