Po povodních na začátku 20. století bylo rozhodnuto o výstavbě přehrady na řece Chrudimce. První válka zvaná světová ji o pár let odložila. Projektanti zvolili jako nejvhodnější místo skalní kaňon mezi zříceninami hradů Vildštejn a Oheb, kde řeka prudce mění severozápadní směr toku na severovýchodní.
Po veřejném výběrovém řízení, které se uskutečnilo v červnu roku 1924, byla jako zhotovitel této zakázky vybrána stavební firma Ing. Vendelína Dvořáka z Pardubic. Ne zcela stabilní podloží v místech založení hráze bylo zpevněno mnohametrovými technologicky náročnými cementovými injektážemi. Během desetileté stavby gravitační obloukové hráze o poloměru 150 m a 65 m širokého bezpečnostního přelivu s šestistupňovou kaskádou a skluzem bylo spotřebováno 1450 vagónů cementu, 3000 vagónů písku a 75.000 m3 lomového kamene. Původně se počítalo, že potřebný kámen poskytnou okolní skály. Jejich materiál – rula však nezaručovala potřebnou pevnost hráze, a tak bylo rozhodnuto o použití žuly, která se těžila v lomu vzdáleném 7 km pod obcí Libkov. Potřebné množství bylo dopravováno na tehdejší dobu moderním prostředkem – lanovkou vedenou údolím Chrudimky přes Bojanov a Padrty.