Dálněvýchodní polostrov Kamčatka je známý svými aktivními i vyhaslými vulkány, vodnatými řekami, liduprázdností v porovnání s množstvím medvědů, rybami a řadou krátkých i mnohadenních treků. Z novějších sportovních aktivit je na Kamčatce čím dál tím více populárnější paragliding, kite a nejnověji k nim přibyl i paddleboard.
Donedávna byly kamčatské řeky sjížděny na kajacích nebo raftech a na moři se provozoval klasicky seakajak, ale paddleboarding se v popularitě mezi vodními sporty rychle dostal na jedno z předních míst.
Proč paddleboardovat na Kamčatce?
Celý poloostrov Kamčatka je protkán rozsáhlou sítí potoků, říček a řek, od pomalu tekoucích až po rychle uhánějící. Kromě tekoucí vody nabízí Kamčatka také řadu různě velkých jezer, mezi nimiž nechybí ani jezera v kráterech vulkánů. Za dobrého počasí a klidného oceánu je navíc možné se vydat na řadu příbřežních výletů přímo na Tichý oceán.
Kamčatské paddleboardování je možné pojmout jako výborný doplněk k trekování nebo skialpu na kamčatských sopkách. Paddleboardová sezóna je poměrně dlouhá a v případě příznivých povětrnostních podmínek obvykle začíná v dubnu a končí v říjnu. Samozřejmě, nejen na začátku a konci sezóny, ale i mezitím je často potřeba používat neoprén. Jak Tichý oceán, tak většina kamčatských vodních ploch a řek je celoročně dost studená. V letním období je kamčatské paddleboardování podobné tomu evropskému, kdy dámy mohou využít bikiny a pánové klasické plavky.
Paddleboardy a logistika
Na Kamčatku se letí přes jedenáct časových pásem a brát si k tomu vlastní paddleboard z České republiky je nadstandardně zbytečné. Na Kamčatce je možné zapůjčit řadu různých paddleboardů, případně se rovnou zúčastnit i organizovaných výletů SupKamchatka. V nabídce je řada různě dlouhých a náročných výletů, jejichž ceny se pohybují v rozmezí od 2500 do 10000 RUB na osobu.
Kamčatka zabírá v porovnání s Českou republikou obrovskou plochu přes 470 000 km2, přičemž silniční síť je velmi řídká. Hlavní silnice je víceméně pouze jediná – vede z Petropavlovska-Kamčatského směrem na sever, aby ze západu objela pásmo nejvyšších sopek, v čele s Ključevskou (4850 m), a nad ním se přes Ključi stočila na východ k přístavu Usť-Kamčatsk.
V případě plánování vlastního paddleboardového výletu mimo zabydlenou oblast kolem Avačinské zátoky u Petropavlovska-Kamčatského je tak nutné dobře si rozmyslet, kam a jak je možné dojet terénním nebo nákladním autem mimo hlavní silnici. Další možností samozřejmě je si k paddleboardingu přibrat i přepravu vrtulníkem do odlehlých oblastí rozsáhlého poloostrova. Toto plánování mohou využít ti, kteří chtějí na Kamčatce prozkoumat i místa, kde se dosud žádný paddleboardista nevyskytl.
Pokud se chcete paddleboardu věnovat jenom pár dní ze svého výletu na Kamčatku, potom bohatě stačí pohybovat se pouze na jihu poloostrova kolem Avačinské zátoky. Nemáte-li z paddleboardingem velké zkušenosti a nechcete si zároveň zjišťovat dopravní možnosti, potom je nejlepší domluvit se s lidmi ze SupKamchatka k výjezdu na některou z jimi ověřených lokalit. Nebo si s nimi domluvit samostatný výlet někde jinde. Některá za zajímavých míst jsou popsána dále.
Co potřebujete pro cestu na Kamčatku?
· Turistické jednovstupové vízum, které je možné vyřídit buď osobně, nebo zprostředkovaně v ČR. Ceny za zprostředkované vyřízení víza se pohybují od 2300 Kč, cena je určována v závislosti na nutném počtu dnů na vyřízení víza.
· Přihlášení na OVIR – na místě přihlašuje ubytovací zařízení.
