Návod na vodácký Island v deseti krocích

1. Dostaňte se na Island

Island v roce 2019 poprvé po několika letech v kuse zažil propad turismu. Zkrachovala totiž jedna z významných amerických aerolinek a lidé se na kapacitně velmi omezené letiště v Reykjavíku neměli jak dostat. Od nás létají ČSA, ale vzhledem k tomu, že mají na trasu monopol, se chovají k zákazníkům mírně povýšeně. Nepohodlí a nepořádek v poměrně starém letadle přežijete, je ale potřeba si rezervovat místo pro lodě a telefonát s operátorkou, kde kajaky jako sportovní vybavení výslovně zmiňujete, si ještě pro jistotu nahrát.  Zpáteční letenky nás stály okolo 8500 Kč / os. a 3200 Kč / loď. Lodě na místě má například Viking Rafting, ale jsou až na severu ostrova a z nějakého důvodu nám je ani v mimosezóně nechtěli půjčit.

2. Dostaňte se po Islandu

Pokud nechcete hledat řeky ve vnitrozemí nebo zkoušet perličky v nepřístupných údolích, bude stačit tzv. city jeep. Čtyřkolka není nutná, i když někde ji vyžadují značky, ale rozhodující bude světlost auta a síla motoru. Na většinu řek vede „polňačka“ nebo šotolina. Kam nevede, tam vede alespoň tak blízko, aby vodák ochoten ujít s kajakem na rameni půl kilometru nepřišel o svoje svezení. Půjčovny jsou drahé a dovětek „or similar car“ vám ani nedá jistotu hagusů. Zkuste facebookové skupiny jako Češi na Islandu, doporučí vám, jak zajistit vhodné auto za poloviční cenu a nemuset se nebát každého škrábanečku.

3. Najděte svoji řeku

Není vlastně potřeba nic jiného než otevření googlovské mapy Icelandic Whitewater. Řeky jsou zde rozděleny podle obtížností, mapy až na výjimky celkem přesně sedí, obsahují krátký popis a občas nějakou historku z prvosjezdu. Dávejte si ovšem pozor, v krajině, kde už 20 kilometrů jedete monotónním lávovým polem, se za orientační bod musí považovat cokoli – třeba trs fialového roští. Opravdu! Na to, že pramenité řeky jsou tu ledovější než ledovcovky a že ruce je potřeba si ohřát v termálních přítocích některých řek, si už přijdete sami. Jo a pozor – „spring river“ není jarní řeka, ale pramenitá řeka.

4. Island nejsou jen vodopády

To, že na Island mohou jen velcí borci, kteří padají z velkých výšek, je fáma. Vezměte to kolem dokola – na jihu se rozhýbete na senzační a nijak náročné větší řece Hvítá, která je v sopečném kaňonu a má více úseků. Hřiště se skoky a průjezdy v pramenité Ytri Rangá vám pak bude povědomé i na severu ostrova na Laxá, nejlepší lososí destinaci v Evropě a řece, která má vždy vodu, protože teče z jezera Mývatn. Kaňon pro méně zkušené obdivovatele čedičových údolí je Vestari-Jökulsá, pro milovníky drsnější WW pak její sestřička Austari. Obě mají vodu pořád, respektive ani menší voda nevadí. Na Asii a její velké průtoky vzpomenete na Jökulsá á Fjöllum, kde podniknete dechberoucí výlet do geologické historie planety Země a 10 kilometrů nonstop soutěsky Lammeru vás odmění východní řeka Eyvindará. Mlžná a impozantní Hólmsá v lávovém poli vaši okružní jízdu završí.

5. Nebojte se vodopádů

Kdo s vodopády nemá zkušenosti, může nacvičit techniku na několika menších skocích. Vyhlášená je lokalita Faxi, kde lze pět metrů vysoký skok otočit i desetkrát za hodinu. Neskutečnou scenérii při přejezdu západní cestou na severní pobřeží poskytne kombinace skoků Small Balls Falls (v překladu vodopád těch, kteří ještě nemají na velké skoky koule). Kdo má problém s horizonty a stačí mu opravdu malé skůčky, aby si na pohled „pod sebe místo před sebe“ zvykl, najde několik míst ve zmíněné mapě nebo na úplně horním i úplně spodním úseku Ytri Rangá.

