Komentáře k článkům

Moc hezky napsaný! Jsem se opravdu zasmál!

Jj, supr. Krásná ... naše přehrada! Ale já přeci nejsem o 30 starší! :)
Tak zítra Na Mýtě... ;-)

Veľmi pekné zhutnenie... ešte by nebolo odveci spomenúť Laborec.

A čo taká Boca? Kto ju nejel, nieje Slovák!

Ahoj, pěkně a přehledně sepsáno. Jen malá poznámka k Novým Mlýnům. Ten ostrov s kostelíkem je myslím na prostředním Věstonickém jezeře. Tedy v rezervaci, tedy zákaz vztupu. Nebo se mýlím?

Na článek o Déltě Dunaje mne upozornil manžel, vodák a pravidelný čtenář tohoto časopisu. V Déltě jsem byla  14 dnů v roce 1982 a 10 dnů v roce 1982 na nafukovacím kajaku značky Barum, cesta vlakem do města Tulcea. Článek ve mně vyvolal nostalgii a přimněl mne najít starou mapu se zakreslenou cestou  a tábořišti. Při první cestě jsme projeli východnější část Délty mezi Sulinským a Kirkyzským ramenem z města Tulcea do vesnice Periprava. Při té druhé jsme pádlovali z Mahmudie do Suliny přes jezero Rosu, tedy podobně jako je popsáno. Pro mne to byly dovolené plné pohody, rybolovu a kamarádství. Ta východní část Délty je  malebnější, občas se vzrostlými stromy a s více menšími jezery. Ale již v roce 1982 byla v městečku Crisan vidět komerce a snaha o zřízení rezervace. Jsem ráda, že se po  Déltě stále nechá jet na vlastním plavidle. Děkuji za přimomenutí mládí.

Sice je dost rozdíl mezi posezení v kajaku a klečenim v kanoí, ale nakonec je to v podstatě to samé.
Nakonec, krom špičkových slalomářů s mnohaletým tréningem za sebou máme všichni sklon krizové situace řešit na své hlavní straně. Náhradní pádlo už pětadvacet let řeším jednoduše. Do kajaku před jízdou šoupnu dětské pádlo od profiplastu a vím že si s maličkým pádlem pro maličké kanoisty poradím jak na Berounce, tak na ve Skvíře.

Výborný článek pro začínajícího vodáka - kajakáře, pro ostatní, alespoň již mírně pokročilé, je to vlámání se do otevřených dveří. Z vlastní zkušenosti vím, že téměř všechny firmy vyrábějící pádla je také dělají v půleném stavu (nebo na třetiny, čtvrtiny) i se spojkama.  V kajaku je mám jištěné nafouknutým vakem, jinak to snad ani nejde. Jediné co nechápu je proč by mokré prostředí mělo vadit duralu. Jinak všem také přeji, aby rezervní pádlo používali co nejméně.

Hezké, že jste tam ale chytli vodu.

Jmenuji se Jiří Kastner. Jsem z Kostelce na Hané. Kolem našeho města protéká říčka Romže. V 70. letech jsme se ženou splavili Romži a to od Čunína do Kostelce. Taky od Kostelce až do Moravy. Se zájmem jsem si prohlédl Vaši stránku věnovanou Romži /pan Prokeš/. Kdy se uskutečnil ten sjezd o kterém píšete?
 

Asi jste tam už byli......Jel jsem to na seakajaku, vřele doporučuji: moře neteče, takže kam nedopádlujete, tam se nedostanete a to je důvod mého doporučení. Seakajak je rychlejší, na moři ovladatelnější (tvar a pevnost trupu, kormidlo), je stabilní a lépe chrání bagáž. Rozhodně nejezděte sami.

Ahoj, chytáme se s přítelkyní na podobnou trasu na Pálavě – myslíte, že to je v pohodě, nebo je seekayak nutností, a popřípadě proč?
Díky za info :)!

ahoj Alenko,
konečně článeček kterej se dá číst a udělal mi radost, já bohužel už jen vzpomínám, Vavřinečák jsem jel poprvé tak někdy před 45ti lety, naposled nevím, ale to je nakonec jedno. Teď už jenom vždycky nostalgicky koukám po naložených autech, když v ten vyvolený den přes nás projíždějí s loděma, (bydlím totiž na Kutnohorské silnici, takže většina lidí projíždí kolem nás), vzpomínal jsem na vás (vodáky) když jsem viděl to počasíčko jak vám přeje. No a zmínka o Hameráku mě taky potěšila, to byla naše srdeční záležitost, jenom byl v té době trošku těžší (spadané stromy a víc kamenů, některé byly v průběhu let odstřeleny).
velký Ahoj Honza

ještě jednou Ahoj,
v té době jsme někteří ještě jezdili na otevřených lodích, my jsme třeba zpočátku Jizerskou Kamenici, horní Jizeru, nebo Hamerák s bráchou jezdilili na turistické otevřené Vertexce (se šprickou), někdy nastal problém protože když přiška větší vlna, zůstala voda v kapse ze špricky veprostřed lodi  a špricka se propadla dovnitř do lodi i s vodou, no a pak většinou následovalo koupání.
Samozřejmě že byl problém i s odolností lodí vůči nárazu, všechny byly z laminátu, a ten toho moc nevydržel, takže třeba na Hameráku nebo Vavřiňáku jsme většinou utrpěli trhliny protože tam ty kameny jsou dost ostrý. Postupně jsme se ale vzmohli na lepší lodě, já jsem potom sehnal kopyto na olympijského Prijona (vlastně jsme si ho sami vyrobili) a tak jsme si začali stavět vlastní kajaky a tím se nám otevřeli nové možnosti.Na kajáčkách se dali sjíždět všemožné potůčky a říčky, které před námi mnohdy ani nikdo nejel a o to víc nás to bavilo, byla to moc hezká doba, myslím že dneska se to všechno moc profesionalizuje.
měj se hezky a jezdi dokud to půjde Honza

No jak to říct.. Bažina bezedná není, ale budou mít zadělané botičky a bude jim v nich čvachtat. Když jsem byl špunt a táta mě tam tahal, taky jsem pindal, takže pokud se nátura dětí a manželek nezměnila za ty roky, tak asi pindat budou. Pokud ale trefíš prístup k meteostanici, občas je přes rašelinná jezírka i kláda. Ale přímo k RK stejně musíš přes říčku.

Je-li něco výjimečného, dá se nad tím přihmouřit oko. Stane-li se z toho pravidlo, pak někdo určitě zakročí. Legálně nedojedeš ani autem na Předěl, ani pěšky z Předělu k řece. Nevím, jak dalece je legální, když už sedíš na hraničním toku v lodi. Na jedné straně je příjemné si sdělovat zážitky z tohoto koutu, na straně druhé ta publicita může uškodit.
Do rašelinišť bych ženu a děti netahal a když, tak ne rovnou do nejpřísněji chráněné lokality. Věř mi, že žena bude stejně remcat na Černých jezírkách. Pokud děti ještě nedorostly puberty, pak budou radostně zkoušet hloubku rašeliných lagů a jejich matka bude soptit n-násobně. Pokud bude jásat žena, pak máš výjimečný kus.