· Povolení pro vstup do pogranzony – pozor, některé oblasti Kamčatky patří do pohraničního pásma, kde je nutné mít dodatečné povolení pro vstup.
· Letenka Praha – Petropavlovsk-Kamčatskij se pohybuje zhruba od 18 000 Kč.
· K orientaci na Kamčatce jsou na místě obecné turistické mapy pokrývající oblast okolo Petropavlovska-Kamčatského. Dostačující jsou offline mapy.cz pro oblast Kamčatky.
· Doprava po Kamčatce buď autobusy, nebo maršrutkami, pro skupinu se nabízí možnost auto si půjčit, případně objednat auto i s řidičem. Pro pohyb i mimo zpevněné asfaltové silnice jsou ideální offroady 4×4.
· Ubytování – v závislosti na ročním období stan, chaty nebo byt/hostel přes booking.com či airnb.
Paddleboardování v Tichém oceánu
Tichý oceán je celoročně poněkud chladný a do teplot Jadranu nebo Baltu mu chybí hodně. Pouze nejdrsnější z drsných (na Kamčatce určitě vojáci námořní pěchoty) by s paddleboardem vyrazili na oceán bez neoprénu. Pro normální smrtelníky je neoprén a vesta samozřejmostí. Pro první seznámení s místními oceánskými podmínkami je nejvhodnější vyzkoušet paddleboard přímo v Petropavlovsku-Kamčatském od nejzápadnější výspy Avača přes celé jeho dlouhé pobřeží až po zátoku Južnaja na jihu. Povětšinou se jedná o industriální a městský paddleboarding kousek od pobřeží.
Ze zátoky Rakovaja do zátoky Uzovskaja
K prvnímu téměř oceánskému paddleboardovému výletu je potřeba se přesunout autem až na úplný jih Petropavlovska-Kamčatského. Přes Kopaj se pokračuje dále na jih a objede se zátoka Južnaja do vesnice Zavojko. Tou se pokračuje kousek k severu za přístav. Tady nafoukneme paddleboardy, oblečeme neoprény, vesty a můžeme vyrazit na vodu. Pádlujeme podél pobřeží na sever, abychom se kousek dále mohli stočit na západ a obeplout tak severní výspu jdoucí z vrcholu Uzovskaja (139 m).
Ke skalnímu útvaru Tři bratři
Na vstupu do Avačinské zátoky na straně Petropavlovska-Kamčatského vystupují z Tichého oceánu tři skály, které se nazývají „Tři bratři“. Při příletu na Kamčatku jsou krásně viditelné před přistáním a patří mezi nejfotografovanější místa Petropavlovska-Kamčatského. Jsou symbolem města i Avačinské zátoky. Podle legendy se bohové rozzlobili na domorodé obyvatele Kamčatky a poslali na ně obrovské mořské vlny, aby odplavily vesnice na pobřeží. Tři bratři bránili osady od náporu vody. Za svůj čin byli prohlášeni za bohy a proměněni v kámen, aby stáli jako věčná stráž v ústí Avačinské zátoky.
Za příznivého počasí je možné pozorovat „Tři bratry“ z Petropavlovska-Kamčatského. Nejlepší je však se kolem nich a mezi nimi projet na paddleboardu. Více než desetikilometrový výlet zažíná u vesnice Zavojko s parádním výhledem na mořské pobřeží zálivu. Nejlepší je vyrazit ráno za bezvětří. Se zpáteční cestou pomůže po poledni příliv a vítr vanoucí k pobřeží.
K polozatopeným lodím
Avačinská zátoka nabízí dokonalý industriální paddleboarding mezi řadou lodních vraků částečně či úplně trčících nad hladinu. Samotná Avačinská zátoka patří mezi největší na světě s délkou 24 km, šířkou u vstupu 3 km, plochou 215 km2 a hloubkou až 26 m. Pohřebiště lodí je v části zálivu chráněném před větrem, a proto se zde může paddleboardovat za téměř každého počasí. Jedná se o ideální cíl třeba pro podvečerní výlet na necelé tři hodiny. Během této doby projíždíme mezi obrovskými opravárenskými doky a opuštěnými loděmi, za nimiž při pohledu ke břehu vystupují kopce na katastru Petropavlovska-Kamčatského. K dispozici je asi 70 různě potopených lodí, dále rybářská plavidla a lodě, kterým skončila životnost. Celkové minimální odhady množství „kovového šrotu“ v úplně a částečně potopených lodích dosahují údajně hodnoty kolem 250 000 tun. Největší koncentrace potopených lodí je v oblastech Južnaja, Krašninikov, Sledevja a mys Sannikov.
