Petr byl na vodě poprvé na Lužnici ještě než se narodil. Tak brzy ho rodiče k vodě vedli. Nejspíš se to vyplatilo, protože se ho voda drží dodnes. Začínal v dětském oddílu, kde s kamarády závodil na pramicích ve vodáckém víceboji, postupem času se našel v kajaku a na divoké vodě.
Dnes už jen nenáročný vodní turista. Po adrenalinovém škádlení hor, vzduchu i moře se na kraji důchodu vrátil k pohybu, u kterého může sedět. Z vlastní zkušenosti například vím, že na tunové plechové pramici to z Čech do Hamburku trvá dva týdny. Volný čas vyplňuje výrobou písmenek.