6. Bojte se vodopádů

I když nebudete průkopničit na nikdy nesjetých monstrech, ale budete padat jen z „normálních“ dropů do 15 metrů, mějte na vědomí, že pomoc je daleko. Nebuďte hloupí a do kráterů, které jsou obvykle ze břehu nejistitelné, nepadejte „na hulváta“, ale prostě si tam kamaráda slaňte nebo nechejte napádlovat odspodu. I sebevětší bazény tu často pokračují do obrovských peřejí. Geologie ostrova je sopečná a jiná, než většina jezdců zná – kamení se láme neočekávaně, vznikají nepravděpodobné trhliny a jeskyně, ve kterých náhle mizí značné kusy průtoku řeky. Když budete na notorickém vodopádu zkoušet lajnu novým ramenem, ujistěte se, že v dopadu není čerstvě spadlý blok čediče.

Plovací vesta CINCH

Vesta na divokou vodu s komfortním rozepínáním. Nízký profil je vhodný pro kajakáře, vesta díky němu nevyjíždí a nebrání při pohybu. Utahovací ramena jsou podložena širokým pásem neoprenu pro větší pohodlí. Boční utahovací popruhy zajišťují, aby vesta perfektně seděla na těle. Díky zipu v předu a jistící přezce dole je oblékání velice jednoduché. Velké kapsy na zapínání v předním dílu jsou vybaveny držákem na nůž a menšími neoprenovými kapsami. Na zadním dílu je skládací kapsa na házečku. Na okraji švů jsou reflexní prvky. Součástí vesty je píšťala. Vesta má certifikace ISO 12402-5 & 12402-6.
Více na www.hiko.cz.

7. Připravte se na zimu

Ano, je to Island – připravte se tedy na všudypřítomnou vlezlou nekončící unavující zimu. Není tu skoro žádná vegetace a 90 % času strávíte velmi blízko pobřeží, takže buďte připraveni na neustálý ledový vítr, zmrzlé prsty, vyvazování stanů proti autu a že stan budete balit buď prodojený, nebo lámat o koleno zmrzlý. Suchý oblek je v podstatě nutností. Pokud v červnu trefíte jediné dva týdny pěkného počasí v kuse, budete alespoň příjemně překvapeni. Spoléhat na to ale nejde.

8. Přijeďte v září

Všichni si klepali na čelo, že už bude po sezóně, pramenité řeky ale mají vodu téměř konstantní. Sněhotaje na jihu ostrova jsou spíš pro světové experty a ledovcovky měly vodu, že jsme se aspoň nebáli tolik, i když masy to byly pořád slušné. Ze 13 řek, ke kterým jsme přijeli, jsme nasedli na 12. Navíc máte v září šanci zažít polární záři, na kterou potřebujete především noc, která v létě trvá jen pár hodin a úplnou tmu téměř neposkytne. Za sebe říkám, že jedna záře stojí za deset mrazivých rán s převlékáním do zmrzlého termoprádla. Nemluvě o tom, že koncem sezony už jsou značně menší davy turistů.

9. Plánujte

Plánujte přejezdy. Šotolina opravdu neubíhá jako dálnice a další benzínka je někdy přes 100 kilometrů vzdálená, proto je dobré mít v nádrži vždycky nějaký ten litřík navíc. S potravinami je to obdobné a jsou tu celkem drahé, takže nepočítejte s kulinářstvím, rýže s omáčkou to vyřeší. Alkohol vlastní v maximálním množství, specializované obchody jsou drahé a navíc jen ve „velkých“ městech. Spaní na divoko je sice teoreticky zakázané (nápor turistů na přírodu bylo skutečně potřeba nějak ošetřit), nicméně když se vzdálíte od destinací posetých kempy, pak bude vaše přespání na „půdě, která není intenzivně využívána, ve stanu, ne v autě ani v přívěsu, bez známek předchozího pobytu po opuštění místa“ nejspíš tolerováno na základě zvykového práva. Navíc někde to bude místo výhodné vzhledem k pozici nejbližšího termálního jezírka.

10. Zapomeňte na divokou vodu

Občas zapomeňte, že vás bezmezně přitahuje WW. Pohled na tuleně v ledovcové laguně Jökulsárlón, setkání s keporkaky u městečka Húsavík, výstup na sopečný kráter nad jezerem Mývatn, pozorování bahenních gejzírů nebo plavání mezi dvěma litosférickými deskami vás ohromí úplně stejně. A třeba získáte i nějaké body napříště u vaší shuttlebunny.

A ještě poznámka na závěr. Šest lidí ve dvou SUV to celé vyšlo na cca 25 000 Kč / os. za dva týdny pobytu. To jde, ne?