Prší, vodák se raduje. Prší, neraduje se sám. Jen co se setmí, začnou stovky hadic chrlit do řek obsahy žump a septiků. Pravda, někdo šetří potajmu v nočních temnotách, někoho to pro změnu netrápí vůbec.
Se stoupající vodou zaplesá srdce zahrádkářovo. Kupa plevele smíchaná s králičinou hnije v koutě zahrady. V kompostu by se to ještě namnožilo. Šup s ní do vody, však ona odplave. Co na tom, že je řeka plná vodáků. Děda se potí a hází vidlemi. Rychle, než hrázný zastaví vodu.
Řeka zvolna teče, lemována netýkavek lesem. V řece vzpříčila se kláda. Tahání nás nemine. To zas budou bolet záda. Před kládou mocná hráz z klacků a pet-lahví stojí, v šedé pěně plave divný starý míč. Míč má nožky, ouška, taky čumáček. „ Fuj Honzíku, netahej ho z vody, je to mrtvá kočička.“
Nějak jsem nepochopil, zda se jedná o placenou reklamu firmy Glaxo SK, nebo ekologickonostalgické hořkoúsměvné vodácké povzdechnutí.
No hlavně, pokud by to ta rada myslela na vánoce, tak je potřeba dát stromeček na lednici a příslušný dáreček do ní :-).