Nevšední splutí Váhu od hráze do Vrútek původním korytem

Potom jsem si na webu raft.cz přečetl o výjimečné události, odstávce kanálu pod přehradou Krpeľany. Tím se otevřela nevšední možnost splout Váh od hráze do Vrútek původním korytem.

Sraz pod přehradou

První sobotu v srpnu se tedy přidáváme ke kamarádům, kteří se vrací z tábora na Dunajci.

Sraz máme pod hrází na levém břehu. Voda z přehrady valí prostředním oknem. Váh je v úseku do Vrútek široký 30 až 50 metrů, někde i víc, přesto je všude vody dost. Podle vodočtu ve Strečně jsme měli průtok asi 60 m³/s. Proud je znatelně rychlejší než na spodním úseku, hladina je kudrnatější a místy nám plavbu zpestřují kamenité prahy, na kterých řeka ještě zrychlí. Do lodi nám občas šplouchnou vlny.

Plavbu zpestřují balvanité stupně

Asi po půl hodině podplouvámeželezniční most u Turan a posléze 1. dálniční most. Před silničními mosty v Sučanech se řečiště dělí do několika ramen a plavba je poněkud nepřehledná. Jedeme vždy tam, kam teče nejvíc vody. Pod druhým mostem se držíme v levém rameni. Tady je první těžší peřej, nebo spíš stupeň, který splujeme při pravém břehu. Stupeň je vysoký a jsou v něm velké ostré kameny. Za zvážení by stálo zkusit to pravým ramenem, odspodu se mi zdálo, že tam není takový kamenolom.

To už máme za sebou 10 km plavby. Za vedením vysokého napětí následuje další peřej, kterou jedeme též vpravo. Dole nás zhoupne vlna s kohoutem. Pod dalším dálničním mostem je stupeň, který splouváme opět vpravo u břehu. Má výrazný spád, dost vody a velké vlny.

Tento úsek Váhu mě příjemně překvapil ̵̶ vodnatá a rychlá řeka, která není zadarmo. Dál se ale výrazně zklidňuje. Zpestřením je po necelých 2 km, kousek za dálničním mostem, ještě jedna vodnatá peřej. Neskrývá žádné nebezpečí, jen několik vysokých vln. To už jsme vlastně ve Vrútkách, po chvíli míjíme soutok s řekou Turiec a obvyklé nasedací místo. Máme za sebou asi 16 km řeky a 2 hodiny pádlování.

Následuje klasický úsek

Po krátkém voleji následuje pěkná peřej a poté pádlujeme po klidném úseku až za dálniční most. Krajina se mění. Pomalu vplouváme do hlubokého zalesněného údolí, kterým se Váh probíjí Malou Fatrou. Řeka se opět poněkud zrychlí, objeví se i peřejky. Ty ale zdaleka nedosahují obtížnosti těch nahoře. Plujeme táhlými zatáčkami a míjíme přístaviště na levém břehu, kde začínají svou plavbu pltě. Váh se postupně rozšiřuje, ke konci až na 100 m. V poslední levé zatáčce, kterou se vracíme o téměř 270 stupňů, se nad námi na hřebínku objeví zřícenina Starý hrad. Pak podplouváme 2 železniční mosty. V pravé zatáčce nás pohoupou poslední vlny peřeje Margita, nad kterou se na skále tyčí hrad Strečno. Před námi už je klidná hladina nad jezem. Končíme vlevo u přístaviště přívozu. Pokud se potřebujete vrátit vlakem nahoru, zastávka je asi čtvrt hodiny na druhém břehu.

Kdy a kam příště?

Po většinu času teče většina vody kanálem na elektrárnu, takže na splutí Váhu z Krpeľan si budeme muset pár let počkat, a kdo ví, jestli se dočkáme. Ale i přesto se vyplatí zajet si alespoň na úsek z Vrútek. Vodu má po celý rok a údolí je nádherné.