Po řekách a potocích za vodními mlýny

Lopatková kola byla využívána na tzv. lodních mlýnech, stojících na dvou člunech ukotvených v proudu řeky. Plovoucí mlýny byly umísťovány na velikých nížinných řekách v místech, kde voda překonávala silným proudem terénní zlom. V první polovině minulého století kotvily tyto mlýny na dolním toku řeky Moravy.

Díky využití kola na vrchní vodu mohly počínaje vrcholným středověkem vznikat mlýny a malé průmyslové provozy i na malých tocích. Vodní kola hnala mlýnská složení, pily, valchy, stoupy k drcení surovin, dmychadla a mechanická kladiva hamrů, čerpadla a výtahy důlních děl.

S krásnou ukázkou nejstaršího dochovaného mlýna na vrchní vodu se staročeským složením v Čechách se můžete setkat v Hoslovicích u Strakonic. Jeho protějškem je Porčův mlýn v Býkovicích na Blanensku. Mlýn sedící na potoku Býkovce (občas splouvaný pravostranný přítok Svitavy ř. km 40,6) byl podle dochovaných plánů z první poloviny 20. století kompletně zrekonstruován. Jedná se o jediný plně funkční mlýn se dvěma staročeskými složeními a krupníkem v České republice. Jeho návštěvu můžete spojit s plavbou po střední části řeky Svitavy.

Dalším vodním mlýnem poháněným korečkovým kolem na vrchní vodu je mlýn Wesselsky v Loučkách na pravém břehu řeky Odry. Pracuje na vodu z náhonu, odbočujícího nad Jakubčovicemi nad Odrou na ř. km 88,4. Návštěvu této technické památky můžete spojit se splutím horního toku řeky Odry.

[b]Literatura a informační zdroje: [/b]

Jaroš, J. 2000: Slovník technických památek Blanenska. Blansko

Galusová, L. 2011: Archeologický výzkum vodních mlýnů: Výsledky, perspektivy.

AntropoWebzin 2011/2. Plzeň

Internetové stránky: www.porcuvmlyn.cz , www.vodnimlyn.cz, www.vodnimlyny.cz, www.vodnikola.cz , www.slup.cz.

text a foto: František Prokeš a Eva Poláčková (oba pocházejí ze starého mlynářského rodu)