V rezivějících vracích je kromě zbytků paliva také velké množství rtuti, olova, antimonu a dalších látek nepřátelských k životnímu prostředí, díky čemuž je celá oblast zařazena do federálních environmentálních revitalizačních projektů.
Od jezera Prilivnoe k Tichému oceánu
Za ideální kombinovaný výlet je možné považovat paddleboardový přesun začínající na jezeře Prilivnoe a pokračující meandrující spojnicí mezi jezerem a Tichým oceánem až k plážím tvořeným černým pískem na pobřeží oceánu. Přístup k začátku výletu je podobný jako k zátoce Rakovaja. Po průjezdu Kopajem pokračujeme dále po silnici kolem zátoky Babja a za autobusovou zastávkou Torgmortrans odbočíme vlevo k jezeru Prilivnoe. U jezera nafoukneme a vyrážíme na vodu. Po rozpádlování na jezeře vplouváme do meandrujícího toku mezi jezerem a oceánem. Několik set metrů široké údolí je po obou stranách ohraničeno hřebeny dosahujícími výšky až 200 m. Několik kilometrů pádlování končí závěrečným meandrem na pláži pokryté černým pískem.
Vnitrozemská plavba po řece Pinačevskaja
Vnitrozemí Kamčatky nabízí nepřeberné množství různých říček a řek, které jsou ideální pro paddleboardování. Dokonalým výletem zakončeným v centru druhého největšího kamčatského města Elizovo je proplutí meandrujících koryt řek Kirilkina, Pinačevskaja a Avača. Z Elizova jedeme autem směrem na Malinku a před mostem přes říčku Kirilkina parkujeme. Se SUPy nastupujeme na vodu. Mnoha meandry pádlujeme po proudu k soutoku s Pinačevskou, na níž se stáčíme do dalšího meandrového bludiště směřujícího na jih k Elizovu. Míjíme další přítoky a s přibližujícím se Elizovem se i řeka zvětšuje. K hlavnímu rozšíření vodního toku dojde v katastru Elizova, kde se napojujeme na řeku Avača. Po ní je to do cíle výletu u silničního mostu propojujícím Elizovo s Petropavlovskem-Kamčatskim už jenom kousek.
Plavba v kráteru vulkánu Gorelj – typická Kamčatka
Pokud by se našel někdo, koho by dostatečně neuspokojil paddleboarding na kamčatských řekách, jezerech a v Tichém oceánu, má možnost zajezdit si na SUPu třeba v kráteru snadno dostupného vulkánu Gorelyj.
Gorelyj je vyhaslá sopka s fumaroly a rozpadlým kráterem, v němž jsou oddělená jezera. Od silnice vedoucí dlouhým údolím řeky Paratunka od Těrmalného po geotermální elektrárnu pod vulkánem Mutnovskij. Od silnice je potřeba si „batoh“ se SUPem vynést na více než pětikilometrové trase přibližně 700 výškových metrů k rozsáhlé oblasti rozpadlé sopky. Následuje sestup k jednomu z jezer a pak už jen pádlování. Za krásného počasí je pohyb na vodě v kráteru vyhaslé sopky parádním zážitkem, který je možný jen na několika místech na světě.
Takže… Paddleboarding na Kamčatce nabízí nevšední přírodní i industriální scenérie s pohybem na Tichém oceánu, řekách, jezerech nebo v kráterech sopek. Každý si tak může vybrat to, co mu vzhledem k osobním preferencím a aktuálním povětrnostním podmínkám vyhovuje. Paddleboard je možné zařadit jako doplněk na odreagování po pěších výletech na kamčatských horách.
