RECENZE: Packraft ROBfin L Big Bro

Dodává: ROBfin, www.robfin.cz
Testovali: Petr Snížek, Ondra Müller

Údaje výrobce:
Materiál: PVC
Délka: 265 cm
Šířka: 96 cm
Hmotnost: 6,25 kg
Počet komor: 3
Nosnost: až 140 kg
Infocena: 19 973 Kč

Packraft, který máme k otestování se jmenuje Big Bro a jedná se o velikost L. V řadě packraftů ROBfinu jsou k dispozici velikosti S, M, L, XL a také deblový packraft nazvaný Family. Zároveň jsme měli k dispozici pro porovnání packraft velikosti M, což se během testu ukázalo, jako velice užitečné. Rozdíly mezi dvěma velikostmi jsou velké.

První setkání

Na test a seznámení s packrafty jsem se sešli s Robertem na kanále v Praze. Robert před nás hodil tmavomodrý loďák (odhadem 30 l) a řekl, že tohle je ono. Haha, to určitě… Jenže se ukázalo, že je, a navíc včetně celého příslušenství. Celá tahle zabalená legrace váží 7,2 kg a z loďáku (který se po vybalení packraftu dá použít k uskladnění věcí, protože packrafting je minimalismus v ryzí podobě) se na nás vysypal samotný packraft včetně podsedáku a zádové opěrky, malá plastová pumpa Air Hammer a také další malý loďáček obsahující záplaty (kulaté dvou velikostí (asi 20 ks) a podlouhlé (7 ks)), lepidlo, dvě na PVC osazená D očka z tvrdého plastu (viz foto), která si můžete na packraft sami dolepit a zásobu mazání na vodotěsný zip. U samotného packraftu připraveného k plavbě jsme pak navážili 6,4 kg, což je o deko a půl víc, než udává výrobce.

Konstrukce

Packraft je zhotoven z poctivé člunoviny se speciálně odlehčeným PVC nánosem spojujícím vysokou odolnost a tuhost s minimální hmotností. Jednodušeji řečeno jde o stejný materiál, jaký se používá na rafty nebo nafukovací kánoe, akorát s jinou vrstvou nánosu.

Konstrukčně se jedná o tři samostatné nafukovací komory. První komorou je dno lodi, které je tvořeno třemi „buřty“, přičemž prostřední buřt je větší než dva boční, aby tvořil jakýsi kýl a pomáhal lodi v rovné jízdě, zejména na klidnějších vodách. V místě uložení nohou je ve dně packraftu drobné probrání, do kterého vám parádně zapadnou paty a v lodi zase o něco lépe držíte. Okraje dna jsou v napojení na borty mezi sedačkou a opěrkami nohou perforované kulatými otvory, 10 otvorů na každé straně, které zajišťují samovylévání. To je opravdu rychlé, ale k tomu se ještě dostaneme.

Další dvě komory tvoří borty. Přední komora zabírá zhruba dvě třetiny délky packraftu, zadní zbytek. Přední část bortů je nižší a válce se odpředu dozadu postupně rozšiřují. Neznamená to ale, že by loď měla nízkou špici. Při pohledu z boku je dobře viditelné přizvednutí špičky (rocker), které zajišťuje, že špice je dostatečně nad vodou a má sama tendenci přejíždět různé vodní překážky vrchem.

Na přední komoru plynule navazuje ta zadní, které se stále rozšiřuje. Na zádi jsou tedy borty zdaleka nejmasivnější. Součástí zadní komory je na levém boku umístěný vzduchotěsný a tlakotěsný zip, spolehlivý TIZIP. Ptáte se proč? Protože se díky němu dá do komory vodotěsně uložit bagáž, což je absolutní vychytávka! Objem pro uložení bagáže je u packraftu velikosti L 140 litrů! Přední a zadní komora jsou odděleny pohyblivou cylindrickou přepážkou, která se vždy vyboulí do komory s menším tlakem. Opět vzniká otázka proč? Jednoduše proto, že když zadní komoru napěchujete věcmi a pak pořádně dofouknete komoru přední, cylindr se vyboulí a věci v zadní komoře stlačí, aby se nehýbaly. Samozřejmě ze předpokladu, že komora je skoro plná, což ale na delší packraftové vandry nejspíš bude. Jednoduché, geniální!

