Nemusíš se harcovat až k moři, když si chceš zapádlovat na velké vodní ploše i s vlnami, rybami pod lodí nebo s hejny ptáků nad hlavou. Můžeš vyzkoušet pádlování na sladkovodním moři severu Polska – na Mazurských jezerech, která by mohla být něco přesně pro tebe. Tato polská jezerní oblast láká nejen krásnou přírodou a vyhlášeným sledováním ptactva, ale je taky rájem pro jachtaře, seakajakáře a na své si tu přijdou i rybáři nebo třeba cyklisté.
KUDY KAM
Variant, jak se pohybovat po Mazurských jezerech, je jistě mnoho. Snadno se tu najdou kratší trasy na prodloužené víkendy, ale i delší na týdenní putování po vodě. My jsme si vybrali následující variantu, kterou doporučujeme na cca 10denní putování v pohodovém tempu, i když my to zmákli za 5 dní. Plus nám jeden den zabrala logistika s autem. Celkem jsme na „Mazurech“ napádlovali 175 km.
Námi zvolený velký okruh začíná v obci Jaśkowo, kde je u břehu Nidzského jezera (Jezioro Nidzkie) kemp. Tam jsme přijeli v odpoledních hodinách. Z Prahy počítejte minimálně 800 km a cca 10 hodin cesty. My vyrazili z Trutnova, takže jsme to měli o trochu blíž.
Přespali jsem v kempu do druhého dne a hned ráno jeden z nás odjel autem do obce Nowogród, která leží na soutoku řek Pisa a Narew. To je cíl a závěr naší plavby zdejší vodní říší – po jezerech spojených kanály se závěrečným putováním po neuvěřitelně meandrující řece Pisa. Z Nowogródu se náš řidič vrací na start autobusem s jedním přestupem ve městě Łomża. Zpět do kempu v Jaśkowo to tedy není žádná náročná cesta.
Pádlování začíná klidným a poměrně úzkým jezerem (již zmíněné Jezioro Nidzkie), kde po změně směru na sever postupně přibývají plachetnice. Ty nás ostatně provázely po celou dobu plavby až k městečku Ruciane-Nida s přístavem a cca 150 m dlouhým kanálem Kanał Nidzki. Tímto kanálem jsme se protáhli do na zdejší poměry malého jezera Guzianka Wielka a dál jsme pokračovali přes ještě menší jezero Guzianka Mala do velkého a hlavně dlouhého jezera Bełdany. Mezi jezerem Bełdany a oběma jezery Guzianka se již od roku 1879 nachází stejnojmenná plavební komora (Guzianka), která překonává rozdíl dosahující dva až tři metry mezi vodními hladinami obou jezer, a je díky tomu dodnes důležitým dopravním uzlem na cestě k Velkým Mazurským jezerům. Tuto plavební komoru pravidelně využívají velké lodě pro přepravu cestujících, turistické jachty a rovněž kajaky jako ty naše. Odhaduje se, že jí ročně propluje až 15 000 plavidel. Letos jsme platili 5,40 zlotých za loď. Během klesání si peníze odlovil do podběráku zdymadlář a neobtěžoval se s vracením drobných.
Od plavební komory už je to jenom kousek na Jezioro Mikołajskie, na jehož konci jsou „Benátky“ mazurských jezer – město Mikołajki. Pro nás to znamená zajížďku přibližně 4 km tam a zpět, ale stálo to za to. Atmosféra opravdu jako u moře. Přístav, promenáda a restaurace, které nabízejí i místní rybí speciality. Jenom neradi jsme Mikołajki opouštěli a pádlovali dál kýženým směrem na další jezera a kanály, které bylo potřeba za pomoci kompasu trefit. Ve vlnách jako na moři jsme nakonec trefili jeden z osmi ostrovů Wyspa Pajęcza na jezeře Śniardwy, kterému se říká také Pavoučí ostrov. Je ovšem velmi nízký, takže i dost vlhký, a pro bivakování tím pádem nevhodný. Po malé přestávce v rákosí ještě míříme proti větru (jak jinak) na konečné nocoviště s krásnou písečnou pláží na místě zvaném Szeroki Ostrów. Tady si do sytosti užíváme koupání a neskutečný západ slunce. Za východním pobřežím ostrova se skrývá nenápadné ústí kanálu vedoucího do jezera Białoławki, ale jeho nalezení a proplutí nás čekalo až další den.
Až doma při psaní článku jsem si všiml, že se dala celá trasa zkrátit skrz Kanał Jegliński, který byl vybudována v letech 1845–1849 a zkrátil původní přírodní trasu z jezera Śniardwy k jezeru Roś a řece Pisa až o 22 km. Kanál je dlouhý 5 250 m a je nejdelším kanálem na celé trase Velkých Mazurských jezer. Na počátečním úseku kanálu je v provozu zdymadlo Karwik. Záleží jen na vás a vašich časových možnostech. My delší varianty nelitujeme!
Po opuštění ostrova Szeroki Ostrów nás čekalo ještě několik dalších kanálů a jezer až do města Pisz. Trochu psycho bylo pádlování proti větru, a to hned dvakrát na jezeře Roś, které má tvar ostře zalomeného písmene S. Tento den pro nás byl rovněž ve znamení dálkové rekordu, protože jsme to natáhli až na začátek řeky Pisa. Škoda jen, že náplavka ve městě Pisz není přívětivá k vodákům a takřka nikde se nedá vystoupit. My to vyřešili výstupem z řeky pár desítek metrů od náměstí s horolezeckou vložkou a přivázanými loděmi v proudu. Odměnou za tento výkon nám byla skvělá zmrzlina v místní kavárně.
