Jižní Florida, ráj pohodových pádlistů

Jižní Florida, ráj pohodových pádlistů

Do Miami na jižní Floridě jsem se nastěhoval v létě roku 2001, poté co jsem tuto část naší planety několikrát navštívil. Vyrůstal jsem spíše v hornatém prostředí, a tak na mě rovinatost floridské krajiny působila docela nudně.

Svůj názor na zdejší prostředí jsem změnil, když jsem si uvědomil, že jižní Florida nežie životem suchozemským, ale životem vodním, a že jako homo sapiens si k objevování a užívání krás tohoto koutu světa musím pořídit plavidlo. Pořídil jsem si seakajak a za tři roky jsem de facto probrázdil vody od státního parku Oleta River v severní části Miami až po mys Cape Romano na jihozápadním pobřeží Floridy, nedaleko ostrova Marco Island.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Pádlovat ve zdejším prostředí je relativně nenáročné: voda je po celý rok teplá, teplota vzduchu také obvykle nesestoupí pod 10 °C, vlny většinou nenarostou na víc než metr a půl a příliv či odliv nikdy nezpůsobí tak silný proud, proti němuž by se nedalo pádlovat a jenž by hladinu moře zvedl o víc než metr. Navíc jižní Florida skýtá kolem tří set slunných dní v roce. Jestli by vás takovéhle podmínky k pádlování lákaly, pak se se mnou vydejte na výlet kolem jižní Floridy.

Miami

Naše cesta bude mířit ze státního parku Oleta River v severní části Miami na jih kolem ostrova South Beach. Vydáme se buď průplavem Baker Haulover Inlet na otevřené moře a po cestě si prohlédneme pláže kolem světoznámé ulice Ocean Drive na jižní části tohoto ostrova, nebo budeme pádlovat zálivem mezi Miami Beach a Down Town Miami. Tato cesta nám nabídne méně čistou vodu, zato však nádherné pohledy na miamské mrakodrapy. Ať se vydáme kteroukoli cestou, dojedeme do miamského přístavu, kde kotví nákladní kontejnerové lodě či obrovské výletní lodě, na nichž se turisté z celého světa vydávají na své dobrodružné cesty po Karibiku.

My přístav s obrovskými loděmi mineme a vydáme se na dva krásné přírodní ostrůvky naproti centru Miami: Virginia Key a Key Biscayne. S pevninou je spojuje silnice vedoucí přes placený most až na nejjižnější cíp ostrova Key Biscayne. Jejich pobřeží je tvořeno většinou plážemi, z menší části pak mangrovníkovými porosty. Objet oba ostrovy je otázka čtyř až pěti hodin. Obzvláště fotogenický mi připadal maják na jižním cípu Key Biscayne. Nedokázal jsem kolem něj projet, aniž bych si pořídil několik snímků.

Mělčiny kolem ostrova Key Biscayne / F: Přemysl Ulman
Mělčiny kolem ostrova Key Biscayne / F: Přemysl Ulman

Biscayne Bay

Při cestě z miamského přístavu na jih podél pobřeží bychom dorazili do útulného přístavu v miamské čtvrti Coconut Grove. Jachty movitějších lidi jsou ukotveny u přístavního mola, plavidla méně majetných jsou přivázaná u bójek rozmístěných až několik set metrů od pobřeží.

Cesta podél pobřeží dál na jih vede kolem luxusních obydlí, několika dalších menších přístavů a mangrovníkových porostů. Pláže už tu nenajdeme. Na několika místech se můžeme vydat do průplavů mezi mangrovníky, jež místy tvoří tunely s nádhernou atmosférou. Proplujete tak kolem celé jižní části Miami až do národního parku Biscayne.

Do něj se však dostanete i cestou, která vede od majáku na Key Biscayne na jih přes mělčiny. Po asi hodině plavby narazíte na malý ostrůvek Soldier Key a za další hodinu pádlování už vás přivítá první ostrov výše zmíněného národního parku, Boca Chita Key. Je to malý ostrůvek s přístavem pro motorové lodě a ozdobným majákem z korálových kamenů. Součástí parku je i několik dalších ostrovů táhnoucích se na jih a dělicích Atlantik od zálivu Biscayne Bay. Přestože voda v zálivu je o poznání čistší než ta kolem centra Miami, nedá se srovnat s průzračností a tyrkysovou barvou vod Atlantiku na východ od těchto ostrovů. Zde můžeme najít úžasné korálové útesy, ze kterých na nás dýchne bohatost a krása podmořského světa.

