Mauricius je ta malá tečka napravo od Madagaskaru, když se koukáš na mapu. Je to ta nahoře, co by kamenem, vlastně spíše raketou středního doletu, dostřelil od oblíbené destinace Radovana Krejčíře. Je tam tedy teplo a hezky.
Mauricius je domovinou snad nejznámější cizokrajné poštovní známky, byl domovem roztomilého ptáka dodo, francouzskou a anglickou kolonií, ale teď už je jen a jen samostatným hrdým státem, který se v poslední době objevil ve zprávách v souvislosti se ztroskotáním japonského tankeru. Já jsem jej stihl navštívit ještě před touto katastrofou a doufám, že se sem ještě někdy vrátím, protože ostrov mi učaroval jak svým pobřežím, tak krásnými lesy a horami s mnoha vodopády, z nichž některé by určitě šly sjet na kajaku.
Létá se sem celoročně, ale nejlepší podmínky pro windsurfing, který jsem na popud mého kamaráda jel po letech provozovat, je to nejlepší od října do konce listopadu. Letěli jsme tedy na přelomu. Vzhledem k rozměrům našich sportovních zavazadel jsme volili jistotu – Turkish Airlines, a protože jsem Zímákovi nevěřil, že mne bude bavit celou dobu windsurfovat, vzal jsem si i tři paddleboardy a surf.
Sotva po 15 hodinách na cestě jsme se ocitli na jihovýchodě ostrova, kde na nás na letišti čekala auta, takže jsme se ihned mohli začít přesouvat na jihozápad – vstříc Black River National Park a známé hoře Brabant (my jí říkali Trabant). Celý ostrov má asi 70 km na výšku a 40 km na šířku, infrastruktura je dobrá, a tak jsme už za hodinku a půl vystupovali u pronajaté vily v La Gaulette.
Z naší početné skupinky si sem každý přijel užít to své – potápění, surfing, windsurfing a kite, paddleboardy i turistiku. Společně jsme se těšili na výlety do džungle, z nichž první naplánovaný byl právě v Black River Parku. Nakonec z toho byl 35km pochod s velmi slušným převýšením, kdy jsem po cestě nestačil otáčet hlavou. Po stromech lezly opice, nad hlavami nám létali obří kaloni a jakoby jen tak mimochodem jsme potkali několik opravdu velkých papoušků.
Mauricius
Ostrov vulkanického původu ležící v Indickém oceánu asi 900 km od Madagaskaru. Rozloha ostrova činí 1865 km2, pobřeží je dlouhé 330 km a je obklopeno korálovým útesem. Podnebí ovlivňují zejména severovýchodní pasáty, které přinášejí hojnost srážek.
Poslední dobou v sobě objevuji čím dál tím větší vášeň pro stromy a jinou zelenou havěť a na Mauriciu jsem si přišel na své. Některé stromy nedokážu ani popsat, a to byl ostrov historicky prakticky celý vykácen pro stavbu lodí. Ostrovem protéká několik řek a říček, které v záplavě zeleně padají ve stupních až z několika desítek metrů. Jsou krásně čisté a dá se v nich koupat. Na náhorní plošině je obří jezero jako zásobárna vody na horší časy a v jeho blízkosti poutní hinduistické místo se sochami v nadživotní velikosti (tuším, že ta menší měla asi 30 m na výšku). Přidejte k tomu turistická místa jako sedmibarevnou pláž, farmu s obřími želvami, místní rumerie nebo hlavní město s historickým přístavem a máte plán na dovolenou na měsíc. My měli jen necelé tři týdny, navíc jsme dost času trávili tím, že jsme prostě jen seděli na šutru u vodopádu, tupě civěli do zeleně a nasávali sílu těchto magických míst.
Na Mauricius se ale prý jezdí hlavně kvůli vodě (jel jsem si zapádlovat i na kousek řeky) a vlnám. Ty jsou zde opravdu nádherné! Jako výchozí bod našeho surfování a pádlování jsme volili pláže přímo pod Trabantem u Le Morne, a to často i před šestou hodinou ranní, kdy ještě nefoukal vítr a vlny byly krásně čisté.
Kolem celého ostrova je prstenec korálů, který jej chrání před největšími vlnami, žraloky, ale občas je také osudný nějaké té lodi. Za touto bariérou se dělají menší vlny, které jsou vhodné pro mírně pokročilé surfaře. Za opravdovými vlnami (pět metrů vysoké potvory nejsou výjimkou) musíte na vnější reef. Pozor, spoty jako Manava, One Eye jsou již jen pro zkušené. Jednak se zde občas dělají úplně brutální vlny a také je potřeba počítat s velmi silným proudem směrem od pobřeží, který není v lidských silách přeplavat. Když jsou velké vlny i na malém reefu, tak se přes ně nedostane ani záchranný člun a vy jste tak odkázáni sami na sebe, případně na helikoptéru za 20 000 EUR, které to ale na místo chvilku trvá. Jednosměrná jízdenka do hlubin Indického oceánu je bohužel každý rok vystavena několika nezodpovědným sportovcům.
Dost strašení, na vlnách na vnitřní straně reefu, případně v zálivu Tamarinu, si užijete spousty legrace. Když už vás to bude nudit na suchu nebo na vodě, vydejte se do podvodní říše. Já jen šnorchloval a naháněl delfíny do třímetrové hloubky a i to mi stačilo na úsměv od ucha k uchu. Na většinu míst k potápění dojedete i s paddleboardem a ve větších hloubkách je prý také hodně k vidění.
Ropa
V červenci 2020 ztroskotala u JV pobřeží japonská loď a do moře uniklo více než 1000 tun paliva, tedy mazutu. Tato katastrofa po COVIDu silně zasáhla mauricijské hospodářství. Vzhledem k proudům se dá předpokládat, že Black River Park bude katastrofy ušetřen. I kdyby nebyl, na Mauricius se chystám znovu, ještě je tam mnoho stezek v lesích, které jsem neprošel, a rád svojí přítomností podpořím místní ekonomiku.
