Vášnivý cestoval a vodák, který nepohrdne žádným plavidlem, na kterém se může dostat do divoké přírody za dobrodružstvím. Zároveň také cestovatel, rybář a v neposlední řadě ředitel cestovní kanceláře Adventura. To vše je Petr Novotný zvaný Gándhí, kterého jsme dnes vyzpovídali v krátkém rozhovoru.
Ahoj Petře. Díky, že sis našel čas na krátký rozhovor. Jdeme hned na první otázku. Kdy jsi se dostal k vodáctví, cestování s lodí?
Od malička jsem jezdil s tátou na vodácké putovní tábory, 12 let jsem závodil ve slalomu na singlu a dostal jsem se k těm nejlepším trenérům i závodníkům, no a pak jsme začali za řekami cestovat a jeden čas jsem se i průvodcováním živil. Dnes je to pro mne spíše takový profesionální koníček.
Jaká vodácká disciplína je ti nejbližší?
Ono se to asi s věkem postupně vyvíjí. Divokou vodu si vychutnávám nejraději na obtížnosti WW IV-IV+ a to na singlu. Rád jezdím i velké řeky s obrovským průtokem, na singlu nebo na raftu. Ale mám rád i putování severskou přírodou na kánoi a samozřejmě cesty na mořském kajaku.
Kolik jsi procestoval zemí?
Jéé tak to jsem nikdy nepočítal, ale myslím, že jsem měl štěstí, svět nám po 89 roce doslova spadl do klína a přinesl nám neopakovatelné období s neuvěřitelnými možnostmi. Více než počet zemí je pro mne úžasné, že se do mnoha zemí mohu pravidelně navracet a daleko lépe je poznávat. Také jsem na mnoho místech planety získal téměř rodinné zázemí a toho si cením asi nejvíce.
Kolik z nich s lodí?
Lodě (kanoe, raft, mořský kajak, playboat) beru téměř všude, případně si je na místě i půjčuji. Pádloval jsem již na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. V horách, polárních oblastech, v tropech i v poušti. Častokrát jsem si vyzkoušel i různá domorodá plavidla, balzové vory, dřevěné dlabané kánoe apod.
Jaká země světa je tvá oblíbená a proč? Kam se rád vracíš?
To záleží na ročním období, miluji Skandinávii a Sibiř, v Evropě dále například řecké řeky a celý Balkán, kde jsem byl už více než třicetkrát. Vždycky se rád vrátím do Nepálu. Hodně jsem si užil v Kostarice. Vůbec nejraději mám ale delší vodácké putování spojené s tábořením, a je mi docela jedno jestli pluji po moři či řece a jak je to náročné – miluji pobyt v nedotčené divočině a přírodě.
Co nejzajímavějšího a co nejšílenějšího si zažil na vodáckých cestách?
Je těžké vybrat něco na pár řádek, ale pokud by to mělo být něco opravdu nevšedního, tak to bylo vždycky setkání s divokými zvířaty. Potkal jsem na lodi divoké slony, krokodýli, hrochy, na Kamčatce jsem jednou spatřil naráz asi 10 medvědů lovících lososy. Ale vůbec největší dojem na mne zanechalo setkání s velrybami. Když se vedle tebe vynoří 20 metrový keporkak nebo plejtvák, jenom zíráš. Měl jsem to štěstí pádlovat na dosah kosatkám i žralokovi velrybímu. A také rád lovím ryby. Loni jsem chytil prvně z kánoe lososa na mušku – taky úžasné.
Jaké vodácké cesty si nejvíce vážíš? A proč?
Myslím, že asi nikdy nezapomenu na naši cestu do Grónska. Bylo to zcela nové prostředí, informace minimální, nástrah bezpočet a ještě jsme si na cestu museli nechat udělat dělené kajaky, abychom je tam vůbec dostali. Trasu jsme během cesty několikrát změnili, no bylo to úžasné.
Jak tvoje cestování změnily děti a rodina?
Úžasně, získal jsem pro cestování nové parťáky a vlastně jezdíme i na stejná místa. V létě jsme byli již po páté v Bosně, kam rádi vyrážíme třeba na Neretvu. Ale na vodu si můžeme vyrazit téměř kdykoliv, bydlíme u Sázavy na Žampachu a tak často jezdíme dolu do Pikovic a užijeme si tak parádní odpoledne.
Petře, Moc díky za povídání a ahoj na OBZORECH.
