Než ostatní vstanou … to bych mohl dohledat jednu „kešku“, prohlásil Kaštan v neděli ráno na vodáckém tábořišti na Lužnici a se slovy: „je to odtud asi kilometr,“ odkráčel travou zmáčenou ranní rosou.
A než se Kaštan vrátí přímo ke snídani, podívejme se několika poznámkami, co je to vlastně ta „keška“, neboť jejímu „kouzlu“ propadá stále více lidí. Má souvislost se zázračným přístrojem zvaným „dží-pí-eska“. Je to krabička, která funguje na elektrické články a zachytává signál z družic obíhajících zeměkouli. Nás – postarší pádlaře – kdysi strašili, že si takové družice vymysleli zlí kapitalisté, aby si nás mohli fotografovat. Studená válka a boj o „prestiž“ napomohly mnohému technickému i technologickému pokroku. A tak si dnes pomocí signálu z minimálně tří satelitů můžeme určit svoji polohu v terénu.
Začátkem května roku 2000 vláda Spojených států amerických nechala vypnout chybu uměle zaváděnou do systému GPS. Do té doby práci s malým přístrojem na určování zeměpisné polohy provázela odchylka pohybující se v řádech desítek metrů. To proto, aby případný nepřítel nemohl přesně zaměřit cíl pro likvidaci.
Před patnácti lety jsem se s „dží-pí-eskou“ setkal poprvé, když ji měl s sebou jeden z účastníků výpravy na karelskou řeku Ochta. Při hledání cesty k řece v lesích ruské tajgy nám dokonce ona „kouzelná“ krabička ukázala, že jsme se po několika hodinách ocitli ve výchozím bodu, to jest ve vesnici, kam ještě vedla mizerná asfaltka. My byli ale někde úplně jinde.
Ale vraťme se k měsíci květnu před jedenácti lety. Vypnutím záměrně vložené chyby se náhle přesnost zaměření vlastní pozice změnila na metry. A pak stačilo, aby přišel nápad. Ten se zrodil v hlavě muže v Oregonu. Dave Ulmer schoval v lese schránku a její pozici zveřejnil na internetu. A hra pro všechny bez rozdílu věku, pohlaví, náboženství, tělesného vzrůstu nebo postižení apod. byla na světě.
Můžete jít pěšky, jet na kole či pádlovat po řece a svoji cestu si zpestřit hledáním ukryté krabičky s drobnostmi na výměnu. Někdy je hra tak „vypečená“, že než najdete hledaný poklad, navštívíte i několik zajímavých míst. A buďte si jisti, že ani v našem malém státu se nudit nebudete. „Kešky“ jsou i na Berounce, Ohři, Lužnici, Sázavě, Vltavě a od těchto hlavních toků se šíří dál ne menší říčky a potoky.
Pokud poblíž vody zachytíte jednotlivce nebo malou skupinku a oni se budou i jako střízliví divně chovat, pak vězte, že vás mají za nezasvěcené neboli tzv. mudly a dělají jakoby nic pro uchránění kešky. Mudla je totiž největším nepřítelem našich skrytých pokladů.
