Navzdory kydům klimatologů o globálním oteplení se počasí zachovalo velkoryse a nakydalo na pražský Petřín nebývalé množství sněhu. Téměř na rok přesně se tak opět mohl uskutečnit neoficiální neorganizovaný vodácký závod náhodných kolemjdoucích. Přesto se zdá, že smyčka kolem závodu „Petřínská kostka“ se stahuje a je jen otázkou času, kdy legislativa doběhne i vodáky na Petříně a ti se ocitnou takříkajíc na dlažbě. Ale o tom až v závěru.
Vždycky, když v Praze napadne něco sněhu, mám neodolatelné nutkání vyrazit do ulic pražského centra. Za prvé mě baví pozorovat bezmocné řidiče a za druhé bývá ideální počasí, abych očistil své blátem zahnojené lodě o neposkvrněný sníh. Jo a vždycky přitom potkám pár vodáků v neoprénech a plovacích vestách, jak míří na Petřín, to za třetí. Protože Petřín, to je prostě klasa.
Tentokrát jsem šel na náhodnou sobotní vycházku s obzvláštní chutí, protože po loňském vítězství v kategorii deblu jsem v batohu nesl hlavní cenu dlažební kostku a do neoficiálního neorganizovaného závodu náhodných kolemjdoucích tak letos nastupoval v podstatě jako favorit.
Návštěva policie pak na sebe nedala dlouho čekat, avšak zranění již byli odstraněni a aktivitu policistů zcela minimalizoval náhodný kolemjdoucí dotazem na ztracený svazek bezpečnostních klíčů. Náhodnému kolemjdoucímu tímto děkujeme za záchranu závodu.
Ale pak už to možná opravdu bude na ty vozíky…
