Komentáře k článkům

Přidat nové téma
Jak jsem se stal kajakářem
Komentáře k článkům

U nás byla vývojová cesta podobná. Když mi bylo 33 let, půjčili jsme si seakajaky. Líbilo se nám to a po pár půjčeních jsme usoudili, že je zbytečné si je pořád půjčovat a zakoupili jsme vlastní. Po pár letech jsme si půjčili kajaky na divokou vodu. A bylo to ještě lepší! Takže to dopadlo stejně – koupili jsme vlastní. Loni jsme přihlásili naše dítko do slalomového oddílu, aby se učilo jezdit pořádně na vodě už od malička. A já jsem chodila podél kanálu a dívala se, jak mu to pomalu začíná mezi brankami jít. Nakonec to dopadlo tak, že prý abych z toho nebyla smutná, tak mi Ježíšek přinesl pod stromeček starší slalomku a já se začala učit jezdit mezi brankami taky. A je to ONO! Takové mazlení s vodou .... Teď jenom tiše ve skrytu duše doufám, že se to snad naučím natolik, abych mohla jednou na závody. Sice už v kategorii veteránů, ale což. Tak držím palce všem, kteří si jdou za tím, co je baví, i přes mnohdy nechápavé reakce okolí, a kteří mají pořád chuť překonávat sami sebe.

Pěkné, taky jsem před šesti lety přešel na plastovou slalomku a jsem s ní nadmíru spokojený. Jezdím teda na tom Delsyku a musím říct, že si se mnou zažil mnohé. Jednou jsem ho "namotal" na dřevěný kůl pod vodou a vytahovali jsme ho 15 minut. Byl kompletně promáčklý, ale za půl hodiny na slunku se vrátil do původního tvaru a je to v poho. Pod sedačkou je trochu prosedlý, což se stalo hned, když jsem na něm začal jezdil, ale ani to nepůsobá problémy. Takže Delsyku na řece bych se fakt nebál.