ROZHOVOR: Kristýna Babiánková – Paddleboarding se stal mým životním stylem

Na paddleboard „přesedlala“ od basketu a už po dvou letech ježdění začala pokoušet divokouvodu. Na té hned vybojovala druhé místo na mistrovství Evropy v rakouském Loferu, což odstartovalo její závodní kariéru. Kristýna je nejmladší a také jedinou ženou v TAMBO teamu a nyní nově i čestnou členkou Starboard International Dream Teamu.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Ahoj Týno, můžeš se ze všeho nejdřív čtenářům krátce představit?

Je mi 17 let a momentálně dokončuji druhý ročník na střední škole na ekonomickém lyceu v Praze, kde jsem se narodila a kde stále nějak setrvávám, pokud zrovna nejezdím po závodech nebo po soustředěních.

Jak ses dostala k vodě? A proč zrovna paddleboard?

Dostala jsem se k tomu přes rodiče. Jako malá jsem vždy ze břehu sledovala, jak můj táta windsurfuje. Vždycky se mi tak nějak přirozeně líbily snad všechny vodní sporty. Moje máma však sporty tohoto typu moc nepodporuje, a tak jsem místo plachty nebo pádla dostala do ruky míč a začala hrát basket.

Když jsem pak po sedmi letech skončila s basketem, rozhodli se moji rodiče pořídit první paddleboard. Ze začátku se jednalo jen o dovolenkovou aktivitu na moři nebo na jezerech. Já byla spokojená, že konečně můžu dělat nějaký vodní sport, a mámě se zase líbilo, jak je tento sport bezpečný. „Vždyť je to jen stabilní široká deska, na které se na rovné vodě pádluje…“ přesně to si dříve říkala.

Pamatuji si, že když jsem poprvé viděla na internetu video, jak kluci sjíždějí na paddleboardu slovinskou řeku Soču, pomyslela jsem si, jak je to bláznivé a vrtalo mi hlavou, zda je to vůbec možné. Už druhý rok jsem se však s paddleboardem sžila natolik, že mi jezero začalo připadat moc nudné, a tak jsme společně s tátou, který si tento sport také zamiloval, začali vyhledávat jednoduché řeky a potůčky. Pak jsme jednou o prázdninách přijeli na akci SUP fórum do Českého Vrbného, kde mi kluci z Paddleboardshopu poprvé ukázali, jak jezdit na divoké vodě, a tím to vše začalo.

Stejný rok, vlastně v mých 14 letech, jsem jela svůj první závod na Lipně a pak i mistrovství Evropy na divoké vodě v rakouském Loferu, kde to bylo ze začátku trochu hektické a málem jsem se utopila, nakonec se mi ale povedlo vyhrát druhé místo, a tak začala i má závodní paddleboardová kariéra.

Co přesně myslíš těmi jednoduchými řekami a potůčky? Můžeš dát nějaké tipy pro naše čtenáře, mezi nimiž se jistě nejeden paddleboardista najde?

Já jsem začínala hlavně na Nežárce a pak Lužnici. Za dobrého stavu vody bych doporučila třeba splutí Vltavy, konkrétně úsek od Vyššího Brodu do Českého Krumlova. V zahraničí bych doporučila rakouskou řeku Steyr, je to hezká, ale přitom jednoduchá řeka vhodná i pro začátečníka.

Vyzkoušela jsi i jinou vodáckou disciplínu?

Bohužel moc nevyzkoušela. Jenom jedinkrát jsem si zkusila zajet závod v kayakcrossu na rakouské Salze. To bylo vlastně poprvé a naposled, kdy jsem při jízdě na divoké vodě seděla. Zatím jsem bohužel nenašla čas si to zopakovat. Ale co, stejnak se lépe cítím vestoje.

V TAMBO teamu jsi nejmladší členkou, ale taky jedinou ženou. Má to nějaká specifika?

Nemůžu říct, že bych to úplně nějak vnímala, nikdy jsem to neřešila. Rozhodně si nemyslím, že by to mělo moc nevýhod. Kluci mi vždycky rádi se vším pomůžou. Jediné, co vnímám, jsou ty věkové rozdíly, ale i na to jsem si po čase zvykla.

Jsi vůbec první člověk z Čech, který se dostal do Starboard International Dream Teamu. Můžeš přiblížit, o co jde?

Být ve Starboard International Dream Teamu vlastně znamená, že jsem získala materiální podporu od největšího světového výrobce paddleboardů a výrobce nejrychlejších závodních paddleboardů na světě. Spousta lidí může firmu Starboard znát i jako světovou jedničku ve výrobě windsurfů.

Je to pro mě veliká čest být v týmu, ve kterém jsou například i mistři světa. Jsem za tuto příležitost velmi vděčná a zároveň vím, že teď je ten čas, kdy na sobě musím opravdu hodně makat a nadále se zlepšovat, abych si postavení v týmu udržela. Jsem vlastně asi jedinou členkou týmu, která nepochází z přímořského státu. Ostatní jsou například z Havaje, Ameriky nebo z Austrálie.

Prvenství v rámci republiky úplně neřeším. Myslím, že pokud člověk pochází ze země jako Česká republika a chce uspět ve sportu, který se primárně provozuje na moři, je důležité neřešit prvenství u nás, ale musí být vděčný, že takovou možnost vůbec získal. Pro mě je to určitě krok, kterým jsem se alespoň trošku přiblížila zahraniční konkurenci.

S tímto sponzoringem mi ale přibyla povinnost zúčastňovat se závodů světového hodnocení, což pro mě znamená hodně cestování, a tak mi teď ještě přibyla starost na hledání sponzorů, abych měla dostatek financí na své cesty.

Jak vypadají tvoje tréninky a příprava, jak často a intenzivně trénuješ?

Na jaře, v létě a na podzim trénuji vlastně každý den na vodě. V současné době mi dělá tréninkové plány první český paddleboardový závodník, který se zúčastňoval světových závodů, Branislav Šrámek. Je to takový můj kouč na SUP racing. Myslím, že moje tréninky tady v Čechách jsou vlastně velmi podobné těm, které mají rychlostní kanoisté. Zahrnují například různé intervalové tréninky, zároveň musím hodně trénovat vytrvalost, jelikož hlavní paddleboardové závody měří od 12 do 18 kilometrů. Oproti kanoistům, musím hodně trénovat otáčky, beach starty a jiné technické dovednosti. Většina z toho ale bohužel nejde trénovat v Česku, a tak musím pro dobré tréninkové podmínky mířit do ciziny k moři. Jedna z nejdůležitějších dovedností, která je potřeba na světové závody, je například jízda na vlnách nebo jízda na otevřeném moři po vlnách a větru.

V zimě pak trénuji také každý den, ale oproti jinému ročnímu období se většinou na vodu dostávám tak dvakrát za týden. Zbytek dní doplňuji posilováním a crossfit tréninkem. Na soustředění jsem například tento rok mířila na Kanárské ostrovy, konkrétně na ostrov Gran Canaria, kde máme ideální tréninkové prostředí a skvělé zázemí v místním klubu, který je pod vedením českého paddleboardisty.

Nesmím pominout, že v zimních měsících také hodně trénuji na běžkách nebo i na snowboardu, jelikož na něm v zimních měsících závodím v disciplíně snowboardcross.

Jak, kde a s kým tedy potom trénuješ na divokou vodu?

Na divoké vodě netrénuji tak často jako na té rovné, ale snažím se tam, alespoň pokud jsem v Čechách, dostat jedenkrát do týdne. A to hlavně na Troju, kde se scházíme i s ostatními paddleboardisty. Rozhodně nejvíc mě toho naučil na divoké vodě Rotťák, který mě učí jezdit prakticky od mých začátků. Hodně mě s sebou bral i na sjíždění různých řek, kde jsem měla možnost okoukat od něj styl jízdy. Musím říct, že co se týče divoké vody, je on ten člověk, kterému vděčím za své úspěchy.

Jakou paddleboardovou závodní disciplínu máš nejradši a proč?

Paddleboarding má hodně disciplín, obzvlášť na moři. Nejvíce mě ale pořád baví závodění na divoké vodě (boardcross a slalom), jelikož se v ní cítím zatím nejjistěji. Na moři mám oblíbenou disciplínu technical race. Jedná se o kratší, asi pětikilometrovou, trať s několika bójkami ve vlnách. Rozhodně se na ní člověk nikdy nenudí. Pro mě nová disciplína, kterou jsem tento rok zkusila poprvé a oblíbila si ji, je downwind. Ze začátku jsem se hodně bála, ale po prvním závodě mě to chytlo a nemůžu se dočkat, až ten pocit, být několik kilometrů vzdálená na moři s velkými vlnami a s větrem v zádech, zažiju zase.

Kam všude po světě ses s prknem podívala? Máš nějakou oblíbenou trať nebo řeku?

Minulý rok jsem s paddleboardem trávila hodně času na řekách například ve Francii nebo třeba v Rakousku, Německu a ve Slovinsku. Tento rok jsem zase při objíždění Eurotour závodů navštívila prakticky všechny části Španělska, Belgie a Holandska. Ještě jsem se s paddleboardem nedostala dál než do Evropy, jelikož spousta hlavních paddleboardových závodů se koná právě tady v Evropě.

Moje oblíbená závodní trať je bez pochyb ve španělském San Sebastianu. Tento rok jsem měla poprvé příležitost zajet si tam závod a je to místo s úžasným křišťálovým mořem a skvělýma vlnama. Zároveň je to jedno z mála míst, kde se dá pořádat závod zahrnující jízdu na vlnách, řece, v chopu (roztříštěných vlnách), downwindu nebo i v sidewindu.

Co se týče divoké vody, nejraději mám slovinskou Soču, kam se vždy moc ráda vracím.

