Francie pro všechny

Francie zůstává stálicí letních vodáckých dovolených. Mezi opravdové laskominy patří některé z řek Francouzských Alp a výhodou je i „evropský“ průtok, většina řek z té klasické nabídky českého vodáka svou vodnatostí nijak neohromí, jak se často stává např. v Norsku. Takže jak by vaše příští léto mohlo vypadat?

Vhodně sestavený itinerář dokáže ve Francii naopak i méně zkušené jezdce výkonnostně hodně poposunout dopředu. No a to vše za celkově příznivou cenu, protože to není nijak daleko. Nejlepší vodní stavy vás tu čekají začátkem léta, ale jde to i v létě pozdním. K tomu sluníčko, výborné víno a pestrá nabídka dalšího čerstvého ovoce i v pevném skupenství, vynikající salámy a sýry.

Variant jak do Francie dorazit je hned několik. Pro dlouhodobější výlety (dva týdny) je možné využít některé z řek v Itálii či Švýcarsku na rozpádlování, vhodný je třeba Vorderrhein nebo některé úseky Noce.

Máte-li méně času, můžete večer vyrazit a do rána dojedete k populární švýcarské Moese. Ještě si trochu narovnejte záda ve svěží zelené trávě a pak vyražte rozpádlovat se. Úsek ze Sorte do Cama je svižná WW IV s několika pěknými silnými peřejemi, dobrá rozjezdovka spíš pro zkušenější jezdce. Od Cama na soutok s Ticinem už se mohou vydat všichni. A po poledni hurá do hor, Francie už není daleko. Ráno vás přivítá městečko Briancon a v něm hned dvě pěkné říčky – docela čerstvě narozená Durance, tepna celé oblasti, a jí svou vodu odevzdávající Guisane. Právě ta se hodí na další rozpádlování.

[b]Guisane na úvod[/b]

Horní úsek z Le Casset nabízí 10 km pohodové WW II s dost ledovou vodou a jednou kamenitou peřejí WW III přibližně v půli cesty do Chantemerle. Úžasná krajinovka! Z Chantemerle na soutok s Durance nebo lépe k prvnímu silničnímu mostu v Brianconu je to svižnější jízda, WW IV. Zpočátku řeka jen rychle teče, pod jezem, který je dobře označen a je lepší ho přenést, přibývá zablokování a technických průjezdů. Svižná sportovní jízda končí nad „slalomkou“ u mostu v Brianconu.

Za malé vody můžete spodní Durance doplnit o její techničtější střední úsek pod Prelles. Malá elektrárna reguluje průtok a občas bývá vody až moc málo. Pokud je však voda blízko spodního limitu (viz místní informační tabule), mohou se do kaňonu vydat i méně zkušení jezdci se zkušeným doprovodem, pěkné to bude i na samovylévacích nafukovačkách. Ale pozor! Rozhodně to nebude zadarmo! Brzy po startu se v řece objeví velké skalní bloky a voda mizí kamsi vlevo podél vysoké skalní stěny. Včas přistaňte vpravo a hoďte lodě na záda – čeká vás poměrně dlouhé přenášení po pěšince ve svahu. Zkušenější jezdci mohou zkusit nahodit lodě na vodu po pár stech metrech za vstupními WW VI katarakty a sjet si pěkné zablokované peřeje (WW IV), ostatní si v klidu lodě donesou až na konec obtížného úseku. Následují technické peřeje WW III-IV, ale nic záludného. Pozor až na místo, kde se vysoko nad řekou objeví roura a proud zrychlí do úzké štěrbiny u levého břehu, z pravého břehu vystupuje do řeky mohutný skalní blok – tady už bez možnosti zastavení. Následuje skok s bazénkem, kde může být silné vývařiště, velkým malérem by byl šikovně vzpříčený strom. Za malé vody se dá těsně nad skokem zastavit vpravo za skálou a stupeň si prohlédnout. Následují ještě pěkné peřeje až k vyústění kaňonu, kde v ostré zatáčce mohou překvapit silné karfióly. Končíme u mostu v Argentiére.

[b]Kapitola Guil[/b]