Boty ULTRA III od renomovaného výrobce „bosé obuvi“ VIVOBAREFOOT bych z vodáckého hlediska popsal jako minimalistickou volbu na vodní turistiku, případně botu vhodnou na nejrůznější vodácké tréninkové a závodní aktivity, která je ovšem dobře použitelná i na suchozemské radovánky.
Dodává: VIVOBAREFOOT, www.vivobarefoot.cz
Testoval: Petr Snížek
Údaje výrobce:
Materiál svršek: EVA + Bloom
Podšívka a stélka: EVA + Bloom
Materiál podešev: 5 mm pryž
Zavazování: stahovací pruženka, plastová spona
Vnitřní vložka: ne
Barevné varianty: obsidian/grey (testováno), obsidian, moonstone/grey
Hmotnost: 381 g (pár velikosti 41)
Infocena: 2490 Kč
VIVOBAREFOOT Ultra III jsou boty stylu (v posledních letech velmi populárního) obouvání zvaného barefoot neboli bosé obouvání. Předmětem recenze ovšem není styl obouvání, a tak jen to nejzásadnější pro neznalé. Barefoot boty se snaží o to, aby noze poskytovaly potřebnou ochranu, ale zároveň neomezovaly její přirozené fungování. Barefoot bota je zpravidla v přední části rozšířená, aby se nemačkaly prsty. Dále má tenkou podrážku bez jakéhokoliv tlumení, aby správně pracovaly všechny svaly, šlachy a klouby nejen na chodidle, ale v rámci celé nohy a aby se podpořily hmatové vjemy a přirozená masáž chodidla, ke které dochází právě při chůzi. Rovněž zde chybí jakýkoliv sklon podrážky (tzv. drop) a bota je velmi poddajná, opět proto, aby co nejméně omezovala v pohybu. Pocit z takové chůze potom je… no jako byste šli bosí. Koho by to zajímalo detailně, ten se podívá na web výrobce, kde najde bohatě informací.
Nyní už ale pojďme na boty Ultra III. Ty jsou z velké části vyrobeny z materiálu zvaného Bloom, který mě velice zaujal, protože se jedná o pěnu, jejíž část je vyrobena z biomasy přemnožených vodních řas, které se z vody dostávají filtrováním. To je zajímavé ekologické řešení, protože se tím snižuje spotřeba ropy, která je základní surovinou pro podobné „klasické“ pěnové materiály, a rovněž se zlepšuje kvalita vodních zdrojů. Za sebe mohu tento materiál hodnotit jako pěnu, která je laickým pohledem k nerozeznání od běžných produktů petrochemického průmyslu.
Z pěny Bloom v kombinaci s pěnou EVA je vyroben celý „obal nohy“, který bota tvoří – tedy svršek, podšívka i stélka. Pouze podešev je z tužší pryže, aby při chůzi něco vydržela. Svršek je hustě perforován sítí různě velkých otvorů tvaru šestiúhelníku, což je charakteristickým znakem všech bot značky VIVOBAREFOOT. Obouvání je pohodlné a botu na noze fixujeme pomocí kulaté gumové pruženky s plastovou sponkou. Když se bota dotáhne (což je do vodního prostředí potřeba, protože jinak boty snadno odplavou pryč), tak vám zůstane docela dlouhý kus pruženky volný a je potřeba jej uložit pod šněrování. Toto řešení jsem zpočátku považoval za nešťastné, ale v průběhu testování jsem si na něj zvyknul a ani jednou mi z něj volný konec nevypadl. Takže vlastně všechno v pořádku. Pod šněrováním je jazyk z měkké pěny, na jehož spodní straně je ještě vrstvička pleteniny, která má zajišťovat co nejpříjemnější styk s nártem. Musím potvrdit, že kombinace měkkého jazyka a šněrování je pro nohu velmi pohodlná, a to mám vysoké nárty, které mi u mnoha bot pocit pohodlí znemožňují.
Podrážka je celistvá a najdeme na ní jenom dva otvory, které mají sloužit pro odvod vody. Jsou na vnitřní straně nohy v oblasti klenby. Na podrážce je vzorek tvořený mnoha šestiúhelníky. Vzorek není nijak hluboký, takže v náročnějším terénu se na něj nelze úplně spolehnout, ale do takového terénu boty ani nejsou určené. Já jsem pro běžné používání neměl problém, až na jedno uklouznutí na blátě, ale tam bych asi uklouznul v jakýchkoliv botách. Opatek je pro dané určení dostatečně vysoký, prsty jsou taky dobře kryté, zkrátka bota splňuje všechno, co by vodácká bota pro dané určení měla mít.
A má ještě něco navíc. Je opravdu lehoučká, dá se zmuchlat do malé kuličky (to se hodí v nejrůznějších situacích) a neuvěřitelně rychle schne. Jediné místo, kterému uschnutí trvá trochu déle, je pletenina na spodní straně jazyka.
Já jsem „ultráče“ testoval déle než měsíc a snažil jsem se, abych jim dal pořádně zabrat, takže jsem je bral na vodáckou turistiku (Chrudimka, Doubrava, Divoká Orlice) a vzal jsem je i na Tanvaldskou Kamenici. Dále jsem je používal na tréninky na sjezdovém kajaku a na slalomovém kanále, a to s tenkou neoprenovou ponožkou i bez ní. Boty budou rovněž velmi vhodné pro paddleboardisty, kteří potřebují mít co nejlepší kontakt s prknem a ten jim budou umožňovat. Dále jsem samozřejmě musel vyzkoušet pochod (brodění) v mělké vodě s písčitým a kamenitým dnem, kde jsem ověřil, že krytí prstů i paty je dostatečné. Díky četným otvorům se sice do boty dostane písek nebo drobnější kamínky, ale ze stejného důvodu není problém s nohou trochu „zašmrdlat“ ve vodě a tento materiál vypláchnout bez nutnosti vyzouvání. Občas se samozřejmě stane, že v boty nějaký ten zákeřný kamínek zůstane, ale to je stejné snad u všech vodáckých bot.
Hodně jsem boty nosil také na suchu, kde mě opět nadchnulo, jak jsou lehké. Zároveň jsem se poprvé setkal se skutečnými barefoot botami a pocit v nohách po delší chůzi je hodně zvláštní v příjemném slova smyslu. To ale bude určitě hodně subjektivní prožitek, který by si měl nejlépe zhodnotit každý sám. V závěru testování, když už bylo dostatečně teplo, jsem pak boty brával jako jediné boty na celý den – kupříkladu na Divoké Orlici s rodinou jsem v nich odřídil auto, absolvoval cestu vlakem a potom pěšky k řece, pádlování na řece a zpětný přesun domů ještě doplněný o dvě krátké zastávky s vycházkou. Boty jsem měl na boso bez ponožek a jen po vystoupení z lodě jsem je nechal chvíli oschnout, než jsem se převléknul a naházel věci do auta. Fakt pohoda!
Zkrátka, boty si nechávám, protože jsem z nich naprosto nadšený a všem bych doporučil, aby si VIVOBAREFOOT ULTRA III taky vyzkoušeli. Je to vážně „jiná liga“.