Co považuješ za svůj největší dosavadní sportovní úspěch?

Za svůj největší úspěch určitě považuji medaile z mistrovství Evropy jak z divoké vody, tak z té rovné a také celkové první místo ze série závodů The River Eurotour 2018.

Čeho chceš v paddleboardingu dosáhnout?

Chtěla bych v budoucnu objíždět světovou tour a končit na přednějších místech, stejně tak i na Eurotour a na mistrovství světa, které je vzhledem k tomu, že je náš sport zatím neolympijský, to nejvíc, čeho se dá dosáhnout.

Na divoké vodě bych pak chtěla jezdit čím dál tím hezčí a možná taky trošku těžší řeky a zároveň si zkusit zajet nějaký závod i za velkou louží.

V současnosti je paddleboarding obecně velkým hitem. Co bys doporučila úplným začátečníkům? Co je pro úspěšnou jízdu na paddleboardu (zejména na divoké vodě) stěžejní?

Začátečníkům, co by chtěli začít jezdit na divoké vodě, bych jednoduše doporučila začít postupně. Nejdřív si jízdu dokonale osvojit na rovné vodě a pak pokračovat třeba na umělých kanálech. Ideální je sehnat si zkušenějšího jezdce, který případně pomůže, poradí. Podle mě je nejlepší místo na učení u nás České Vrbné, kde jsem se učila i já. Určitě je také důležité zmínit, že na divokou vodu by se rozhodně nemělo chodit bez helmy, vesty, bot a ideálně i s chrániči na kolena.

Pro úspěšnou jízdu na paddleboardu je důležité získat správnou techniku pádlování. To je dobré nejen z toho důvodu, že se člověk může zrychlovat, ale především tak předchází problémům se zády, které by po čase mohly nastat. Na divoké vodě je zase důležité umět perfektně ovládat svůj board.

Na paddleboardu je super, že existuje mnoho různých využití a každý si najde to svoje. Třeba SUP jóga je podle mě super nápad, jen jsem zatím ještě nenašla příležitost si to vyzkoušet na vlastní kůži.

A co bezpečnost? Je paddleboarding zejména na divoké vodě potenciálně nebezpečný sport?

Nemyslím si, že by byl paddleboarding nebezpečný sport. Na rovné vodě je jedním z nejbezpečnějších vodních sportů, ale na divoké vodě určitě nese jistá rizika. Paddleboard má tu výhodu, že třeba oproti kajaku nemusíme sjíždět až tak těžké řeky, aby to byla zábava. Takže většinou není tak velké riziko utonutí, ale spíš jen nějakých lehčích zranění, jako jsou třeba odřeniny, které vznikají při padání na kameny. Těm se dá ale většinou zabránit chrániči.

Co tobě osobně paddleboarding přináší?

Paddleboarding už se stal mým životním stylem. Vždycky mám radost, když vidím svoje pokroky, třeba když poprvé sjedu nějakou část řeky nebo když začínám předjíždět závodnice, které dříve byly rychlejší. Zároveň mě baví celý ten lifestyle, který k paddleboardingu patří – cestování, poznávání nových míst, ale i nových lidí z celého světa, zejména na závodech. Dobré je, že většina paddleboardistů, ať už z té vodácké nebo surfařské strany, jsou takoví pohodáři, se kterými je vždy zábava a umí se bavit.

Kdo jsou tvoji sponzoři a v čem ti nejvíce pomáhají?

Momentálně mě podporují firmy Starboard, česká značka Tambo SUP a Paddleboardshop a dávají mi hlavně materiální podporu.

Na čem jezdíš a s čím pádluješ?

Na divoké vodě jezdím nejraději na Tambo core 10,5 ESD a pádlem Tambo Scalpel. Na rovné vodě zase používám nejraději Starboard sprint 21,5, s kterým, i když je to prkno určené primárně jen na rovnou vodu, můžu dobře jezdit i na vlnách, což mi umožňuje jezdit Eurotour závody jen s jedním prknem. Pádlo zatím používám Tambo Saber, které však kvůli přechodu do Starboard týmu v nejbližší době vyměním za Starboard Lima.

Co ráda děláš ve volném čase? Zbývá ti vůbec nějaký?

Volného času moc nemívám, většinu času trávím na trénincích nebo studiem. Pokud volný čas mám, tak ho samozřejmě ráda trávím s přáteli například ježděním na skateboardu nebo na kole.

Co ty a jiné sporty?

Za svůj život jsem vyzkoušela mnoho sportů od basketu po softball nebo třeba i fotbal. Jak už jsem říkala, v zimních měsících trávím hodně času snowboardingem. Přijde mi, že tento zimní sport se s paddleboardingem skvěle doplňuje.

A ještě jedna osobnější otázka, co ty a kluci?

Na kluky momentálně moc nemám čas, pro mě je teď důležitý hlavně trénink a škola.

Týno, díky moc za rozhovor! Přeji, ať se Ti na vodě i nadále tak skvěle daří!