Během naší americko-kanadské dovolené jsme si zase dopřáli komerční rafting. Vždy se snažíme vybírat těžší úseky přiměřené našim schopnostem i peněženkám pracujících důchodců. Tentokrát jsme chtěli najít něco na 1 den v pohoří Cascady po cestě ze Seattlu do Calgary. V horách ještě v půli května leželo dost sněhu, takže se dalo vybírat.
Vyrazili jsme v sobotu odpoledne půjčeným autem s plánem zastavit se večer v Leavenworthu a vybrat něco z nabídky tamních raftových cestovek.
Na jeho doporučení jsme ještě večer vyrazili asi 3 míle na vodopád Sunset Falls, kde celá řeka South Fork Skykomish padá přes žulové prahy úzkým korytem o 20 m níže.
Kromě běžných týpků tam byli asi 4 hoši přes metrák, z toho 2 opravdu pořádní cvalíci. Říkali jsme si, že ty bychom teda v raftu na IV–V za velké vody mít nemuseli. Naštěstí na nás vyšel ten lehčí, asi 120kilový a na zadáku jel šéf, na háku jsme se střídali se zkušeným Timem a jeho osmnáctiletým synem, kteří to už několikrát jeli.
Jely 4 rafty, na jednom menším seděli mladí adepti na raft guidy, které si Shane po měsíčním výcviku testoval. Nasedali jsme na přítoku North Fork, kde teklo vody celkem málo, ale vzápětí se koryto docela sklopilo a už jsme byli na WW III v pěkných vlnách. Shane i ostatní zadáci měli vesla, což se ukázalo podstatné, protože museli párkrát pořádně zabrat, aby nás nacpali do správných nájezdů.
Pod soutokem se South Fork vody pořádně přibylo, a asi po 3 mílích se přistávalo vpravo u břehu na prohlídku nejtěžšího místa. Nebývá to obvyklé u raftových společností, které jezdí tu svou řeku celou sezonu, takže jsme předpokládali, že jsme u nejtěžšího místa a vody je víc, než bývá obvyklé.
Chytáme plaváčky, taháme je předpisově do raftu, ale ouha, tady plave majitel kasina asi 150ti kilový drobeček – „Big John“. Dostat ho do raftu, je pořádná práce pro dva. Najednou je nás ale na jedné straně raftu příliš, takže na dalším skoku se raft nebezpečně naklání a nebýt zkušeného Shana, plave nás tam už 14. Podařilo se mu to srovnat, a my co jsme při vytahování majitele kasina vypadli, jsme se za pomoci drobečka z našeho raftu dostali zpátky, a nakonec se nám podařilo dostat dovnitř i Big Johna.
My jsme si udělali spokojeně další čárku za sjetou řeku a šťastní, že to dobře dopadlo, jsme pokračovali v cestě.
text: Jára Kučera, foto: Tim
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
musíš uznat že voda je to ale pěkná.
Já ti nevim, ty náš malej detektive. Osobně si myslim, že by tam ty skoky klidně mohli bejt. Za měnší vody se totiž ty dropy výrazně zvětšujou, ale to nejni případ jenom této peřeje. Zkus se někdy zajít podívat k nějaké řece. Možná budeš překvapenej jak vypadá třímetrovej skok zalitej velkým průtokem kubíků. Taky bych tě rád ubezpečil, že se mi právě taková přirovnávání na vodáckých vyprávění líbí. Mám totiž docela dobrou fantazii a sem u toho takovej příjemně napnutější než když gůgluju a wikipédim suchý fakta. Howk
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Ale jo, věřím, že to bylo těžký, autobusový efekt jsem započítal a proti obtížnosti min. IV+ za větší vody nic nemám
Jen výška těch dropíků mě nastartovala, protože sám moc dobře vím jak je to z vody všechno obrovský 🙂
kéžby ho to nastartovalo k tomu aby se zvednul a šel dělat něco pořádnýho než rejpat na netu, ale to by bylo asi moc štěstí najednou
Tak jo. Přiznávám se, že mým prvotním cílem bylo popíchnout ostatní k diskusi, aby článek neskončil jako polovina ostatních zde, tedy s nulou na kontě komentářů.
Většina se mnou nesouhlasí, ale argumentuje a já se z toho aspoň něco dozvím a možná i poučím.
Většina nesouhlasí, ale argumentuje… až na jednoho 😉
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
Shovivave se usmivas nad tim, jak ma nekdo velky voci, a pak napises, ze obcas projedes vlny jako domy, ale ve skutecnosti. Mozna casto jezdis na Nil nebo na Zambezi? Ne? Tak dobre, ale byly velky aspon jako psi boudy, zejo…
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
Tam bejvá sice komentářů pod články více , ale stejně nejvíc jich vždycky je když si začnou vodáci nadávat a osočovat se , doufám , že tímto směrem se to nebude ubírat i tady . Nechápu reakci na kmocháčkovo úsměvné rýpnutí , sám jsem byl z centimetrů mnou sjetých vln kmocháčkem několikrát sesazen a musel uznat jeho objektivnost .
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Kdo že je tajtrlík? Já že jsem tajtrlík, nebo kdo je tu tajtrlík,!?!?
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Já bych nebyl tak skromnej :-))) Přes 250 kubíků tehdy táhlo Sázavou (Sobota,19.3.2005)
Vlny jako baráky :http://www.youtube.com/watch?v=L1UrqbVlxvQ&feature=player_embedded
Vokamžitě to všechno smažte, jesli tohle uvidí moje maminka, tak už mě nepustí ani do vany.
Šak proto máš doma jen sprcháč! A tebe bych i tam pouštěl až po fouknutí do trubičky a prohlídce u dochtora…
Jak velký vlny uděláš ve sprcháči?
🙂
Vono nejde vždycky jen vo absolutní vejšku vlny, dyš jsem koukal na Sázavu mezi Lesnim a Kameňákem za zhruby největší vody (600?), tak tam vlny nebyly moc vysoký, spíš dlouhý. A zaplavat bych v tom teda nechtěl.
Kmocháčku, myslím, že zrovna na Uně (? no tam co je Štrbačský buk) se při komerčním raftingu běžně skáčou dropy vyšší než raft…takže v tom nevidím žádný problém – i když z toho popisu mi to taky trochu připadalo jako Štětinovo s Matyldou po Indu 🙂 …jinak článek pěknej
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))
zas by som nebol takovej hnidopich…
za prve a najdolezitejsie, clanok je to super a pekne pocteni, aspon pre mna.
za druhe, na vode to asi ako vsetci vieme vyzera trochu inak..
za tretie, po svete sa jazdia komercne rozne druhy veci, tazke, velke, vysoke…staci si len pod komercnym raftingom nepredstavovat len socu a tie „4“ rieky co sa v okoli ciech jazdia…
len pre priklad.. pekny dropik na Wiaroe
http://www.tntdownunder.com/spacer.gif
alebo znama kaituna a 7 metrova tutia falls
http://www.riverrats.co.nz/PicsHotel/riverrates/Images/Kaitunaimage.jpg
http://www.lovtangen.com/travelweb/gallery/5_NZ/rafting%20the%207m%20Kaituna%20falls.jpg
Právě, že jsem to vyšťoural i za malý vody
http://www.youtube.com/watch?v=g41qzqeQalE&feature=related
… a zas nic.
Taky občas projedu „vlny jako domy“, ale ve skutečnosti ;-). Voda je to bezesporu parádní a tiše závidím …
Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že spousta lidí tady má velký voči a pak z toho vznikají rozdíly mezi naší a třeba „rakouskou“ wéwé trojkou/čtyřkou a opět horda moralistů, co to neopomene zdůraznit.
No a aspoň jsou ňáký komentáře pod článkem né?
Ale toho „malýho“ detektiva si důrazmě vyprošuju
Můžu ti říct, že jsme pár řek v cizině komerčně sjeli, nebyli jsme všude s vodáckou partou a nebo se svým raftem. Tohle bylo to nejtěžší, co jsme komerčně jeli. Na začátku splutí jsme hýkali radostí nad pěknými šplouchy. Když jsme ale zastavili před tím největším šplouchem, tak jsem koukala do čeho pojedeme. Měla jsem docela strach, když jsme do toho šli. To, že se před tímto místem guide zastavil a prohlížel si to, nebylo normální. Projeli bysme to dobře, ale před posledním skokem jsme začali chytat lidi z plavajícího raftu. Všichni jsme makali ze všech sil a nestihli vnímat vše, co se dělo okolo. Jára s Timem tahali tlouštíka, až když jsme byli na posledním skoku. Protože jsme se začali nebezpečně naklánět, tak tlouštíka pustili, Jára spadl na mě, a když jsem já vypadávala z raftu, nějakou blbou náhodou jsem zůstala viset za kotník na laně co je kolem raftu. Hlavu jsem měla ve vodě a nemohla jsem ani dolu, ani nahoru, bylo mi bylo opravdu ouvej. Z našeho raftu jsme vypadli tři, a díky našemu tlouštíkovi jsem se i já dostala nahoru a to už s pár deci spolykané vody, kterou piju dost nerada. Když se Tim dozvěděl od manželky, že zachraňovala jejich syna, zeptal se jí: „A fotila jsi to?“, to nás opravdu rozesmálo. Fotky jsme začali shánět až z domova a když jsme od Tima dostali fotky z tohoto místa z loňska, nechtěli jsme věřit tomu, že je to ta samá obtížná peřej.
Takže aby ses nenudil a vyvolal „diskuzi“ pod pěkným, čtivým článkem, uděláš z autora kecálistu? To jsi fakt formát!
…“vlnyjakodomy“, proto jsem tam dal ty uvozovky, aby každý pochopil, jak to asi bylo ve skutečnosti 🙂
To Macák: Taháš sem zbytečně moc nevraživosti, chce to trochu nadhledu. Úvodním příspěvkem jsem si sice rýpnul, ale (snad!) je to napsaný i trochu úsměvně. Třeba nebude autor článku tak vztahovačný a pochopí to jinak než ty.
BTW: podívej se na úvodní odkaz, kde je celá peřej za dost velký vody a najdi tam teda ty obrovský skoky. To je totiž to jediný, v čem jsem oponoval
když už jsme se dostali až k vlnám, napadá mě malá anketa…
Co máte obvykle na mysli, když někomu vyprávíte, jak vysoké vlny „tam“ byly?
Myslíte a) amplitudu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Amplituda) nebo b) rozdíl mezi vrcholkem a dnem vlny (tj. amplituda krát 2)?
Já jsem „typ a)“, takže jsem si dlouho nemohl zvyknout na to, že si uváděná čísla musím ve svých představách většinou dělit dvěma… u některých vypravěčů teda spíš čtyřma až šesti… 😉
(o výšce skoků ani nemluvím – o té je známo, že roste s časem uplynulým od splutí a s počtem vypitých piv :o)
jsem spíš pro b, tedy výšku vlny odhaduju z rozdílu jejích extrémů.
Pokud se za ní schová průměrně vyvinutý kajakář – má metr, ale když já, to už musí být „mega“ :-))):
http://kmochacek.rajce.idnes.cz/2009-03-14_Stvoridla_na_otevrence_ale_i_jinych_plavidlech/#41.JPG
Názor Wiki zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna
Ale přátelé, vždyť na vodu nejezdíme až zas tak moc pro ten zážitek, ale hlavně proto, abychom pak o tom mohli vyprávět kamarádům co tam nebyli (i těm co tam byli) ze svého pohledu. A pravda je fádní, že ….tak přejte i ostatním sjetí peřeje s vlnami jako „baráky“ a mezi kameny jako „autobusy“ a skoky z vodopádů, kde nebylo vidět dolů, ale opravdu až dolů…..
V.
Popisy musej bejt pestrý – jeden z ankh-morporských panovníků nechával za nepřesné údaje v oslavných a jiných ódách popravovat. Opravdu velký vlny jsem zažil na Sázavě – z Týnce jsme vyráželi při stavu „za pět cm“ I, povodňovej a do Pikovic dorazili za II. povodňovýho stupně. Tehdy se mi poprvý stalo, že jedouc na Pálavě jsem k jinému plavidlu vzhlížel. Slyšim řev – kouknu po zvuku a tam plně obsazenej šestimístnej Pulsar balancoval na hřebenu vlny. Koukal jsem na něj nahoru – byl vejš než moje hlava. Tomu říkam v našich poměrech opravdu velká vlna
Vůbec nepochybuju, že se komerčně skáčou pořádný prásky. Ale většinou je to jen „hup do laguny“.
Vůbec nepochybuju, že se komerčně jezděj V peřeje, ale většinou jsou krátký, relativně „bezpečný“ pro plavající a bez těch obrdropíků.
Kombinace obého na 1 místě IMHO zavání mimořádnou událostí a po tom raftový společnosti rozhodně netouží.
V článku jsem našel oboje, proto začal pochybovat a následně hledal info. Obtížný peřeje objevil, skoky nikoliv.
Ale určitě se najdou místa (Zéland?), kde dokážou nabídnout 2 v 1 🙂
Nejnovější články
Rocks & Water: Tacos a vodopády
Pozvánka na Rio Botičo 2024
Pozvánka na splutí Rokytky
Zajímavé vybavení
Altra Lone Peak 8
Legendární běžecká bota na dlouhé tratě!
Salomon XA Pro 3D GTX
Jistota na každém kroku.
Salomon XA Pro 3D GTX
Jistota na každém kroku.
Altra Lone Peak 8
Legendární běžecká bota na dlouhé tratě!
Kalendář akcí
Rokytka
Rio Botičo
Seakajaková jízda Praha – Mělník
Mikulášská Orlice
Vánoční Sázava
Vodácký bazar
Detská plávacia vesta PALM
Kajak Necky Jive 8:10 a kajak Železný
PALAVA
Werner Sho-gun Bent 203 R45