Největším nebezpečím na řece jsou jezy. Proč si na ně dát pozor?

Jak už bylo řečeno, jezy jsou místa s velikým potenciálem pro možnost nehody či úrazu při splouvání řek. Však také nebyly postaveny pro zábavu vodáků, ale spíše pro zadržení vody, případně utlumení její energie při zvýšených vodních stavech nebo prostě pro jiné účely. Je pravdou, že na spoustě řek jsou právě jezy a jejich splouvání jediným osvěžením jinak klidné plavby, ale je třeba k nim přistupovat s maximálním respektem a ostražitostí.

Anatomie jezu

Jezy se většinou skládají z několika částí, hlavní část jezu (jezové těleso) tvoří takzvaná koruna, přes kterou se přelévá voda, je to tedy horní hrana jezu. Přes korunu se voda dostává na spádovou desku jezu, která může mít nejrůznější tvar od šikmé ploché desky přes parabolu až po kolmou stěnu, někdy to bývá i jejich kombinace. Pod jezem voda dopadá do takzvaného podjezí, které má za úkol utlumit sílu proudící vody. Z toho důvodu je někdy podjezí zaházeno velkými kameny, o které se voda efektivně přibrzdí, jindy je v něm vybudována jakási kamenná nebo betonová vana, která vodu zbrzdí a vrací zpět pod jez. To je rovněž velmi efektivní způsob, jak vodu zbrzdit, ale také velmi efektivní způsob, jak vytvořit dokonalou vodní smrtelnou past. Dále bývá (ne vždy) na jezech nějaká propust (retardérka, šlajsna) ohraničená většinou dvěma zdmi (kozy) nebo přilepená ke břehu, a v poslední době jsou na jezech stále častěji budovány také rybí přechody.

Materiálem pro stavbu jezů jsou většinou kamení a beton, k vyztužení břehů se často používají ocelové larseny. V dřívějších dobách bylo hojně používáno dřevo.

Extra nebezpečí tvoří jezy poškozené nebo provalené, které mohou pod vodou skrývat nejrůznější dráty, roxory, kusy betonu nebo dřevěné kůly, a to jak v místě poškození tak i v podjezí, kam je mohla přestěhovat voda. Na takové jezy dávejte opravdu pozor.

Jak se na jezu chová voda

Jak se na jezu pohybuje voda, která coby volej doputuje k jeho koruně? Jednoduše se přes korunu přelije, na spádové desce nabere rychlost a zmizí v podjezí. A tady to začíná. Většinou se v tomto místě tvoří vlny nebo silné válce, které jsou obrovskou hrozbou pro všechno, co zrovna voda unáší, samozřejmě včetně lodí a lidí. Vlny většinou nebývají takovým problémem, protože voda v nich proudí kupředu, a tak vám v horším případě hrozí zalití lodi nebo převržení s následným lovením materiálu. Už tohle ale není žádný pěkný zážitek. Mnohem horší jsou ovšem vodní válce.

Vodní válec vzniká následovně. Voda stékající po spádové desce kopíruje dno a podél něj proudí kupředu. Najednou ale narazí na hranu vývařiště (vany), o kterou se zarazí a je nucena stoupat vzhůru. Při určitém tvaru nebo sklonu spádové desky není ani potřeba, aby v podjezí byla vana a válec se stejně vytvoří, protože se voda brzdí o klidnou vodu pod jezem! Část vody se přes hranu vany přelije a pokračuje kupředu, část se dostane až na hladinu, kde tvoří jakési bubláky. Část této vybublané vody se také dostává směrem od jezu, ale velká část se vrací zpět pod jez – tam totiž díky rychlému odtoku vody vzniká její nedostatek a jez pod sebe do „prázdného místa“ vodu jakoby nasává (vzpomeňte na spojené nádoby) a to je to nebezpečné!

Když spadnete do válce

Když spadnete do takového válce, čeká vás následující: s vodou podél dna putujete k hraně vany, tady začnete stoupat k hladině, na chvíli se vynoříte. Voda je hodně napěněná, takže i když máte vestu plavete jen tak napůl, průplach navíc většinou není hladký, takže jste dost dezorientovaní, někdy i potlučení. Jen co se trochu srovnáte, všimnete si, že už s vodou putujete (jste nasáváni) zpět pod jez. Tady vám na kebuli (nebo jiné části těla, podle toho, jak si vás voda zrovna otočí) přistane hromada vody padající přes jez, ta vás zamačká ke dnu, kde spolu s vodou odtékáte od jezu, narazíte na hranu vany, s vodou stoupáte k hladině. Teď už sotva plavete, lapáte po dechu, nevíte, kde je nahoře a kde dole, ale už vás to zase táhne zpět směrem k jezu. Tady na vás padne další masa přitékající vody a tak pořád dokola.

Myslíte, že s tím voda někdy přestane? Nepřestane! A kolik takových koleček se dá vydržet? Opravdu jen pár, pak člověk začne lokat vodu, začne ho nesnesitelně bolet na plicích a ta bolest je tak silná, že přijde o vědomí, voda ho ještě chvíli pomele a bezvládné tělo vyplivne dál, až se jí bude chtít.

Jak to vyřešit?

Asi to nebude překvapivé sdělení, ale nejlepším řešením je se do podobné situace vůbec nedostat. Prostě mít rozum, u každého jezu vystoupit, prohlédnout si ho, zhodnotit svoje možnosti a když si nejsme jenom trochu jistí, ať už z jakéhokoliv důvodu, tak jez raději přenést! Opravdu něco takového není ostuda. Ti, co mají na březích u jezů pomníčky, by moc rádi přenášeli, a klidně všechny jezy, kdyby ještě mohli.

Když přece

Když už se podobná situace přece jenom stane, pak se doporučuje zabalit do klubíčka a nechat se volně unášet vodou, je šance, že vás s sebou vezme voda, která se přelévá přes hranu vývařiště a vy smrtelnou past opustíte. Je to ale jenom o náhodě. Pořád tu hrozí scénář jednoho kolečka za druhým.

Efektivní pomoc může přijít zvenčí, člověku plovoucímu ve válci se snažíme něco hodit nebo ho něčím zachytit (pádlo, větev,…). U nebezpečných jezů jsou stále častěji instalovány záchranné podkovy s lanem, které plavou na hladině a tonoucí se jich může dobře zachytit. Je popsáno už mnoho případů, kdy se taková záchrana skutečně podařila. Než ale začnete se záchranou, zavolejte odbornou pomoc, když se záchrana podaří a v tu chvíli dorazí sanitka, je to lepší, než když vytáhnete napůl fialového kamaráda a pak teprve ji začnete volat.

Co nedělat

Při záchraně platí základní pravidlo, že na prvním místě je bezpečí zachránce, až potom bezpečí zachraňovaného. Znamená to tedy, že zachraňujeme pouze v případě, kdy jsme si jistí, že neohrozíme sebe nebo další zachránce. V žádném případě do vody neskáčeme. Lepší je jeden utopený než dva nebo víc.

Na závěr

Až budete v létě na vodě a přijedete k jezu, vždy vystupte z lodi, dojděte se na jez podívat a zvažte, zda opravdu stojí za to jej sjet. Pamatujte, že obnášení není nikdy ostuda. Když se rozhodnete pro splutí, nasaďte si a dobře utáhněte vesty. Minimálně dětem, lépe i sobě, nasaďte přilby, případně nechte děti jez obejít a sjeďte jej sami. Až jez úspěšně splujete, nezačněte se hned radovat – pod jezem je ještě stále rychlý proud a i loď má velikou rychlost a vykoupete se raz dva.

Ale raději si místo splouvání ošidných jezů užijte to všechno ostatní, co letní voda nabízí. Je toho přece tolik!

Vodácká škola záchrany

Pokud máte zájem naučit se něco o bezpečné plavbě a základech vodní záchrany, můžete využít služeb akreditované Školy vodácké záchrany. Ta kromě základních kurzů pořádá i vysoce specializované akce, například Záchrana z nebezpečného jezu. Více na www.vodackaskolazachrany.cz.

NebezpecneJezy.cz

Kompletní seznam nebezpečných jezů na všech řekách nabízí web www.nebezpecnejezy.cz. Snadno si na něm vyhledáte řeku a výpis jezů vám pak nabídne polohu jezu včetně GPS souřadnice a říčního kilometru, popis jezu, návod na jeho bezpečné překonání a další užitečné informace.