Předposlední noc byla (stejně jako všechny jiné noci na Mazurech) na romantickém místě nad řekou na okraji borovicového lesa. A opět jsme si užili skvělé koupaní. Tentokrát i s plaváním proti proudu. I když zde bylo několik ohnišť, oheň jsme nikde nerozdělávali.
Předposlední den nás čekala další nálož pádlování, abychom zvládli celý úsek řeky Pisa za dva dny (jezdí se obvykle čtyři dny). Řeka opravdu hodně meandruje (podívejte se schválně do map) a je psychicky náročné sledovat kompas a koukat, že pádlujete notné kusy cesty úplně na opačnou stranu. Poslední noc byla nádherná a bez komárů. Jak to? To nevíme, ale bylo skvělé sedět večer jen tak, bez neustálého plácání dotěrných společníků. Tuto část řeky lemují kromě rákosí a stromů i pastviny a na nich krávy. Hodně krav.
Na závěr posledního dne se řeka Pisa vlévá do řeky Narew, a to přímo v místě, kde se nachází krásný Skansen Kurpiowski s větrným a vodním mlýnem, starými domy, studnou a výhledem do kraje. Naše cesta končí pod mostem v Nowogródu. Pod něj se dá zajet autem a naložit pohodlně lodě a vybavení.
JAK SE PÁDLUJE NA MAZURECH
Mazury jsou obrovské vodní plochy ledovcových jezer. Je jich spousta, ale mezi nejpopulárnější se řadí především jezero Śniardwy, které je zároveň největším polským jezerem, jezero Niegocin, Dobskie, Tałty, Kisajno, Mamry, Mikołajské jezero, Łuknajno jezero a mnoho dalších. Mazurská jezera tvoří systém celkem asi 2 000 (!) jezer, přičemž se do nich ale počítají i ta malinká, která vypadají spíš jako tůně. Celková vodní plocha této oblasti pak přesahuje neuvěřitelných 39 000 hektarů. Dalším bonusem je, že některá jezera jsou vzájemně propojena jedenácti kanály, kterými lze proplouvat, a také nejrůznějšími řekami a říčkami. Většina jezer je lemována písčitými plážemi, což je skvělé, protože se můžeš během pádlovaní vykoupat, kde se ti zamane, a také se nestane, že by člověk měl problémy s přistáním v případě náhlého zhoršení počasí nebo jiných potíží.
ZÁCHYTNÉ BODY MAZURSKÝCH JEZER
Hledáte-li nějaký záchytný bod, „středobod“ Mazur, nejpravděpodobněji narazíte na Giżycko, městečko na břehu jezera Niegocin, které se honosí přezdívkou „srdce Mazurských jezer“. Giżycko je jedním z největších rekreačních a turistických středisek v Polsku a díky své popularitě mezi turisty se mu přezdívá „letní hlavní město Polska“. Pokud zavítáte do těchto míst, neměli byste minout starou pevnost, projít se po historických mostech a prohlédnout si místní kostel. Toto město však bylo už mimo naše časové možnosti. Snad někdy příště z jiného směru a na jiných jezerech, kterých je tu nespočet. Další skvělou zastávkou bývá městečko Mikołajki, do něhož jsme se podívali a můžeme jej k návštěvě vřele doporučit.
PŘECE JENOM MOŘE
Mezi velké zajímavosti Mazurských jezer patří bezpochyby i Mazurský kanál. Je to nedokončené vodní dílo, které mělo spojovat Baltské moře s jezerem Mamry. Po spojení velmi toužili Němci během druhé světové války. Chtěli, aby tudy mohly proplouvat jejich válečné lodě a vybudovat tady velké doky, ve kterých by se lodě opravovaly. Rovněž chtěli v jezerech schovávat své válečné ponorky. Důkazy o nacistických plánech v okolí Mazurských jezer najdete v obci Mamerki, kde je k vidění řada betonových bunkrů. A je jich opravdu hodně!
RADY NA TRIP
– Počítej i s horším počasím a přizpůsob tomu oblečení.
– Může foukat a mohou být vlny (velké vlny!). Buď na to připravený.
– Náhradní pádlo se může hodit, takže ho měj s sebou.
– Vesta, tahací šňůra, paddle float nebo pumpa by měly být ve výbavě i na Mazury.
– Ušetřit hmotnost můžeš používáním vodního filtru.
– Měj raději mapy v mobilu i v offline režimu, ne všude je mobilní signál.
– Nezapomeň opalovací krém a taky repelent, protože bez komárů to tady rozhodně není.
– Nespoléhej se jen na restaurace a obchody na břehu. Měj i vlastní jídlo a vaření.
– Vzhledem k velmi pravděpodobnému výskytu komárů si vezmi raději stan než tarp.
– Hodí se dalekohled na pozorování ptáků.
– Připrav si i drobné zloté, kdybys zakempoval někde, kde se platí za použití soukromého pozemku.
PODTRŽENO SEČTENO
S počtem jezer a velikostí vodní plochy se jedná o nekonečný prostor pro pádlování a kombinování kanálů, které propojují jednotlivá jezera. Městečka s přístavy a restauracemi, někdy i docela velké vlny, jachty, kempování na krásných místech dle libosti, vodní ptactvo, písčité pláže – to vše jsou Mazurská jezera.
