Mohelnice, královna Beskyd bez koruny?

Tok Mohelnice je dlouhý asi 15 kilometrů a po cestě přibírá několik přítoků, z pravé strany Sihelský potok, Travenský potok, Medvědí potok a Tošenovský potok a z levé strany přítoky Slezina, Zimný potok a Jestřábí potok.

Prudký a peřejnatý tok Mohelnice byl zdrojem častých povodní, a proto byl v 60. letech zčásti upraven kaskádami a kamennou ochranou. Dříve říčka sloužila nejen k drobnému rybolovu, ale také k plavení dříví (ustalo na konci 19. století). Na řece Mohelnici je územně hájen prostor pro výhledově možné vybudování vodní nádrže Krásná s vodárenským využitím.

[b]Přírodní práh má tyto parametry:[/b]

Přibližně 2 kilometry nad vodopádem jsou další výrazné kaskády vytvořené také na pískovcových lavicích. A proto Mohelnice zůstává královnou Beskyd, má stále svou korunu, jen přišla o jeden z klenotů… o 7. největší vodopád v ČR co se průtoku týká.

Zdroj:

www.obec-krasna.cz
www.vodopady.info/cz/beskydy/

Na podzim roku 2010 vyhlásily Lesy ČR (v té době správce toku) dvě zakázky na stavební práce, a to na Jestřábím a Tošenovském potoce (přítoky Mohelnice). Pan Poloha z CHKO Beskydy mi několikrát tvrdil, že materiál v přírodním prahu na Mohelnici je z Jestřábího potoka, ale Lesy ČR a Povodí Odry mi sdělily, že je materiál z Tošenovského potoka. To je zásadní vzhledem k vyjádření, které CHKOB poskytlo Regioprojektu Brno (zřejmě firma, která obě zakázky získala). Jestřábí potok, který pro přírodní práh na Mohelnici nemá, a ani jeho čištění nemělo zásadní vliv, pro nás tedy není podstatný, a ani ve vyjádření CHKOB nejsou zásadní data. Proto jsem CHKOB – panu Polohovi poskytla informaci o tom, že materiál, který je umístěn v přírodním prahu na Mohelnici je z Tošenovského potoka. Po té, co se nechal přesvědčit o uložení sedimentů z Tošenovského potoka do přírodního prahu Mohelnice, mi pan Poloha poskytl vyjádření k zakázce na Tošenovský potok. Z něj vyplývá, že štěrky z přítoků Mohelnice jsou velmi důležité pro NPP Skalická Morávka (do ní se Mohelnice vlévá) a je nutné alespoň část vrátit do toku Mohelnice a to rovnoměrným způsobem. To sdílím s CHKOB a není možné jít proti tomuto stanovisku.

Já argumentuji množstvím, které ale nikdy nebylo takové – nyní je tam minimálně něco mezi 10 – 20 tatrovkami přímo v přírodním prahu a práh tak zmizel zcela, zatímco v předchozích letech bylo množství menší a rovnoměrněji rozložené a umožňovalo tak zachování přírodního prahu na Mohelnici. Pan Poloha by to nyní rád bral jako experiment s tím, že do budoucna by se řídili tím, že raději méně sedimentů na více míst a zřejmě nehodlá se situací aktivně nic dělat. K nabídce dobrovolníků, kteří by přiložili ruku k dílu se nevyjádřil.

Čeká mě ještě spousta vyjednávání, pokud bychom chtěli, aby se přírodní práh alespoň částečně odkryl a měl tak šanci na rychlejší obnovu. Ale alespoň fáze sběru podkladů by byla za námi.

Mimochodem, pod přírodním prahem je na pravé straně zeď, která chrání silnici. Pomohl by mi odborník, který by vypracoval posudek o vlivu zasypání přírodního prahu na tuto zeď. Myslím si, že zrušením prahu dojde ke zrychlení proudu vody a vyšší zátěži na tuto regulaci. Byl by to další argument pro záchranu přírodního prahu, mimochodem vodopádu, který si držel 7. místo v ČR co se průtoku týká (0,5 m³/s).

O dalším vývoji budu dále informovat. Ale je snad jasné, že není v zájmu NPP Skalické Morávky (to je taky moc hezká řeka) odházet sedimenty ze zasypaného přírodního prahu někam vedle, a ani není v možnostech dobrovolníků s lopatou přemístit rovnoměrně do řeky 10 – 20 tatrovek sedimentů…