Na Botiči se scházívají jen ti otrlejší, ti co se nebojí, že je potřísní nějaká ta kapka špíny, která v Botiči teče, a nebojí se ani vykoupání v té hnědé břečce. I my patříme k těmto otrlejším a sjeli jsme ho už mnohokrát. Naštěstí se nám ještě za to nevymstila girardia, ani si na nás nepočkal virus žloutenky, či ostatní „potvůrky“ kterými nás pořadatel v propozicích straší. Letos se nás na Botiči sešlo spoustu.
Vzali jsme tedy v neděli ráno nafukováč – rio a hydro na záda a vyrazili autobusem MHD z Modřan do Hostivaře. Byl to geniální nápad. Za půl hodiny jsme byli na místě a nemuseli jsme díky tomu složitě hledat parkování u startu. Ráno bylo sice chladno, ale brzo se sluníčko začalo klubat z mraků. Od pořadatelů jsme po zaplacení symbolického poplatku 10 Kč za list pádla dostali razítko. Jára pro něj nastavil čelo a já tvář, rychle jsme otevřeli pusu, abychom nepropásli vstříknutí pořadatelské alkoholické desinfekce. Lidí u startu bylo mraky.
foto: Jan Horáček a Petr „Žralok“ Marek
