Jak jsme jeli Moravu

Začátkem května nám přeje vodní stav a můžeme plavbu zahájit už v Hanušovicích, pod kterými je řeka velmi atraktivní. Pro splutí jsme zvolili výpůjčku lodě u půjčovny IN LIFE, která nám přiváží na smluvené místo u fotbalového hřiště v Hanušovicích kánoi Samba (mohli bychom plout na nafukovačce, ale to bychom si plavbu tolik neužili), vesty, pádla a dostáváme i několik aktuálních informací z řeky, zajímají nás hlavně případné padlé stromy, a mapku s vyznačenými jezy, kempy,… Zavazadla odevzdáváme personálu a víme, že na nás budou čekat na dnešním kempovišti.

Pak už sedáme do lodi a odrážíme. Okamžitě nás chytne svižný proud, vlnky pleskají o příď kánoe a my svištíme dolů. Moje háčková místy trochu nestíhá hlásit aktuální situaci před lodí, ale vše zvládáme. Vyšlo i počasí, je pěkný slunečný den, prostě pohoda. Už vím, proč jsem si Moravu pamatoval tak pěknou!

Ani se nenadějeme a jsme v Rudě nad Moravou, kde se občerstvujeme. Původně jsme tu chtěli i zatábořit, ale na vodě nás to tak chytlo, že se rozhodujeme popojet ještě do Postřelmova. Řešíme popovezení věcí a máme štěstí, řidič je tu ještě nevyložil, takže jen měníme destinaci. K večeru jsme v Postřelmově, sice utahaní, ale nadšení z krásné plavby. Postřelmovský IN LIFE point je trochu svérázný (to si přijeďte zažít), ale je tu vše, co potřebujeme (i naše bagáž) – místo na stan, sprchy, splachovací záchody a hlavně jsme mimo obec, takže spousta klidu přímo u řeky.

Druhý den plavba pokračuje a řeka stále pěkně teče. Na občerstvení se zastavujeme v krásném prostředí Vily Háj. Manželka to nazvala „léčebným prostředím“, ale spaní nás čeká až v Mohelnici. Od vily je už řeka trochu pomalejší, ale stálé meandry nás udržují ve střehu. V Mohelnici je vybudované moderní tábořiště. Rozhodujeme se dopřát si a využít ubytování v chatkách. K večeru se připojujeme ke skupině lidí hrajících plážový volejbal na zdejším hřišti a nakonec je z toho i příjemný večírek.

Ráno je trochu línější, vyrážíme pozdě, ale pádlování nás probere. Na IN LIFE pointu Nové mlýny si dáváme pozdní oběd a nechápeme, kde se na řece i kolem ní pořád bere tolik krásných míst. Po kávě pokračujeme v plavbě a naším dnešním nocovištěm je Litovel. Z kempu to máme kousek do města a uvědomujeme si, že jsme během dosavadního splutí nebyli v pořádné civilizaci, super! Večer ochutnáváme několik druhů piv, která se tu čepují, a spíme dřív, než dopneme spacáky.

Následující den opouštíme koryto Moravy, které je v našem termínu splutí uzavřené kvůli hnízdění ptactva (duben až červenec) a naším tokem se stává Malá voda. Na ní nás dopravuje (cca 800 metrů) personál půjčovny, abychom nemuseli táhnout loď. Takový servis jsme ani nečekali. Plavba po Malé vodě je trochu jiná než po Moravě. Koryto je regulované, voda skoro neteče, je tu dost spadlých stromů, které musíme někdy přetahovat, a tak docela vítáme, když jsme nad Hynkovem zpět v Moravě. Večer táboříme v kempu Hynkov u starého mlýna a když posloucháme vyprávění hospodského o plavbě skrz „džungli“ Litovelského Pomoraví (CHKO), slibujeme si, že se sem v srpnu, když vodní stav dovolí, vrátíme na tento úsek.

Následující den pádlujeme skrz neuvěřitelné meandry, občas ani nevíme, kterým směrem vlastně řeka teče, do Horky nad Moravou, kde je menší kemp před Olomoucí. Táboříme a dojezd do Olomouce necháváme na zítřek.

Poslední den dorážíme do kempu Krásná Morava v Olomouci. Jedná se o zbrusu nový kemp vybavený snad vším, na co se si jen vzpomenete. A ačkoliv jsme jenom kilometr od historického centra města je tu klid a pohoda. Opravdu úžasné místo.

Když vracíme lodě, jsme docela posmutnělí. A když pánovi, co je od nás přebírá, znovu vyprávíme těch několik krásných dnů na Moravě, které jsme právě prožili, máme chuť nechat se okamžitě odvézt do Hanušovic a sjet si to ještě jednou. Bohužel to tentokrát nejde, ale naposledy jsme tu tedy rozhodně nebyli!