Jak se dělá Phonics Monkey

Pro její nácvik nám bude stačit běžný, trochu více držící válec. A samozřejmě je nezbytná znalost Loopu a Piruety. No a ještě se budou hodit trochu vytahané ruce, takže pozor na ramena, protože budeme používat záběr na přes ruku.

Phonics Monkey je navázání piruety a Loopa. Pirueta by měla být provedena v úhlu větším než 45 stupňů. Teď tedy trochu podrobněji. Začínáme stejně jako u kterékoliv jiné figury, tedy nahoře na pěně. A obdobně jako u většiny ostatních figur si to namíříme přímo dolů. Ale na rozdíl od ostatních figur spíše brzdíme a nemusíme jet úplně rovně. Můžeme si pomoci mírným odsazením špičky ve směru budoucí rotace. Následuje náklon o velikosti odpovídající vertikalitě budoucí piruety. Tedy téměř bez náklonu to bude spíš McNasty. Naproti tomu při velkém náklonu by nás měla čekat vertikální pirueta. Pádlo zasadíme stejně jako při piruetě, tedy přes ruku a kolmo do zelené vody. Špičku tlačíme dolů mezi zelenou a bílou vodu. Díváme se ve směru rotace, abychom hlavou pomohli rotaci piruety. Plynule přecházíme do piruety. Tělo začíná spíše v předklonu a ke konci piruety, jak si stoupáme víc a víc na nohy, se zakláníme. Podle toho, jak nám to vyjde, vytahujeme pádlo z vody. V každém případě v průběhu rotace měníme pozici pádla z vertikální na horizontální, protože tím pomáháme rotaci. Tu bychom měli dokončit čelem k přitékající vodě, ve vertikální pozici stejně jako u Loopa či McNasty. Pak už následuje dobře známé zabalení do Loopa a jeho případné dozvednutí.

Komplexní postup už známe. Proto se můžeme podívat na několik záludností a typů.
1) Nácvik bychom měli začínat s malým náklonem. Velký náklon je sice efektní, ale náročný na stabilitu.
2) Podobně je to se zvedáním zádě. Nikam bychom neměli ze začátku spěchat.
3) Ale stejně jako u McNasty je celý pohyb průběžně zrychlován. To znamená, že začátek je pozvolný a konec bleskurychlý.
4) Špičku se snažíme udržet na zelené vodě. Pokud ji na začátku zanoříme níž, než je vhodné, pravděpodobně nedokončíme piruetu. Současné lodě jsou konstruovány tak, aby zůstaly co nejvýše.
5) Pokud chceme získat extra výšku, můžeme se pokusit v druhé fázi více zatlačit do nohou, podobně jako u Air Loopu.
6) Pádlo se snažte mít při zasazení co nejkolměji. Jinak hrozí, že nám bude bránit v rotaci, protože se do něj zamotáme.
7) Všechny problémy u této figury pocházejí ze snahy skončit piruetu v pozici pro Loopa. Ale přesto se nesmíme příliš soustředit na piruetu, jinak provedeme dobrou piruetu, ale zapomeneme, že je jen „prostředkem“ pro Loopa.
8) Poslední, ale nikoli významem, je téměř vždy uváděná hlava. Ta nám v první fázi pomáhá s rotací a v druhé fázi s Loopem.

Pokud byste chtěli zkoušet Phonics Monkey na klidné vodě, tak na to raději zapomeňte. Ano, dá se udělat figura podobná Phonics Monkey, ale nemá toho s ní moc společného. Nebo jinak. Neviděl jsem žádnou, která by byla čistý Phonics. Největším problémem je oddělení piruety od Loopu. Udělat piruetu, Pup a Loop není takový problém, ale není to Phonics Monkey. A ve válci nebudete mít čas na tolik věcí! A to nemluvím o technicky náročnějším zasazení špičky, než jen tupém „narvání pod vodu“.

Takže hurá na vodu a bacha na ramena. Pádlo se strká do zelené vody, a ta má sílu!