Léto bylo tento rok intenzivní, ale krátké. Závody na Čeňkárně byly zrušeny, oficiálně pro nedostatek vody, ale spíš pro nadbytek sněhu. Ale voda jako voda. Předpovědím počasí se nemá věřit ze zásady. Třeba zasvítí sluníčko, všechen ten sníh roztaje a poteče nádherná voda. A kdyby ne… ty běžky, které jsem před čtrnácti dny definitivně uložil na léto, vážu na střechu hned vedle kajaku. Holt, léto bylo intenzivní, ale krátké.
Sníh je jen voda uložená na později
Nebudu lhát – zázrak se nekonal. Na Čeňkárně sice nesněžilo souvisle – jak říkají učení meteorologové, místy sněhové přeháňky – ale kolem Vydry by to na ty běžky bylo. V Otavě pod soutokem také nebylo o moc víc vody než sněhu. Nicméně už jsme si zvykli přepočítávat stavy z vodočtu z laminátových hodnot na plastové a nafukovací, z čehož vyplynulo, že to nebude žádná divočina, ale sjet to půjde.
Čeňkárna? Ta je pro děti…
Že to nebude žádná divočina vlastně nikomu nevadilo, protože aspoň nešplouchaly vlny do lodí a chrastění ledu nenahánělo dětem příliš hrůzu. Taky to umožnilo dětem se takříkajíc osamostatnit a utvořit si vlastní posádky, aniž by hrozilo nikoli zvrhnutí, ale zmrznutí. Nakonec se ani lodě nemusely tolik vylévat, pouze po prudkých, krátkých sněhových smrštích bylo potřeba lodě vysypat.
Málo nemusí být špatně
A já vám něco řeknu. Ona to nebyla tak špatná voda. Muselo se najíždět zvláště pečlivě, někde se muselo předrncat, přeskákat, nebo přešoupat, ale v tradičních peřejích bylo vody dost. Navíc, ačkoli známe řeku nazpaměť, to nutilo k mnohem většímu soustředění a čtení vody a leckoho uvíznutí na beznadějné mělčině přesvědčilo, že se má o hydrologii Otavy ještě hodně co učit.
Největší odměnou bylo, že děti, jak menší, tak větší opovrhly raftem (menším i větším) a vrhly se opakovaně do splouvání na pálavách s takovým odhodláním, až by jeden řekl, že je to baví… i když se spíš nedokázali odtrhnout. Nakonec musela zasáhnout rodičovská autorita a poslat děti direktivně hrát kulečník.
No, a že se ty závody zrušily… víte, on nikdo z nás stejně není zrovna závodní typ. A takhle jsme měli celý víkend Čeňkovu pilu celou pro sebe. I když trochu drkotala zubama…
