Méně známé white water řeky na severozápadě Slovinska

Pokud přemýšlíte, co s některým z jarních víkendů, pak by právě popisované řeky mohly být pro vás zajímavé. Všechny mají on–line vodočty, takže to nebude žádná výprava naslepo a na své si přijdou vyznavači mírných WW III i hardcore creekaři, kteří zásadně nejezdí nic pod WW V.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Tržiška Bistrica je jednoduše řečeno strmý a kontinuální creek. Potok najdete ve městě Tržič, které leží pouhých pět kilometrů od dálnice vedoucí do Rakouska směrem na tunel Karavanke. Při příjezdu z Česka je asi nejlepší cesta přes Klagenfurt, a potom přes pas Ljublj (Loiblpass) přijedete přímo do Tržiče.

Přístup k řece je velmi jednoduchý. Z Tržiče stačí sledovat řeku trochu výš proti proudu směrem do hor (řeku máte po levé ruce) a na nasedání narazíte po pár kilometrech. Doporučuju nasednout hned pod úsekem, který je klasifikován jako čistokrevná WW VI a určitě ho každý pozná. Na pravé straně silnice je tu malé místo na zaparkování a silnice se v tom místě prudce stáčí doprava (viz také souřadnice v INFOboxu). Nejsnadnější nasednutí na řeku je u dřevěného mostku, který je odtud nedaleko.

Důrazně ale doporučuju nedávat na vodu dřív, než si celý úsek dobře prohlédnete. Celá řeka je totiž velmi kontinuální WW V s minimem vracáků a většina peřejí má jen jedinou správnou lajnu. Plavání tady určitě není dobrý nápad. Naštěstí není v korytě moc sifonů nebo podemletých míst, ale potok je mělký a otlučení o kameny by na sebe nedalo dlouho čekat. Pokud si nevěříte, radši na vodu nesedejte!

Hned po startu vás čekají dva krásné boofy a po zhruba 500 metrech přichází asi nejhezčí místo z celé řeky. Jedná se o dvojskok, kde se doporučuje opravdu jisté boofnutí. Ihned za ním následuje krásná soutěska nazvaná Dovzanova soteska. Po té následuje dalších přibližně 500 metrů vody WW IV–V.

Řeka ještě pokračuje další kilometr, kde už se ale uklidňuje na WW III–IV a cestou vás čeká jeden sjízdný jez. Jedná se o trojstupňovou hráz. Za chvíli už jste v cíli. Ten je na levé straně těsně nad jezem vysokým asi pět metrů.

Úsek není dlouhý, ale je o to intenzivnější, a pokud se vám líbí, nezbývá než se zařídit podle klasického hesla „Second run, double fun.”

Doporučený průtok je mezi 12 a 18 m³/s. Za nižší vody se z řeky rychle stává nepříjemná šutrovačka, ale zase klesá obtížnost, takže na první svezení je to asi lepší stav. Při vyšší vodě obtížnost naopak dost rychle(!) narůstá a válce jsou hodně hladové. Naprostým ideálem je 15 m³/s, ale to se poštěstí málokomu.

Tržiška Bistirica je opravdu krásný potok alpského stylu, ovšem znovu připomínám, že může být hodně nebezpečný, pokud se necítíte jistě na vodě WW V. Jestli sem chcete vyrazit, doporučuju březen a duben, případně září.

Kokra

Kokra je řeka vhodná pro všechny, kdo si chtějí trochu zapádlovat, vylepšit si svůj boof a nechtějí se u toho bát. Jedná se o perfektní řeku WW III–IV.

Kokra se nachází nedaleko výše popsané řeky Tržiška Bistrica u města Kranj. Odtud byste se měli vydat nahoru k pasu Jezersko nebo k hraničnímu přechodu Seebergsattel (hranice mezi Slovinskem a Rakouskem). Nástupní místo je kousek nad kostelem svatého Huberta u mostu na levém břehu.