Sedí se na pěnovém, textilií potaženém podsedáku, který na dně drží na suchý zip a lze jej předozadně posouvat. Podsedák během všech testovacích jízd parádně držel. Ze stejného materiálu je i zádová opěrka, která se upevní k bortům lodi pomocí plochých popruhů. Ty se kotví do plastových žebříčkových spon umístěných na bortech nebo do oček (rovněž na bortech) přes kovové spony / háčky. Zároveň je „zádovka“ plochým popruhem vyvázána k plastovému D oku na zádi lodi.

Plochý popruh k vyvázání opěrky i zádová opěrka pak mají také využití při balení lodi. Zádové opěrka sbalený packraft hezky obejme a prvotně jej stáhne, plochým popruhem se balíček dotáhne (zase ten minimalismus, co má méně než dvě využití, musí pryč).

Opěrka pro nohy je z plochých popruhů a dá se umístit do tří poloh. Další široké ploché popruhy vycházejí od opěrky nohou a končí u sedačky (boků jezdce). Tyto popruhy slouží k provléknutí přes stehna a kolena jezdce, a tedy k jeho pevnému ukotvení v lodi. I tyto popruhy jsou samozřejmě délkově nastavitelné a vpředu je lze uchytit do třech poloh (ve stejném místě jako opěrku pro nohy).

Packraft je na palubě vybaven D očky z tvrdého plastu. Na zádi je očko sloužící k vyvázání zádovky, za zády jezdce dvě očka sloužící k uchycení bagáže, a na špici je očko ideální třeba pro nacvaknutí házečky. Komu by to nestačilo, dolepí si další dvě dodaná očka, kam chce (o tom už jsme mluvili na začátku).

K nafukování slouží klasické push-push ventily, které jsou umístěné na horních vnitřních hranách bortů a na dně téměř v zádi. Žádná z komor nemá přetlakový ventil a platí tu to samé co u jiných nafukovaček, na slunci upouštět vzduch, na vodu pořádně tlakovat.

Jdeme na vodu

Ale pojďme s tou hračkou už taky na vodu. Nasedání na packraft je snadné a pro zkušeného kajakáře je to jako si na vodě sednout na gauč. Loď je hodně stabilní, takže ji prostě položíte na vodu, hupsnete na ni a v klidu se usadíte. Určitě je dobré mít odzkoušené sezení na svoji postavu, abyste se s tím na vodě nemuseli zabývat. To základní sice vyřešíte snadným dotažením nebo povolením (stehenní popruhy, zádovka), ale třeba vzdálenost sedačky a opěrek nohou už by byla horší. Po dotažení popruhů sedí jezdec v packraftu pevně a má s lodí velmi dobrý kontakt. Dokonce se loď ani nekroutí, což jsem u nafukovačky trochu očekával.

Vzhledem k šířce plavidla je dobré mít delší pádlo než na klasický pevný kajak, správnou délku si musí najít každý sám, ideální je mít pádlo půlené – stavitelné. Hned při prvních záběrech na klidné vodě člověk zjistí, že loď je pěkně točivá, ale zároveň se s ní dá jet bez problémů rovně. Prostě dobře ovladatelná. Jezdec sedí dostatečně vysoko, takže ho nijak neohrožuje ta trocha vody, která do lodi může pronikat vylévacími otvory. Moje zkušenost je taková, že je hodně samovylévacích nafukovaček, které toto nemají vyřešené a jezdec sedí v mokru prakticky pořád.

Po vjezdu do prvních proudů a vracáků jsem brzy poznal, že se dá až překvapivě dobře pracovat s „hranou“, která funguje hlavně v zadní části lodi. Samozřejmě se nejedná o ostrou hranu jako u pevných lodí, ale taky do vracáků nejezdíte smykem. Takový zlatý střed. Obecně u packraftu platí, že když chcete mít loď ovladatelnější, sednete si víc dozadu, což potvrzují oba testeři.

V peřejích dokážete s packraftem téměř cokoliv – zasurfujete si (a to opravdu dobře), vymetete všechny vracáky, propíchnete kdejaký válec, ale packraft se dá i boofnout, což jde opravdu dobře a přední rocker tomu dost pomáhá, jen si člověk u boofu musí zvyknout na to, že loď nedostane tolik na hranu. K tomu všemu je loď velmi stabilní a určitě by s ní na tekoucí vodě neměli problém ani začátečníci nebo mírně pokročilí jezdci. Packraft bude super pro ty, kdo si na vodě tolik nevěří, ale chtěli by si sjet něco trochu „ostřejšího“.

S rychlostí je na tom packraft až překvapivě dobře, na kanále v Troji jsme s ním dali všechny traverzy, které běžně jezdíme na pevných lodích. V části z nich určitě pomohla ochota packraftu surfovat a hbitě reagovat na předozadní polohu těžiště.

Hodně nás překvapilo samovylévání, které je opravdu rychlé – plný packraft vyteče „do sucha“ do pěti vteřin. I když člověk jede válce v Troji „na komoru“ a schválně nabírá vodu, tak voda stíhá odtéct, než přijde další zalití.

Jak bylo zmíněno v úvodu, měli jsme pro porovnání i packraft velikosti M. Oba testeři (každý s váhou okolo 95 kg) se shodli, že velikost M je pro ně takový živý playboat (který by už ale nechtěli nakládat bagáží) a verze L potom pěkná „creekovka“, se kterou budou v pohodě i s bagáží, a to až na vodě okolo WW IV. Dále (obtížnostně) to na packraftu půjde taky, ale už narazíte na problém, že se loď hůř eskymuje (velikost L jsem na klidné vodě zvedal nepříliš přesvědčivě, M jsem už neměl k dispozici) a po vyplavání je třeba se rychle znovu nalodit. To je sice poměrně snadné, ale ve skoro pětkové vodě už nechcete plavat ani chvilku. Robert nám k plavání ještě prozradil, že většinou používá hopšňůru, přes kterou je od harness popruhu na vestě přivázaný k plochému popruhu za zádovkou a packraft nemá šanci odplavat daleko (obdoba leashe u surfů a paddleboardů).

Balíme to

Na závěr už se packraft jen vyfoukne, což dá trochu práci, když chcete z komor dostat opravdu maximum vzduchu, zabalí, stáhne zádovkou a plochým popruhem a uloží zpět do vodotěsného loďáčku. Rozměry zabalené lodě jsou přibližně 30 x 50 cm. S takovým ani ne sedmikilovým balíčkem se snadno přesunete pěšky, na kole, vlakem, busem, stopem, parníkem, na koloběžce, in-line bruslích nebo třeba se skákacími botami. Dokonce si sbalený packraft můžete vzít jako „příručák“ do letadla a nikdo nepozná, že zrovna táhnete svoji loď na divokou vodu přes půl světa.

Na úplný závěr by se slušelo i něco vytknout, ať jenom nechválíme, ale ono pořádně není co. Možná jen to, že se nejedná o krytou loď, a tak budete na jarních řekách nebo na ledovcovkách dost mokří, a tedy i trochu vychladlí… Ale na packraftu je taková legrace a máte tolik pohybu, že se stejnak zahřejete až až.

Líbí se mi:

• Minimalistická řešení

• Jízdní vlastnosti

• Pevné sezení

Mohlo být lepší:

• Neshledáno