Pro letošní jaro jsme obdrželi na vyzkoušení plastovou kánoi Agara od výrobce Noah. Znalí vodáci se jistě podiví, proč bychom měli testovat Agaru, když už je na trhu pěkných pár let a předtím na něm byl její předchůdce nazvaný Canoah Turismo. Jednoduše proto, že na ni ještě recenze dělaná nebyla.
Dodává: Noahkayaks, s.r.o.; www.noahkayaks.cz
Testovali: SnížkoviÚdaje výrobce:
Materiál: Polyetylen
Délka: 405 cm
Šířka: 88 cm
Výška: 43 cm
Výtlak: 800 l
Hmotnost: 45 kg
Infocena: 18 900 Kč
Agara (název je keltským ekvivalentem českého jména řeky Ohře) je plastová dvoumístná kánoe. Jak bylo naznačeno v úvodu, její design vytvořil legendární „pekař lodí“ Vladimír Vaňha a prodával ji pod názvem Canoah Turismo. Bohužel tehdy loď vyráběl ze sendvičového materiálu, který se příliš neosvědčil. Krom toho, že lodě praskaly (ale některé zase byly nezničitelné), se tento materiál taky velmi špatně opravuje nebo nejde opravit vůbec. Nyní už je Agara vyráběná z kompaktního polyetylenu, a to z pořádné vrstvy, protože je z konkurenčních lodí jasně nejtěžší. To sice znamená, že se pronesete, ale taky to znamená, že loď něco vydrží a bude opravdu letitá. Tuto domněnku jsem si potvrdil při rešerši na vodáckých diskuzích, kde si ji podezřele hodně vodáků právě (a nejen) pro vysokou odolnost chválilo.
Tvarově se jedná o nejkratší sériově vyráběnou turistickou dvoumístnou kánoi na našem trhu. Délka jen 5 centimetrů nad 4 metry se při praktickém užití velmi osvědčila. Je opravdu příjemné, že háček i zadák nemají před sebou, respektive za sebou, dlouhé špice. Zejména na menších tocích, kterých se v našich končinách jezdí požehnaně, se to opravdu hodí. Je pravdou, že to lodi trochu ubírá na rychlosti, ale že bych pozoroval nějaký zásadní rozdíl oproti jiným plastovým lodím, to se opravdu říct nedá. Rozhodně se člověk na voleji nedře jako mezek ani když má loď naloženou.
Oba konce lodě jsou svedeny do ostrých špiček. V praxi to znamená, že v menších vlnách se loď pěkně přehoupne přes vršek a vlna se rozcákne do stran. Když jsou vlny větší, tak se docela snadno dostanou na palubu, protože tu není žádná plocha, která by vodu odsunula do stran, ale pořád toho ještě dokáže hodně chytit límec. Celkově bych to zhodnotil tak, že jsme při jízdě ve vlnách nebyli ani výrazně nadšení, ani výrazně zklamaní. Ono je to ve výsledku taky hodně o tom, kdo loď kočíruje.
Od špiček se kánoe rychle rozšiřuje a v nejširším místě dosahuje úctyhodné šířky 88 centimetrů. To je oproti jiným turistickým kánoím poměrně hodně. Nicméně to hlavně znamená, že loď je opravdu stabilní, a to se na jakékoliv jiné vodě, než je úplný volej, jedině hodí. Obzvláště začínající vodáci nebo třeba děti v oddílech tuto vlastnost určitě ocení. Pro nás zkušenější to znamená mnohem větší komfort a bezpečí na vodách okolo WW II, které s Agarou nejsou žádným problémem (upozorňuji, když se to umí!).
Dno lodi je ploché a jsou v něm tři podélné prolisy. Ty mají nejspíš tvořit výztuhy, aby se dno neprohýbalo, ale evidentně se jim to příliš dobře nedaří. Hned od první vody je dno mírně vyboulené dovnitř. Není to výrazné vyboulení, ale je tam. Prolisy budou mít nejspíš vliv i na vedení lodě v přímé jízdě, ale přiznám se, že tohle se mi nepovedlo nějak rozumně posoudit. Velké ploché dno ale taky znamená, že loď je krásně točivá. To je v kombinaci s délkou lodi opravdu ostrá zbraň na malé říčky a potoky tolik oblíbené tuzemskými vodáky. Kombinace plochého dna a velké šířky pak znamená, že je uvnitř Agary hromada místa pro posádku i pro bagáž.
