Kamp – jižní strana Novohradských hor

Kamp
Roiten – Gschwendmühle……………………………..8,5 km WW I-II (ZW)
Gschwendmühle – Zwettl……………………………..4,2 km WW I
Zwettl – klášter Zwettl-Stift…………………………..6,8 km WW I
Minimum je 175 cm ve Zwettlu. Vodočet: Zwettl

Splutí lze zahájit ve vesničce Roiten na ř. km 3,1. Tady ze silnice odbočíte v centru doleva k nápadně modrému domu, muzeu vystavenému nebo renovovanému podle návrhu známého rakouského umělce Hundertwassera (vlastním jménem Stowasser).

První tři kilometry od soutoku pramenných potoků lze Kamp také sjíždět, jedná se ovšem o zarostlé koryto a průjezd naprostou džunglí. Proto doporučuju začít až v Roiten. Říčka má ze začátku meandrující charakter, řečiště je dost zarostlé, ale voda teče celkem bystře. Ostatně než se rozkoukáte, jste z vesnice venku a říčka se začne zařezávat do lesnatého údolí. Moc velký spád nemá – a to je štěstí. Řečiště je velmi často zablokováno opravdovými skalami, obřími šutráky, a průjezd je k rozeznání skutečně na poslední chvíli, ale kupodivu, najde se vždycky. Jeli jsme za stavu vodočtu ve Zwettlu 180 cm, jako minimum se udává 175 cm.

Údolí je naprosto neobydlené, navzdory turistické stezce podél řeky jsme nikoho nepotkali. Hustý krásný les sleduje řeku de facto po celou dobu. Přenášení bylo jenom jedno, asi 4 kilometry po opuštění Roitenu, vedle opuštěného mlýna, který vypadal, jako by svou podstatou sloužil právě Hundertwasserovi k inspiraci. Kulaté sloupy s kamennými koulemi u vchodu, střecha zarostlá mechem a křovím… Moc romantické.

Po dalších dvou kilometrech plavby půvabným lesnatým údolím se dostanete k Ultissenbachmühle (ř. km 8,6).

I tyto dva kilometry extrémně silně zablokovaným řečištěm, ale stále malým spádem, lze zařadit do WW II. Utissenbachmühle je první obydlí od Roitenu. Vede sem malá silnička, která ještě asi kilometr sleduje po levé straně řeku, pak odbočí prudce do kopce od řeky pryč. Případným zájemcům bych radil končit právě tady.

My jeli ještě asi kilometr dál až k Gschwendmühle (ř. km 11,6). Cestou bylo ještě jedno parádně zablokované místo,

ale otázkou je, jestli se to vyplatí. Špatné místo na přistání, celkem dlouhé nošení lodí přes louku a skrz kopřivy k lesní cestě, kam je možné přijet autem. K mlýnu dojet nelze, je to privátní cesta a majitelé reagují dost nerudně. Takže auta se musí nechat zaparkovaná celkem daleko v kopci a lodě k nim vynést.

Lepší variantou je rozhodně jet další 4 kilometry do Zwettlu (ř. km 15,8), kde je hned na začátku obce velké parkoviště.

Pro ty, kteří se rozhodnou plout dál, přichází na ř. km 16,1 a 16,4 jezy, které jsou jetelné, ale pozor za vysoké vody! Ve Zwettlu samotném je tok řeky regulován. Po opuštění městské aglomerace následuje opět velmi krásné lesnaté údolí, WW I. Na ř. km 21,1 přichází dobře jetelný jez a na kilometru 22,6 pak známý klášter Zwettl-Stift, Klášter Světla, který byl darován roku 1183 českým knížetem Bedřichem rakouskému rodu Kuering a od té doby se datuje odštěpení této části českého Vitorazska od přemyslovských Čech. V Zwettlu rozumná plavba končí, následuje vzdutí přehradních jezer v délce 30 kilometrů.

Celou oblast Novohradských hor a rakouského Waldviertelu lze v době, kdy jde dostatek vody, rozhodně doporučit pro třídenní výlet. Na své si přijdou jak jezdiči (Aist a Kleiner Kamp), tak i ti, co chtějí jet třeba na otevřených lodích nebo palavách (Kamp). Lze doporučit cca 1,5 km sjezdu pravobočního přítoku Lužnice – Braunau nad a v hraničním městečku Gmünd, kde Braunau vytváří zajímavou peřej cca WW III+. Od soutoku s Lužnicí můžete pak bez problémů pokračovat až do Nové Vsi.

text: Honza „Genčr“ Čurda, foto: Lenka Novotná, Věra Kučerová

Pokud jste zaznamenali na toku nějaké změny, neváhejte a napište nám je do komentářů.

Tento průvodce vyšel v 3. čísle Hydra 2007.

Podívejte se na mapu splutí řeky Kamp: