Po čtyřech závodech Českého poháru Skupiny ČEZ ve vodním slalomu je definitivně známá sestava reprezentačních týmů pro nadcházející sezonu. Oproti loňskému složení seniorské reprezentace, která se představila i na ME 2021 v italské Ivrei, se vyměnila dvě místa.
V týmu kanoistek nově nastoupí po boku Gabriely Satkové její starší sestra Martina, svou premiéru v seniorské reprezentaci prožije kajakářka Lucie Nesnídalová. Napínavý boj mezi kajakáři nakonec ovládl Vavřinec Hradilek, složení singlířů se nemění.
O víkendu 22. a 23. května se na umělé slalomové dráze v Troji odjela druhá polovina nominačních závodů v rámci Českého poháru Skupiny ČEZ. Dramatické finále se odehrálo prakticky ve všech kategoriích, jelikož jediné bodově jisté místo ze soboty měla kanoistka Gabriela Satková. Ta napjatě sledovala, zda se v reprezentaci sejde se svou starší sestrou Martinou. Přestože Martina skončila v neděli pod stupni vítězů, o jediný bod porazila Evu Říhovou a může se tak těšit na nadcházející účast na Světových pohárech a mistrovství světa v Bratislavě. „Vždy to byl jeden z našich cílů, který jsme si obě přály. V reprezentaci jsme se dost střídaly, ale to, že se nám to nakonec podařilo oběma, je veliká odměna a jsem opravdu šťastná, že budeme na mezinárodních akcích závodit společně,“ těší se Martina. „Sama tomu doteď nemůžu uvěřit. Moc se na naše společné závodění těším,“ dodala Gabriela. Obě závodnice si navíc vyjely místo v reprezentaci do 23 let.
Ostře sledovaný souboj v kategorii kajakářů, kde zbývalo pouze jediné reprezentační místo, ovládl Vavřinec Hradilek. Ondřej Tunka totiž v neděli jen těsně nedosáhl na finále A, a přestože nakonec získali stejný počet bodů, o nominaci do reprezentace rozhodl vzájemný výsledek z posledního závodu – a ten vyšel lépe právě Hradilkovi. „Teď převládá hlavně únava. Ty dva nominační víkendy společně s mistrovstvím Evropy byly hodně náročné. Nicméně jsem samozřejmě rád, jak to dopadlo, předvedl jsem osm dobrých jízd, čehož si moc cením,“ okomentoval své nominační vystoupení Hradilek. Alespoň částečně si Tunka mohl spravit chuť odpolední nominací v extrémním slalomu, kde naopak přálo štěstí jemu, když zvítězil o jedinou setinu sekundy a stal se čtvrtým kvalifikovaným na závody Světového poháru. „S odstupem času to asi budu brát jako částečnou náplast, teď mě to ale opravdu mrzí,“ přiznal mistr světa z roku 2017. „Dobře jsem si nepřipravil desátou branku a nestíhal pak tu další, kterou jsem navíc šťouchnul, a od té doby se mi nedařilo dobře dostávat do dalších branek a nejelo mi to, jak mělo,“ zhodnotil svou nepovedenou jízdu, která ho stála možnost závěrečného finálového boje o reprezentaci.
Ještě dlouho po dojetí poslední kajakářky nebylo zřejmé, které dvě reprezentantky doplní v „áčku“ Kateřinu Minařík Kudějovou. Po nedělním finále měly totiž hned tři závodnice shodný počet bodů, proto následovalo přepočítávaní na vzájemná vítězství. „Myslela jsem si, že to mám vyjeté už ze soboty,“ přiznala nervózně Antonie Galušková, zatímco společně se sestrou Karolínou a Lucií Nesnídalovou čekala na definitivní rozsudek. „Nedělní závod se mi vůbec nepovedl. Dokonce se ke mně dostávaly zprávy, že v reprezentaci vůbec nejsem, tak jsem se s tím začala pomalu smiřovat, ale přitom jsem nevěděla, čemu věřit. Asi po půl hodině mi psal trenér, že to nakonec vyšlo mně a Lucce a že Kája skončila čtvrtá. Popravdě mě to mrzí, přála jsem si, abychom tam byly obě dvě sestry, ale nedá se s tím nic dělat, je to sport,“ uzavřela Galušková.