Na začátek si můžete dát pěkný boof přes jeden a půl metru vysoký uměle vybudovaný dřevěný stupeň. Pak vás čeká několik kilometrů svižné WW III a jste u prvního jezu, který je vysoký okolo pěti metrů a dá se krásně boofnout. Vynáška je také snadná, takže tu doporučuju na chvíli zastavit a dát si několik tréninkových koleček. Následuje další úsek WW III, který je dlouhý několik kilometrů.

Pohodovou jízdu přeruší další jez, který je sjízdný levým středem. Tady musíte zúročit boofování, které jste nacvičili nahoře, protože vody pod jezem je málo, a chce to tedy stoprocentně plochý dopad. Kdo si netroufá, radši přenese po levém břehu. Jez je vysoký šest metrů, a kdyby to nevyšlo, bude to přinejmenším bolet.

Následuje tři metry vysoký stupeň, který je zase ideální na cvičení boofů, ale pozor na válec dole, který umí pěkně potrápit. Znovu následují peřeje okolo WW III, které vás dovezou až ke kamennému mostu, který je zároveň začátkem tzv. kaňonu Kokry.

První část kaňonu je jakýsi kamenitý slide, který je dobře sjízdný po levé straně. Při nízké vodě sjezd zvažte, protože kameny na dně jsou docela ostré. Určitě nedoporučuju zdolávat vstupenku do kaňonu u pravé strany, kde je opravdu velký a hladový válec, ze kterého už jsme pár lidí tahali! Zbytek stačí jet s vodou někde u pravé strany. Užijete si krásnou vodu WW IV.

Za kaňonem řeka zase zklidní svůj tok na WW III a téhle obtížnosti se drží až do konce. Vysedání je ideální na pravém břehu těsně před mostem (vlevo uvidíte domy a za mostem je jez). U mostu je prostor na tři až čtyři auta, takže se vejdete, pokud jste nepřijeli autobusem.

Výhodou Kokry je, že všechny peřeje vidíte dopředu ze silnice a v průběhu jízdy se u nich dá zastavit, prohlédnout, případně přenést. Kokra je navíc velmi bezpečná řeka bez sifonů a dalších záludností a díky své „snesitelné“ obtížnosti se dá jet i za velmi vysoké vody, ovšem pak je třeba dát pozor na jezech. Za normální vody si tu skvěle pocvičíte boofování, které pak určitě využijete jinde. Optimální vodní stav je mezi 25 a 60 m³/s.

Vodopád Grmečica a Sáva Bohinjka

Další řeku budou Češi určit dobře znát. Je jí Sáva Bohinjka, která teče z jezera Bled do jezera Bohinj. Při běžném průtoku je to krásné svezení WW III–III+ (jak jistě víte) na oči, ale pokud tady chytíte vysokou vodu (přes 100 m³/s), jedná se rázem o poctivou vodnatou WW IV, dlouhou 3,5 km. Dost ale o známé řece.

Když se na Sávě Bohinjce vydáte pět kilometrů proti proudu (od nasedacího místa), najdete perfektní devět metrů vysoký vodopád Grmečica, který padá do velké klidné laguny. K vodopádu se musí jít asi deset minut pěšky od auta, ale není to nic složitého. Pokud se vám vodopád bude líbit, tak si musíte na nasednutí připravit lano, ale zážitek bude určitě stát za tu námahu se slaňováním.

Jakmile slaníte nějakých osm metrů do koryta (spíš kaňonu) řeky, užijete si jen pár záběrů pádlem a už se řítíte do propěněné vody. Vodopád ale v žádném případě neboofujte! Je sice docela bezpečný, ale jedná se už o dost vysoký skok, takže nějaké zkušenosti byste mít měli. Rozhodně to není Laussa a podobné „školní” skoky.

Vodu má tenhle vodopád skoro pořád, spíš je tu potřeba dát si pozor na vodu moc vysokou. Když budete stát na mostku a vracák, do kterého se nad vodopád slaňuje, nebude existovat, je vody moc.