Jak se správně chovat k vodáckému vybavení?

No představte si, že vyrazíte ráno z kempu, už v prvních peřejích vám ještě rozespalý háček špatně nahlásí kámen, loď zapraská a už do ní prýští voda. Po zbytek dne co deset minut berete do ruky houbu a snažíte se z lodi dostat alespoň nějakou vodu, protože už vás opravdu nudí, jak vám s každým záběrem pádlem ošplouchne kotníky. Hadrový loďák taky úplně netěsní a věci máte durch, teda až na spacák, který byl ještě v pytli z igelitu, ten se „jenom zapařil“.

V dnešní době si člověk sedne do plastové lodě, když trefí nějaký kámen, tak ji trochu odře. Když na jezu nabere vodu, tak věci ochrání bytelný loďák nebo plastový soudek a nic horšího se vlastně nemůže stát. Zdání ale může klamat a ani dnešní lodě, i další vodácké vybavení, nejsou, i když toho vydrží opravdu hodně, nezničitelné. Jak se tedy k vodáckým věcem chovat, aby co nejdéle vydržely nebo aby mohly v půjčovnách sloužit i těm, co si je vypůjčí po vás?

Lodě

Absolutním hitem dnešní doby jsou plastové lodě, které jsou někdy výrobci nazývány nezničitelnými. To je samozřejmě nadsázka, protože nezničitelné není nic, ale plast toho vydrží opravdu dost. I tak bychom ale měli být k plastovým lodím šetrní, a pokud je to jenom trochu možné vyhýbat se kamenům a dalším překážkám v korytě. Každý takový kontakt lodi ubližuje a okamžik, kdy přijde první prasklina, se přibližuje. Oprava plastové lodi pak není žádná legrace a vyžaduje odborný servis. Po opravě už loď nikdy není stoprocentní. Šetrně bychom se měli chovat i k dalším součástem lodi (sedačky, vzpěry) a loď bychom měli udržovat v čistotě. Jinak je ale plastová loď skoro bezúdržbová. Pokud jde o skladování (když máte loď vlastní), tak bude určitě lepší stinné místo nebo nějaká garáž než opření lodě o plot zahrady, kde bude každý den vystavena povětrnosti.

Na druhém místě, co do obliby, jsou dnes určitě lodě nafukovací. Tady už je odolnost trochu nižší než u plastu. K nafukovacím lodím bychom měli být co nejšetrnější a zbytečně je nehuntovat už jen proto, že vytvoření díry znamená únik vzduchu, a tedy ztrátu plavbyschopnosti. Opravné sady sice existují, ale vysušení lodi, obroušení a odmaštění místa pro záplatu, příprava a nalepení záplaty a následné tuhnutí lepidla nejsou záležitostí minut ani hodin.

Dobré je také připomenout, že nafukovací lodě musíte v průběhu plavby upouštět (snížit tlak), když někde kotvíte, aby vám loď vlivem ohřívání vzduchu v komorách nepraskla, a před plavbou je zase dofouknout. Hodně lidí už se na tohle pravidlo vykašlalo, protože „přece tolik nepraží“, a pak přišli ke zvadlému kusu gumy. Takto vzniklé poškození bývá často dokonce neopravitelné!

I na údržbu a péči jsou vzducholodě náročnější. Doporučuje se udržovat je v čistotě, jelikož třeba písek zachycený v záhybech lodi pomalu, ale jistě obrušuje okolní materiál a loď ničí. Také se doporučuje udržovat loď v suchu, některé nevysušené záhyby při delším skladování mohou chytit plíseň a kromě nepříjemného zápachu to může znamenat také degradaci materiálu. A při skladování také pamatujte na to, že materiál lodi může chutnat hlodavcům (to není vtip!).

Pádla

Ač se to mnoha lidem nezdá, dokonce ani pádla nejsou nezničitelná, i když ta v půjčovnách bývají bytelná a něco by vydržet měla. V žádném případě ale pádla neslouží jako hrazda nebo jako tyč na nošení bagáže (kdo nechápe, najde si obrázek pohádkového Honzy s ranečkem buchet). Dále neslouží k tomu, abyste je provlékli skrz madla lodi a tu na nich ve dvou nesli, a dokonce se ani nepoužívají tak, že prostrčíte madlem lodi hlavičku pádla a loď na pádle táhnete za sebou – kromě pádla ničíte i tu loď. Pádlo neslouží jako lopata na písek a vhodné není ani na umravňování zbloudilých oharků kolem ohně. Taky to není bidlo, kterým se za každou cenu budete odpichovat od mělčiny, jen abyste náhodou nemuseli ven z lodi. Pádla se jmenují pádla, protože slouží k pádlování, tak je k tomu používejte!

Vesty

„Nesedej si na tu vestu!“ To uslyšíte snad na každé trochu frekventovanější řece, kde se pohybují vodáci s půjčeným vybavením. Vodácká vesta má sloužit k tomu, aby byla na těle – pevně dopnutá – a aby případně pomohla při plavání (plavat za vás ale nebude). Vesta taky dokáže zahřát v chladnějším počasí, protože pěna, která je uvnitř, je parádním izolantem. V žádném případě ale vesta neslouží jako polstrování sedačky nebo opěrátko. Pěna uvnitř obsahuje bublinky, které se stlačením materiálu vytlačují a pěna (vesta) tedy ztrácí svojí schopnost nadnášet plaváčka ve vodě. Přeberte si sami, jestli je lepší nemít otlačený zadek nebo mít jistotu, že když bude třeba, vesta stoprocentně zafunguje.

U vest bychom měli dbát i na údržbu, po použití je řádně vysušovat, aby nechytly plíseň (ta taky dokáže poškodit vnitřní pěnu) a skladování by mělo probíhat volně. Když na vestu položíte těžkou krabici, je to podobné, jako byste na ní seděli.

Vodácké oděvy

Do chladnějších dnů nebo náročnějších podmínek se vodáci oblékají do speciálních obleků. Buď neoprenů, nebo nepromokavých bund, kalhot či obleků. I tyto věci vyžadují určitou péči.

Neopreny jsou perfektním izolantem, ve vodě trochu nadnášejí (dopomáhají plavat) a taky dokáží ochránit před odřením nebo potlučením. Neopren je ale docela choulostivý materiál a při nešetrném zacházení se snadno poškodí nebo dokonce protrhne. Takže dávejte pozor. Co se týká údržby i zde platí, že po použití je třeba neopren řádně vysušit. Mezi vodáky jsou právě neopreny vyhlášené díky silnému zápachu, který se v nich velmi rád vytváří, protože kombinace zbytků pokožky a zvlhlého materiálu je pro bakterie učiněný ráj.

Vodácké bundy, kalhoty nebo dokonce suché obleky nejsou ničím jiným než membránovými věcmi s několika vylepšeními. Je to podobné jako „goráčová“ bunda na lyže nebo kalhoty na trekování v dešti. A řekněte, jak se o tyto věci staráte… Tak vidíte. I zde platí, že materiál není nezničitelný, po použití bychom ho měli dobře usušit, ideálně ne na přímém slunci (to ostatně platí pro sušení věcí obecně), správně skladovat a v případě zašpinění také se vší šetrností a za pomoci správných čistících prostředků vyprat nebo alespoň očistit. Extra péči vyžadují choulostivé latexové manžety, které bývají na dražším a účinnějším vybavení.

Barely a loďáky

Vodácká zavazadla, jak bychom mohli barely a loďáky souhrnně nazvat, jsou vodotěsná a dostatečně odolná na to, aby zvládla plavání ve vodě, když se náhodou převrhnete, ale nejsou dostatečně odolná na to, abyste s nimi házeli, tahali je po zemi a podobně. Zejména lodní pytle taháním po zemi ztrácí svůj zátěr, který zaručuje vodotěsnost. Poškození může loďáky snadno potkat také u večerního ohně nebo když do nich nesprávně uložíte ostré předměty, které se najednou rozhodnou „podívat na světlo světa“. Barely zase hodně trpí, když je používáte jako sedátko. Věřte mi, že prosednutý barel se už do původního tvaru nikdy nevrátí, jako malý (toto je takový můj malý coming out pro ty, kdo dočetli až sem) jsem jich s kamarády takto zničil několik a vždy jsme se divili, proč ti vedoucí tolik řvou. Teď už jim rozumím a někdy „Sakra, to na tom musíš vážně sedět, to jsem ti snad nic neřekl?“ řvu taky.