Límec okolo lodě je masivní, dvouvrstvý a na správných místech opatřený drobnými otvory pro samovolné vylití vody, když je kánoe otočena dnem vzhůru. Madla jsou z provazů provlečených skrz chráničky z tuhého plastu pro komfortnější nošení. Sedačky jsou dřevěné, prostorné, pohodlné a dobře vypadají. Oproti plastovým sedačkám, které bývají v některých lodích, na těch dřevěných člověku alespoň trochu větrá sedací ústrojí, což se u delších plaveb velmi hodí.
Před nohami jezdce je umístěný duralový šprajc, který je přišroubovaný k bortům lodi a připevněný k límci. Celé napojení je elegantně schované pod černou gumu. Mezi šprajcem a sedačkou jsem měl coby kormidelník dostatek místa pro nohy – moje výška je 178 cm a určitě se v pohodě vlezou i o mnoho větší vodáci. Mezi šprajc a sedačku háčka se krásně vejdou dva klasické 50 l barely s bagáží nebo se tam dá naskládat dost loďáků. Pokud nevezete bagáž, tak se tam vejde mimino ve vajíčku i s hračkami na zabavení během plavby nebo se v tomto místě dokáže uvelebit pes (i většího vzrůstu). Zkrátka je Agara takový vodní náklaďáček.
Kdybych měl nějak shrnout naše praktické poznatky…
Loď je těžká. Když jí chci naložit na auto s manželkou, tak ji sotva uzvedne. Museli jsem si najít výpomocný systém a loď na střechu spíše nasunout. Sám jí sice uzvednu, ale takovou jistotu, abych jí sám hodil na auto a neurval třeba zrcátko rozhodně nemám. Dva chlapi to zmáknou v pohodě.
Posezení v lodi a prostor pro posádku je opravdu bohatý, stejně jako výtlak. Když člověk využije prostor ve špicích a opravdu velkorysý střed lodi, tak se dokáže zabalit i na hodně dlouhý puťák a loď věci nejen pojme ale i uveze. Když loď necháte prázdnou, tak se výtlak pozitivně projeví tím, že projedete bez škrtnutí i skutečně mělká místa. Opět velmi dobrá vlastnost na české toky.
Velmi pohodlné nám byly dřevěné sedačky. Dřevo navíc moc pěkně vypadá v kombinaci s modrým plastem, který jsme na testovací lodi měli.
Co se týká jízdních vlastností, tak jsme nijak zásadně nepozorovali, že je loď z pomalejších. Nějaký rozdíl tam určitě oproti jiným kánoím bude, ale není to tak, že by člověk citelně „nejel“. Velmi pozitivně hodnotíme manévrovatelnost, která je opravdu parádní a taky to, že se s lodí člověk ledaskde vejde. Třeba naší domácí „vrbičkárnou“ na Doubravě jsem se proplétali opravdu snadno.
Velmi příjemná je i stabilita. Zprvu jsem si říkal, těch pár čísel, co to asi tak udělá. Ale ono udělá a udělá to hodně. Při průjezdu pár peřejemi s různými modely dvoumístných turistických kánoí je ten rozdíl opravdu patrný. Na druhou stranu se s lodí o něco hůře pracuje v náklonech a dalších potřebných pohybech používaných na náročnější vodě. Agara je tedy spíš takový stabilní „tank“ co toho dost projede, ale o to méně je to loď pro sportovněji laděnou jízdu.
Každopádně se nám ježdění na Agaře líbilo a určitě si ji na nějaký čas necháme v rodinné loděnici. V současném stavu „zpočetňování“ rodiny se budeme ohlížet spíše na stabilitu a možnosti uložení bagáže než na sportovní pojetí jízdy a náročnější terény, takže Agara bude ideální. A později se podíváme po nějaké více než dvoumístné lodi.
Líbí se mi:
- Točivost
- Sedačky
- Úložný prostor
Mohlo být lepší:
- Hmotnost
- Vyboulení dna
S Agarou jsem už najezdil hodně vodních kilometrů. Mám na ní jeden mínus – je těžká (45 kg). A ano, na zw je o něco pomalejší, než ostatní pevné lodě, ale v praxi to (krom maratonu) není problém.
Tím negativa u mě končí.
Je neuvěřitelně odolná, je to masivní kus plastu, který se jen tak něčeho nelekne. V singlu se dá plout i WW2 poměrně suše, v deblu do WW1.
Velká točivost je skvělá vlastnost, když se s ní naučíte pracovat – což taky předpokládá umět plout rovně, když je to žádoucí :).
Souhlasím, že je to takový stabilní tank, který pobere vše a s tím vše taky projede.
Je to moje nejstarší loď a ve své flotile jí dnes hodnotím jako nejlepší nákup – za to, co stála, co mi dala a dává pořád, a i proto si jí určitě ještě dlouho ponechám.