Opuštěná vila na Cape Romano / F: Přemysl Ulman
Opuštěná vila na Cape Romano / F: Přemysl Ulman

Národní park Biscayne se táhne dál na jih až k ostrovům Florida Keys, tvořícím nejjižnější část kontinentální Floridy. Než však opustíme záliv Biscayne Bay, chtěl bych zmínit jadernou elektrárnu Turkey Point stojící na jih od parku. Tato elektrárna posloužila k rozmnožení populace amerických krokodýlů, jimž hrozilo vyhubení. Zalíbilo se jim v teplé vodě chladících kanálů kolem této elektrárny a jejich populace v tomto prostředí dále roste.

Florida Keys

Na jih od národního parku Biscayne začíná ostrov Key Largo, největší z ostrovů Florida Keys. Asi 10 km na jihovýchod od ostrova se nachází úžasné korálové útesy. Většina lidí na ně přijíždí na motorových člunech a jen málokdo tuší, že desetikilometrovou vzdálenost lze hravě překonat na kajaku.

Všechny útesy skýtají nádhernou podívanou na korály různých tvarů a barev, na barevné rybičky, raky a někdy i na žraloka či želvu. Na útesu Dry Rock je atrakcí i podmořská socha Krista vzpínajícího ruce k hladině.

Z takzvané oceánové strany ostrova Key Largo se ještě krátce přesuňme na stranu zálivovou a podívejme se na záliv Florida Bay, na jih od floridské pevniny. Voda se v něm moc nevlní a čím víc se blížíte k pevnině, tím je kalnější. V zálivu je spousta ostrůvků a mělčin a navigace tu může být docela náročná. Uvíznout na mělčině a čekat na příliv by mohlo být dost nepříjemné.

Mangrovníkový tunel / F: Přemysl Ulman
Mangrovníkový tunel / F: Přemysl Ulman

Everglades National Park

Tento park na východě hraničí s městem Miami a sahá až na západní pobřeží Floridy. Většinu jeho plochy tvoří močály, kterými sladká voda pomalu putuje na jih a které jsou domovem spousty pro nás exotických zvířat a ptáků. Setkal jsem se tu s aligátory a krokodýly, želvami, kapustňáky, mývaly a spoustou ptactva. Pro vodáky nabízí tento park velmi bohaté vyžití.

Přímo v močálech a mangrovníkových porostech parku je několik značených vodních cest určených pro pádlisty. Asi pět mil dlouhý okruh začínající u jezírka Nine Miles Pond nás zavede do mokřinové krajiny částečně porostlé mangrovníky. Bez značené cesty by se tu člověk velmi rychle ztratil. Další zajímavá značená cesta vede mezi mangrovníky až k zálivu Hells Bay, Pekelný záliv. Ten dostal název podle toho, co zažijete při cestě tam i zpět: It’s hell to get in and hell to get out (je to peklo se dostat tam i zpět). Ten pekelný zážitek spočívá v obtížnosti pádlovat skrze úzké, klikaté a často mělké průplavy mezi mangrovníky. Nechybí tu dotěrný hmyz a zápach bahna z tlejícího listí. Když překonáte tuto pekelnou část, otevřou se vám nebeské pohledy na široké vodní plochy, v nichž se zrcadlí modrá obloha s bílými mračny a zelená vegetace rostoucí na březích jezer. Další nádherná vodní cesta vede od jezera West Lake přes průplavy mangrovníkovými tunely spojujícími další jezera až k průplavu Alligator Creek, na jehož březích se v hojném množství pokojně povaluji zvířátka, podle nichž je tento průplav pojmenován.

Pádlistické aktivity po mořích v jižní části parku je nejlépe začínat ve stanici Flamingo, která je dobře přístupná po asfaltové silnici. Začíná zde i Wilderness Waterway, 99 mil dlouhá značená vodní cesta divočinou Evergladeského národního parku. Vede po celé délce přes jezera a průplavy až do Everglades City v severozápadní části parku. Pádlisté se na ni vydávají především v chladnějších zimních měsících. V létě se zde člověk stane obětí komárů a jiného dotěrného hmyzu. V jezerech a průplavech se mísí sladká voda stékající pomalu přes mokřiny ze severu a slaná voda hnaná do vnitrozemí přílivem. Jezera jsou plná ryb a delfínů, kteří je tu loví. V průplavech mezi jezery tu často zahlédneme aligátory, kterým zdejší mírně slaná voda nevadí. Přespávat se zde může na vyhrazených tábořištích na březích jezer a průplavů a také na dřevěných platformách postavených přímo nad vodou.

Downtown Miami / F: Přemysl Ulman
Downtown Miami / F: Přemysl Ulman

Kromě mangrovníky obrostlých jezer a průplavů nabízí tento národní park také nádherné pobřeží s úžasnými plážemi. Cape Sable, ostrov v jižní části parku, má nádherné písčité pláže z hrubších úlomků mušlí. Jsou na něm tři tábořiště vzdálená od sebe každé asi pět mil. Nejvíce jsem si zamiloval Middle Cape, výběžek z něhož jsou vidět pláže na severozápad i jihovýchod až do nedohledna. Z tohoto místa jsem pozoroval ty nejúžasnější západy slunce.

Deset tisíc ostrovů

Na sever od Cape Sable lemují pobřeží mangrovníkové porosty mezi nimiž protékají příbřežní řeky. Pak už začíná asi padesát mil dlouhá pobřežní oblast nazvaná Deset tisíc ostrovů, tvořící úžasný ostrovní labyrint. Jižní část této oblasti ještě spadá do Evergladeského národního parku. Ostrůvky na pobřeží zdobí pláže s bílým pískem a mangrovníkové porosty. Při táboření je třeba si dávat pozor především na mývaly, kteří jsou vám, v případě, že necháte v komoře vašeho kajaku něco moc voňavého, schopni přes noc prokousat i gumové víko, aby se k voňavým dobrotám dostali. Naštěstí jsem o podobných historkách pouze slyšel a nikdy je sám nezažil.

Kromě mývalů zde můžete zahlédnout i rysa, který však, na rozdíl od mývalů, vždy plaše uteče. Delfíny a mořské želvy potkáte téměř vždy. Hnízdí tu také nesčetné množství ptactva. Nejimpozantnější jsou bílí pelikáni. Vidíte je ve stovkových hejnech sedět na pláži a když se k nim přiblížíte na padesát metrů, do posledního vzlétnou.

Každý z desetitisíce ostrovů je jedinečný. Některé mají pláže s jemným bílým pískem, někde je písek poset stovkami větších mušlí, jinde najdeme naplaveniny lastur, z nichž mnohé jsou vetší než pěst dospělého člověka. Přestože příliv obyčejně zvedne hladinu moře jen o málo víc než o půl metru, ranní odliv obnaží mořské dno na vzdálenost několika desítek metrů a vy můžete v písku pozorovat spousty živých zvířátek, o nichž jsem se učil na gymnáziu v biologii.

Pohled z ostrova Key Biscayne na jih Miami / F: Přemysl Ulman
Pohled z ostrova Key Biscayne na jih Miami / F: Přemysl Ulman

Když se díváte na západ slunce z ostrova Gullivan Key v severní části oblasti Deset tisíc ostrovů, vidíte už jen velkou zátoku a sluníčko klesající za výběžek Cape Romano, cílovou stanicí mého vyprávění.

Vypravil jsem se tam z ostrova Panther Key jednou na konci listopadu. Když jsem po téměř třech hodinách plavby přistál, byl jsem jako ve snách. Pláž byla tvořena malými mušlemi, které zněly nádherným, uchu i srdci lahodícím zvukem, když se přes ně přelévaly příbojové vlnky. Na tomto výběžku si někdo v osmdesátých letech minulého století rozhodl vybudovat vilu docela neobvyklého tvaru: několik kruhových navzájem spojených budov s kulatou střechou. Pouze takový tvar byl schopen přežít rozmary místního počasí, tedy hlavně silné nárazové větry hurikánu. Přestože byl dům opuštěn a pohlcuje jej postupující moře, dodnes stojí.

Jižní Floridou jsem pádloval tři roky. Skalní seakajakáře, kteří se nebojí postavit obrovským vlnám tříštícím se o skalnaté pobřeží, nízkým teplotám vody a vzduchu, silným větrům a vodním proudům, tu prakticky nenajdete. Je tu však spousta pohodových pádlistů, kteří si zdejší přívětivé prostředí dokáží dokonale vychutnat. Jižní Florida je ráj pohodových pádlistů

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: