V pondělí 6. dubna přistoupila česká vláda k uvolnění některých přísných protiepidemických pravidel. Kromě otevření některých obchodů jsou už od dnešního dne – 7. 4. v platnosti mírnější pravidla pro individuální sportování. Občané nyní mohou opět využívat venkovní sportoviště, parky a další plochy k individuálnímu sportování bez nutnosti použití roušek, samozřejmě za dodržení určitých pravidel. Lidé nesmí sportovat v počtu vyšším než 2 osoby (to už povoluje jízdu na kánoi!), musí dodržovat alespoň dvoumetrové odstupy od ostatních sportujících a nesmí využívat vnitřních uzavřených společných prostor jako jsou šatny nebo sprchy. Podrobnější informace hledejte na oficálních stránkách vlády.
Píše se rok 1988 a v Rakousku v Alpách už se smaží řeky a potoky všemožných obtížností. Podívejte se na delší video ze známých i méně známých toků (znáte třeba Bschlabser Bach?) a porovnejte, jak to vodáci zvládali tehdy a jak to zvládají dnes.
Možná jste o téhle jihočeské řece nikdy neslyšeli, stejně tak je možné, že jste ji jeli, jen o tom nevíte. Často totiž bývá mylně nazývána Lužnicí. Nežárka vzniká soutokem Kamenice a Žirovnice u Jarošova, ale vodáci ji většinou znají až o pár kilometrů níž – od místa, kde se do ní vlévá Nová řeka.
Pojďme si dnes ukázat pár jarních vodáckých tipů z populárního Slovinska, typů, které nejspíš nebudete znát.
Posledním výletem Michala Havelky za hranice, předtím, než se zavřely, byla říčka Große Ohe tekoucí nedaleko známější Wolfsteiner Ohe. Michal nejprve okouknul spodní úsek, který je velmi těžký, ale neměl vodu a jsou v něm napadané stromy a pak si s kamarády splul horní, lehčí, ale moc pěkný úsek vhodný i pro méně zkušené. Bohužel se na závěr výletu Michal málem utopil, když se mu nepovedla lajna v jedné z větších peřejí a zůstal zaklíněný pod kamenem. Vše je zdokumentováno v jeho již třetím WWVlogu. Tak se mrkněte!
Pádlování na moři neboli seakayaking je pro někoho životním koníčkem, pro někoho „jen“ zpestřením tréninku v době temna a sněhu. Vzhledem k tomu, že rok 2017 jsem trávil na studijním pobytu v Trondheimu, měl jsem zimy i temna v té době víc než dost.
Jen před pár dny byl spuštěn nový web kanoe.cz, na kterém prezentuje své aktivity ČSK – Český svaz kanoistiky. V redakci jsme web zhodnotili jako zdařilý a velmi přehledný. Navíc nás zaujal jeden z nejnovějších článků Statistika z divoké vody, kde najdete statistiky i toho, co by vás snad nikdy nenapadlo vyhodnocovat. A jak se nový web líbí vám?
Zřejmě paniku okolo koronaviru využili stavbaři u obce Tumpen v rakouském Ötztalu, aby započali se stavbou vodní elektrárny. Bohužel se brzy ukázalo, že stavba začala vznikat bez potřebných povolení a záměr využít aktuální složité situace je tedy o to zřejmější. Zpráva je pro nás zvláštní i proto, že před rokem se objevila informace, která říkala, že žádné přehrady v tomto údolí nebudou kvůli ochraně přírody Natura 2000. Pro vodáky by nová elektrárna znamenala odvedení vody z úseku Achtürze a z horní části úseku Wellerbrücke, ale hlavně by to znamenalo, že další přehrady, které jsou pro údolí Ötzu plánovany, by postupně mohly začít vznikat také. Proti černé stavbě už vznikla elektronická petice, kterou připravily organizace Free Rivers Fund, WET – Wildwasser Erhalten Tirol a další.
Po zkušenostech ze Sibiře, kde nás musel od řeky dostat vrtulník, a z Řecka, kde nás spláchla do moře přívalová bouřka, jsme si řekli, že se budeme držet při zemi. Tedy „při domově“. Proto jsme zase zvolili náš nejoblíbenější seakayakový výlet se zaměřením na krásy říčních údolí, i když v nich řeka nebouří v peřejích. Konec konců Zimní Slapy nebo Troja – Mělník jsou taky na řece.
Ačkoliv jsem po absolvování řeky Omulevky sliboval, že už NIKAM nepojedu, zase jednou jsem porušil dobře míněné předsevzetí a vyrazil směr Sibiř.