Pod plachtami dětských snů

Pod plachtami dětských snů

Malé dítě stojí na břehu rybníka a v ruce svírá dřevěnou lodičku. Bojí se, že svoji loď již nikdy neuvidí. Rybník je v jeho očích oceánem a drobné vlnky pleskající o kaménky na břehu, mořským příbojem. Zamáčkne slzičku a zlehka položí člunek na hladinu. Závan větru napne plachtu a o lodní příď se rozstříknou první vlnky. Obavy vystřídá radost.

Maličká plachetnice se rychle vzdaluje od břehu vstříc novým dobrodružstvím. Na vrcholku stěžně vlaje Jolly Roger a Port Royal zůstal za zády. Po Flibustýrském moři pluje brigantina, bílé plachty září na stěžních. Veze ten nejcennější náklad, kupu dětských snů a nadějí.

Možná právě zde se rodí touha usednout do lodě, přeplout rybník a vydat se po proudu potoka k řece a po ní do dalších větších řek, jezer a moří. Poznat kraje, kterými protékají a hovořit s lidmi, kteří žijí u jejich břehů.

Přetočila se léta a místo nás stojí na břehu rybníka naše děti.

Zkušenosti čtenářů

Iris

Nádhera!

Radim

přidávám se ke chvále, moc pěknej text fano 🙂

jirka

ještě jsem to nepřečet, ale už jen z těch fotek je to nádhera…nejvíc mě dostala borová kůra s plachtou z dubového listu…

jirka

ještě bych měl dodat, že zrovna nedávno jsem se toulal borovým lesem a co mě nenapadlo: vyřezat si loď z kůry. No musím říct, že jsem za těch 25? let vyšel ze cviku a taky zvolil slabou kůru. Ale stejně jsem ji hrdě položil do kaluže ve vyjeté koleji. A jestli kaluž nevyschla, tak tam brázdí vody dodnes…

Střelec

Možná se časem krakeni dostanou na vyšší level, jejich předchůdci dneska provozujou La Grace. To je taky romantika, ale už někde jinde (dva stěžně, osm děl, spousta plachet a kilometry lanoví, dvě hodiny vrtění klikou od rumpálu při zvedání kotvy).

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: