Ahoooj vodáci. Ani to od posledního čísla nebylo dlouhé čekání a už vám míří do schránek další vydání vašeho nejoblíbenějšího časopisu. A protože je léto, zaměřujeme se v něm hodně na vodáckou turistiku. Vždyť už samotné téma Vltava, jejíž vody jsou většinu toku klidné, tomu napovídá a titulní strana jakbysmet. Pojďme společně nové HYDRO prolistovat, ať se na něj těšíte ještě víc.
Začněme jako vždy titulní stranou. Fotku pořídil na své loňské výpravě na horní Vltavu fotograf a cestovatel Jan Hocek, a když nám tuhle fotku do redakce poslal, nemuseli jsme se dlouho rozmýšlet co k tématu Vltava dát. Jednohlasně vyhrál právě tento obrázek. Pokud se vám líbí, těšte se dál, protože Jan Hocek nám taky sepsal ze své plavby článek a připojil k němu mnohem více úžasných fotografií. Ale k tomu se teprve dostaneme.
Ještě než přikročíme k dalším částem HYDRA, dovolte mi malé zamyšlení. Když jsme si v redakci vymysleli, že další číslo věnujeme Vltavě, říkal jsem si, co o ní asi tak budeme psát, když je na ní všechno tak „profláklé“. Ukázalo se ale, že tato řeka je tou NEJ u nás a jak se vydání HYDRA blížilo a scházely se nám podklady, zjistil jsem, že bez Vltavy by byla naše vodácká scéna méně než poloviční. Uvědomili jste si někdy, že na Vltavě máme několik nejvýznamnějších vodáckých kanálů u nás? Uvědomili jste si, jak pestrý vodácký terén nabízí a kolik je toho na ní při její délce možné provádět? Uvědomili jste si někdy, jak bohatou historii Vltava má? Pokud ano, určitě se zájmem budete číst naše letní HYDRO, pokud ne, bude pro vás plné ponaučení.
Pojďme ale zpět k věci. Začínáme tradiční HYDROgalerií, kterou má tentokrát na svědomí Vojtěch Pavelčík, který se, nejen ve fotografii, zajímá a specializuje na střední Povltaví. Jeho fotografie z těchto míst z různých ročních období určitě polahodí vašim očím.
Za galerií následuje HYDRObulvár, který tentokrát propírá bagry v Labské soutěsce, představuje novou raftovou základnu v Norsku, podíváme se jak vzniká nová továrna firmy Železný a tak dále. Vodáckých drbů není nikdy dost. A za bulvárem už se vrháme přímo k tématu. Jak jsem slíbil v úvodu, přichází Jan Hocek s jeho popisem a zážitky z Horní Vltavy a vše ukazuje na krásných fotografiích, které jinak než velké prostě nevyniknou. Doufám, že se vám budou líbit. Po líbivém úvodu se trochu vrátíme v čase a podíváme se na Vltavu v době, kdy se nejvíce měnila, tedy v době stavby vltavské kaskády. Ukážeme si, kdy která přehrada vznikla, co zatopila a připojíme i několik zajímavostí okolo. Vše si připravil Břeh, který se v historii doslova vyžívá, a musím říct, že se mu to zase povedlo.
Abychom v tématu pokračovali trochu chronologicky, pojedeme Vltavu odshora dolů. Po horní Vltavě tedy musíme nutně zastavit na Lipně, které se nám ze seakajakářského hlediska rozhodl představit Vítek Jindrle. Pokud máte rádi moře, pak vás Lipno určitě nadchne. Úsek z Vyššího Brodu vynecháváme pro jeho notorickou známost (i když ho taky zmíníme) a pokračujeme dále. Michael Odvárko a Pavel Šára nám popíšou, jak je možné dostat se po vodě z Českých Budějovic do Prahy za 14 hodin. Oba totiž rádi jezdí populární maraton Budějovice – Praha a ano, právě Pavel Šára dokázal tuto štreku ujet v tak neuvěřitelném čase.
Pokud nejste takoví rychlíci, pak můžete dát lodě na vodu také v Českých Budějovicích, ale skončit můžete už třeba na soutoku s Lužnicí. I tak si užijete perfektní plavbu. Jaký tento opomíjený úsek je nám popisuje Eva Frakačová. A pojďme se ještě vrátit k závodění na Vltavě. Podíváme se pod pokličku Krumlovského vodáckého maratonu. Určitě si rádi přečtete, jak vlastně vznikl a co se za jeho organizací každý rok skrývá za úsilí. Popisuje to Jan Homolka. Od historie Krumlovského maratonu se ponoříme do historie ještě více a podíváme se k samotným základům vodáctví na Vltavě. Správně asi odtušíte, že prvními plavci na Vltavě byli voraři, kteří plavili dřevo ze Šumavy do Prahy a dále. Jak své vory stavěli a kde pro ně byla Vltava nejzákeřnější? Na tyto a více otázek odpovídá ve svém článku Břeh.
Putování po Vltavě zakončíme jak jinak než u jejího soutoku s Labem, konkrétně se zaměříme na úsek z Prahy do Mělníka, který každoročně jezdí parta seakajakářů 17. listopadu a podařilo se jim vytvořit krásnou tradici, která brzy dosáhne prvního kulatého výročí. Historii akce sepsal podle poznámek Vítka Jindrle Snížák. Na úplný závěr pak ještě připojujeme pozvánku na tradiční Lipno, konkrétně na Devils Extreme Race 2014, který je už světoznámým podnikem.
Z domácích vltavských vod se pojďme rovnou přesunout do zahraničí. Nejdříve nás Ivana Jakubková vezme se seakajakem na tajemný ostrov Ursholem a potom se přesuneme do středomoří, kde nás Kajman provede po turistických řekách Řecka. Pokud nevíte co se začátkem příští sezony, Řecko vezměte určitě v potaz!
Ani jsme se nenadáli a jsme už zase v polovině, která patří průvodcům. Tentokrát nás provedou: po rakouském Koppentraunu Snížák, po Lužnici z Tábora Vojta Jančar, po Olešence Míra Kava a po Nežárce a Nové řece opět Vojta Jančar. Snad stihnete některou z doporučených řek ještě v letošním létě.
Druhou půlku HYDRA otevírá Šakal se svým mírně filosofickým vyprávěním o slovenském Hronu. Kdo tuto krásnou ještě nenavštívil, měl by ji určitě zařadit na svůj seznam. Možná právě tento text u vás rozhodne. Abychom se ale jenom nehoupali na klidných vodách pojďme trochu přiostřit. Na jaře byl Číva s partou v Norsku a mimo jiného si dal i 15 m vysoký vodopád na řece Usteoni a tenhle letecký zážitek nám popsal. Zejména u fotky, která ukazuje pohled z hrany vodopádu, tuhne krev v žilách. A další extrémní jezdec – Zajíc nám popíše, jak s partičkou vloni sjeli legendární řeku Bashkaus v úseku zvaném Kniha legend. Těšte se na nekonečné obří peřeje.
Věděli jste, že vodácký oddíl z Trutnova letos oslavil své 50. narozeniny? Pokud ano, a vlastně i pokud ne, podívejte se na text od Martina Kádrleho, který pro nás stručně celou bohatou a úspěšnou, historii oddílu shrnul. Trutnováci se rozhodně mají čím pochlubit. Ze severně položeného Trutnova je to ještě severněji do Polska, kam nás zve Šakal na malebnou a v divoké přírodě tekoucí říčku Czerna. Milovníkům divoké přírody a klidných meandrujících toků určitě zaplesají srdce.
Vzpomínáte si, že v minulém roce ve Vídni otevřeli nový vodácký kanál? Letos se na něm jelo ME ve slalomu a Vítek Přindiš, který se na něm velmi pěkně umístil, se rozhodl nám areál popsat. Pokud byste se tedy chtěli do Vídně vydat, budiž vám Vítkův text návodem. U závodění ještě zůstaňme a společně s Pavlínou Zástěrovou si přečtěme shrnutí MS sjezdařů, které se jelo před necelým měsícem v italské Valtellině. Naši opět posbírali spousty cenných kovů a k tomu si ještě užili opravdu rozbouřenou řeku. Za sjezd jsme zařadili krátký text od Rotťáka, který nám tentokrát ve své SUP rubrice popisuje, jak se jezdí Sázava z Týnce a že to pro stojící pádlery není úplně zadarmo.
HYDROpředplatné
Zaujalo vás toto vydání HYDROmagazínu? Chcete mít každé číslo k přečtení v pohodlí domova? Pak není nic jednoduššího než si HYDROmagazín předplatit.
HYDROpředplatné stojí pouhých 330 Kč za rok a za tuto cenu získáte: 4 vydání magazínu HYDRO, možnost zúčastnit se bohaté HYDROnadílky a mnoho dalšího…
Podrobné informace o předplatném naleznete ZDE.
Následují recenze vodáckého vybavení. Packraft pro dvě osoby otestovali Tomáš Drška a Jan Kučera, kajakářská pádla Reke a Ziwa podrobil testu Ondra Müller s kamarády, dětské turistické pádlo Puffin od TNP ozkoušel Ondra Müller na svých dětech a na dětech svých kamarádů, kompresní loďák Sea to Summit Ultra Sil vyzkoušel Snížák a kanoistická pádla Profiplast Bach a Dere prubnul Šťovík. Po recenzích přináší Matěj Sottner další díl svého záchranářského seriálu a tentokrát se podíváme na materiál, který je k záchraně třeba a na vázání několika základních uzlů. Kupte si šňůry a trénujte.
V záběru HYDRA se ještě podíváme s Chorošem do Vietnamu, kam si vyjel se svým kamarádem na vánoční odpočinek, Věrka Kučerová opět připravila pozvánky na nejzajímavější letní akce a dala dohromady pár reportáží z akcí, které proběhly během jara a celý časopis uzavírá Jana Šimonová se svým článkem z Hameráku, ve kterém varuje před alergickou reakcí na vosí štípnutí a dozvíte se, jak se s ním případně vypořádat. Přesně tohle se jí na Hameráku totiž stalo.
A to je milí vodáci vše. Doufám, že vás letní HYDRO bude v průběhu prázdnin bavit a třeba i inspirovat pro nějaké vaše letní výpravy. Já vám za redakci přeji, ať je vodácké léto co nejvydařenější, ať neštípou komáři, vody pod loděmi je stále dostatek a na podzim u čtvrtého čísla se zase sejdeme.
AHOJ!
Snížák
