Ostružná

Ostružná

Ve 3. čísle Hydra 2010 jsme uvedli článek o méně známé šumavské říčce Ostružné. Možná, že na ní ještě nemáte „čárku“… Vydejte se na ní se Šakalem, seznamte se i s historií, která prošla kolem jejího toku. Možná vás to navnadí a sjedete si jí na jaře i vy.

Strefíte-li tu správnou chvíli, kdy koryto je plné ledové a čisté vody, břehy jsou už zelené, plné bledulí a podbělů a po nebeském moři nad hlavou plují bachraté bílé měchuřiny, pak vězte, že řeka slaví vodáckou pouť. Jste-li u toho, odmění vás přesladce, přebohatě.

[i]Má duši zvláštní – trochu drsná zdá se[/i]

[i]však kvete po svém, v osobité kráse“-[/i]

[i]teď přerušil svůj náhle klid [/i]

[i]hned rozveselen Velhartice -[/i]

[i]„ach, přibliž k tomu lidu hled[/i]

[i]a přitiskneš svůj k němu ret[/i]

[i]a neodtrhneš více!“[/i]

[i](úryvek z Romance o Karlu IV., Jan Neruda)[/i]

A dovolte mi troufale doplnit Jana Nerudu. Pravá krása, věrnost a pevnost v názorech nejsou laciné ani podbízivé. Nezubí se na nás při každém setkání. A to zdaleka neplatí jen pro národy. Ani příroda se na nás nesměje a nesnaží se nám vlichotit. Pravá přírodní krása nemusí ohromovat velebností a bizarností, stačí i málo – třeba ta paseka s ostružinami, kytka na břehu, kámen a čistý proud. Ale i zaprášená pampeliška, močál, stromy polámané v bouři, hejna špačků na vinici, komáři, bahno z povodní i brouci na rozkládajícím se mase jsou stejně krásní. Tahle příroda je tou nejpevnější a nejpřirozenější silou, která se nám stále ještě nabízí.

foto: Jiří „Šakal“ Škaloud, Tomáš Tinhofer

Zkušenosti čtenářů

Chobotnice

Hoj, my ji dali s Hadem a Buchťákem začátkem leta z Kolínce. Měla něco nad limit. Nejsou tam velký péřeje, spíš se občas dost kroutí a rychlej proud, když pak je za zatáčkou padlej strom, je to fofr. A to bylo vidět, že voda asi vo metr klesla, to den předtim musel bejt mazec. V letě tam ty ostružiny (ostružiní) sou, máme to vyzkoušený z přetahování stromů a zátarasů. Ale jinak skvělá a svižná potokařina, žádnej línej kvak.

louky

Wow pěknej článek, uplně mě to teď navnadilo. díky

Had

Toz svezeni pekny:-)az na tu rozparanou podlahu na riu,o trubku z plotu,byla uprostred reky a vubec nebyla videt!!!a pak ucet za opravu by dal na peknej vyleu na Socu,tak davat bacha tech padlejch stromu tam bylo vic !jinak splouch peknej a za carku to urcite stoji:-)Had

Mirčus

opravdu moc hezky napsané, ostatně jako všechny Šakalovi články, ale v tomhle článku navíc autor nastínil hlubokou myšlenku ukrytou v posledních dvou odstavcích. Díky a více takových.

Chobotnice

Hade, a tos ještě zapomněls na rozpárání levýho válce o karisíť, či co to trčelo na levý straně nicotnýho stupínku nad Sušicí…

Václav

Já myslel, že seš pravověrnej kaďakář! Apropo- jak jsi to dojel?

Had

No nedojel,urazil si koleno vo sutr na dne,a vod toho jezu z toho byl uz jen 1valcovej monopost tak sem to zbalil a dost se s tou mechurinou prosel;-)ja jezdim na vsem co se hejba diky padlu:-)a je mi jedno zda 2listy bo jen jeden:-)

Velryba

Zkusili jsme Ostružnou v létě už kousek za Čachrovem od mostu na Pozorku. Vody bylo tak akorát – po kolena, ale teklo to strašně rychle. Nějaká překážka byla snad za každou zatáčkou: spousta stromů, most, jez, lávky těsně nad hladinou. Párkrát se proud rozděloval do víc ramen. Pro úplné vyčerpání jsme skončili už v Nemilkově. Měla jsem dojem, že je to psané jako ww I. Je to krásná říčka, nebýt těch překážek.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: