Jak si užít vodácké Norsko, když je sucho? – část druhá

Když budete mít štěstí a horní úsek na Valldøle bude mít vodu, neváhejte se na něj vydat. Jedná se o super drop-pool creek WW IV – V. Pokud máte vody méně, musíte se spokojit se spodním úsekem WW III – IV. Nezapomeňte vysednout před soutěskou Gudbransjuvet, aby z vás turisti neměli podívanou.

Asi 10 km po proudu od turistické výhlídky na zmíněnou soutěsku přitéká pravostranný přítok Miklebustselva (Mickey Mouse Run), kde musíte do kopce po placené silnici. Jedná se o super Park&Huck creek WW IV – V, kde stačí pouze 2 – 5 m³/s. Většinou se nasedá u dvojskoku, kde silnice dělá první serpentinu případně za větší vody o kousek níže. Prohlédněte tento úsek celý, protože za pěkného vodního stavu se nedá zastavit.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Až se tu vyřádíte, čeká vás na konci údolí trajekt a kam s ním jet – to se rozhodněte dle času a vody. Kratší verze je přes Geiranger a rovnou do Byrkjela nebo trajektem do Strandy, kde teče řeka Embla WW IV, na kterou je potřeba déšť. Dále v Hellesyltu je známý slide, případně 4 km od města je další parádní Park&Huck na řece Bygdelva, který má vodu i za sucha. V okolí se nachází též řeka Langedalselva WW IV – V, která bohužel většinou teče v trubkách.

Pokračujete-li údolím dále, teče zde Horndøla WW IV – V. Pro sjetí je potřeba 8 – 15 m³/s. Za méně vody je nutné nějaké slidy a skoky obnést, jinak je to pěkná řeka. Až uvidíte budovu elektrárny, vysedněte na levém břehu a přeneste nesjízdný dvojskok. Zde můžete skončit, nebo obtížně nasedněte ihned pod dvojskokem a pokračujte dále krátkou soutěskou s hezkými peřejemi. Vysedněte u následujícího silničního mostu. Za dalším pádlováním jeďte do Byrkjela a 7 km za Strynem je pěkná lezecká oblast Beachen kousek od silnice a fjordu. Jsou zde jak lehčí cesty, tak i těžší v převislé jeskyni.

Dojedete-li do Byrkjela, teče zde řeka Storeelva WW II – IV. Nasedá se na výtoku z jezera, kde by řeka měla mít 20 – 60 m³/s.  Za 1 km je velká část řeky odvedena do elektrárny, a proto u následující první peřeje je méně vody. Zde je most i vodočet, který se už tudíž nedá brát vážně, ale ihned pod ním se voda vrací zpět. Dále řeka postupně nabírá na rychlosti a dvě místa je dobré prohlédnout a zjistit, kudy vede cesta mimo válce. Až dojedete do jezera, vystupte napravo u přístavu. Podobného charakteru je i další řeka Jølstra WW III – IV, která má vodu vždy. Nasedá se též u výtoku z jezera a je to místy kontinuální vodnatější řeka s několika většími válci, proto mějte oči na stopkách. Dojedete až ke vzdutí elektrárny, která většinou odebírá hodně vody na následující peřej WW V. Peřej je i za menší vody jetelná, tedy kromě začátku. Za ní vás čeká ještě pár peřejí a výstup vpravo u areálu školy.

Pro další vodáckou perlu se musíte trochu přesunout k řece Sogndalselva. Teče z ledovců, takže minimální vodu zde, alespoň pro spodní úsek, většinou najdete. Pro horní úsek WW IV – V je potřeba 10 – 20 m³/s. Za větší vody je tento úsek velmi kontinuální! Úsek se dá jet celý na oči, až na 3 místa. První místo je delší slide s válcem, který je dobré prostřelit vpravo. Hned za ním je další těžší místo s válcem, který není předem vidět. Poslední místo na prohlédnutí je cca za 1 km. Jezdí se vlevo mezi kameny a dole je zavřený válec. Za velké vody se toto místo nechá ošidit vpravo. Řeka až k výstupnímu mostu valí a za menší vody potkáte dost ostrých kamenů. Od mostu začíná dolní úsek s krásným vodopádovým kombem WW IV – V. Tento úsek se nechá jet za 8 – 25 m³/s. Po 1,5 km a několika peřejích dojedete k hraně vodopádů. Vystupte napravo a prohlédněte. Zde se hodí větší sehraná parta, pro případné bezpečné zajištění. Dropy je vhodné všechny boofnout, dopad je vždy do měkka i za malé vody. Pak se řeka uklidní až do levotočivé zatáčky, kde je místo, které se většinou vpravo přenáší. Dále následuje série super peřejí, až k umělému jezu. Pokud máte alespoň 14 m³/s, můžete pokračovat dále až do fjordu. Je zde hodně parádních peřejí, které čekají na rozluštění. Tuto řeku opravdu nevynechejte. Tip pro lezce, cca 4 km od města Sogndal je velká lezecká oblast Kwam.

V dalším údolí teče ledovcová řeka Sumelvi, kterou nedoporučuji pro její nevyrovnanou obtížnost. Pokud toužíte po ledovcové řece, vyrazte raději na Jostedølu, která má dva úseky. Horní těžší WW V a spodní raftovací WW III.

Poslední velkou oblastí, kam jet za pádlováním je kolem města Vossevangen (Voss). Když je dost vody, tato oblast nabídne pádlování na celé léto, ale tentokrát byla jediná možnost, kde si zapádlovat, řeka Raundalselvi. Je zde několik úseků a záleží především na průtoku a vašich schopnostech, kam se vydáte. Začneme shora, kde se řeka jmenuje ještě Kleivelvi. Je zde horní úsek WW III – V, pro který je potřeba více vody a na nástup je nutné lodě 1 km vynést, tady je i většina obtížnějších peřejí tohoto úseku. Od soutoku s pravým přítokem Rjuande se řeka zklidní. Na přítoku Rjuande naleznete známé peřeje jako Tunnel nebo Kittlebreaker, ale pro jejich jetelnost je potřeba vydatný déšť (průtok v Raundalselvi kolem 50 m³/s a více). Na konci úseku je známý vodopád Nosebreaker, který je jetelný i za menší vody. Nepodceňte nájezd a vychutnejte si polet a následnou bublinkovou lázeň. Pokud máte méně vody přibližně do 25 m³/s, pokračujte dále 2 km úsekem Full On, který má obtížnost WW V. Zde je v úvodu soutěsky povinná přenáška po levém břehu. Dále je dobré všechny peřeje prohlížet a jistit. Až se řeka uklidní a rozleje do šířky, dorazíte k vlakovému nádraží, kde začíná další úsek Train Section s obtížností WW IV – V. Tento úsek je dlouhý a nabízí hodně pěkných peřejí. V úvodu teče v soutěsce, kde se špatně prohlíží, případně přenáší a řeka je zde více kontinuální. Dále se řeka více otevírá a prohlížení už není problematické. Pro jízdu toho úseku je dobré mít spíše méně vody (15 – 40 m³/s). Za hodně vody se obtížnosti zvyšují, za nízkého stavu je to hravá WW IV a peřej v prostředku, která je většinou X, se dá jet. U druhého mostu po 15 km je konec tohoto úseku. Zde začíná nejjednodušší úsek Playrun WW III – IV+. Na prvních 2 km jsou 3 těžší místa, která je vhodné prohlédnout. Pak se řeka uklidňuje, aby dostála svému jménu. Ke konci úseku je 2 metry vysoký skok a ještě peřej pod ním s válcem. Vystupte na dalším mostu a dojděte nahoru k silnici. Pokud máte méně vody 15 – 30 m³/s, je zde poslední spodní úsek WW IV – V o pár kilometrů níže. Teče v soutěsce, která je ze začátku velmi zavřená, pak se postupně otevírá. Je zde několik sifonů, ale i pěkných peřejí. Tento úsek je charakterem podobný Venter Ache v Rakousku.

To je ze suchého Norska vše a na další prásky bude muset zapršet. Takk for turen (Díky za spolujízdu) a v létě zase tam. Norsko je totiž super, i když nejsou plná koryta.

Díky Katce Léblové za pořízené fotky a podporu.