Články

foto: Barbora Reichová Nejen díky své výšce – úctyhodných 202 cm, je Pepa Dostál nepřehlédnutelnou osobností rychlostní kanoistiky i českého sportu vůbec. Několikanásobný mistr světa v kategorii kajakářů i na čtyřkajaku, majitel bronzové medaile z OH 2012 v Londýně a stříbrné medaile z OH 2016 v Riu se však neomezuje jen na sport. Ve volném čase si rád zarybaří, zahraje si šachy nebo zabrnká na kytaru a ve svém nabitém programu si najde čas i na studium vysoké školy.

Od podzimu 2019 jsme měli k dispozici pro testování kajak Rush 1, který byl v tu dobu žhavou novinkou od Gumotexu a dalším přírůstkem mezi lodě s drop-stitch prvky. Během dlouhého testování jsme s kajakem vyrazili na mnoho výprav jak po klidných, tak tekoucích vodách a samozřejmě nechybělo ani vykročení „z komfortní zóny“ lodě, která se nejlépe cítí na vodě do WW II.

Léto v plném proudu, díky občasným dešťům asi voda v řekách jen tak nedojde, co víc si přát. Snad už jen dobré vodácké čtení, aby člověk mohl načerpat inspiraci, kam ještě by se dalo za vodou vyrazit. K tomu je ideální vodácký časopis Pádler, jehož letní vydání vyjde už za pár dnů.

37. ročník obnoveného legendárního závodu Budějovice–Praha jsme po loňské nonstop verzi uspořádali opět v třídenním formátu. První den jsme jeli 68 km z Českého Vrbného na Husárnu (Orlík), druhý den 69 km z Husárny na Skalici (Slapy) a třetí den 31 km zpod Slap do Prahy. Petr Mojžíšek je ředitelem závodu a současně i závodníkem a popíše vám letošní závod dvojím pohledem.

Foto: EURO TOUR / Paule Ganse Photography Poslední zářijový víkend se odehraje v centru Prahy na Vltavě a bude doslova o co stát. Pádlování ve stoje začíná v pátek 25. září týmovými soutěžemi kolem Střeleckého ostrova v rámci druhého ročníku paddleboardového festivalu Prague Paddle Fest, kterého se mohou zúčastnit čtyř až šestičlenné týmy.

Už když na jaře letošního roku probleskla médii zpráva, že výstavba MVE na jezu u Papouščí skály na Vltavě vodáky neomezí, věděl jsem, že to bude průser. Očití svědci v tomto směru žádné uklidňující zprávy rozhodně nepřinášeli, a tak když jsem teď jel náhodou kolem – čistě jako cestující nevodák – rozhodl jsem se na to podívat sám.

Vyrazit na vodu a neřešit u toho stanování? Pro mnohé nepředstavitelná věc, která by znehodnotila romantiku táboření, které odjakživa k vodáctví patří. Pro jiné jakýsi nadstandard, který si rádi dopřejí. A právě takový nadstandard přibyl jen před pár týdny v tábořišti Litovel na řece Moravě, které je součástí celé sítě tábořišť, takzvaných IN LIFE Pointů.

Domluvit se s někým na setkání, aby mohl vzniknout rozhovor, bývá občas obtížné, u Roberta to ale bylo ještě o level jinde, když mi v lednu řekl: „Ahoj kamaráde, domluvit se můžeme, ale já za chvíli odjíždím na měsíc do Tasmánie, pak tady nějak budu, ale chci jet na lyže, a pak už mám Grand Canyon skoro na měsíc.“ Nakonec bylo ze známých důvodů všechno trochu jinak, ale i tak jsme se potkali dost v poklusu, naštěstí alespoň na parádním místě, na Trnávce.

Každý rok se se začátkem vodácké sezony na internetových diskuzích nebo ve vodáckých skupinách na sociálních sítích objevují dotazy od lidí, kteří vyrážejí NA VODU! poprvé nebo nemají dostatek zkušeností. Je to dobře a jsme za to rádi, protože lepší je se zeptat, než se hořce poučit až na řece, kdy už může být pozdě. A právě pro začínající a méně zkušené vodáky je zdarma připraven letní vodácký průvodce NA VODU!, ve kterém by měli najít odpovědi na své otázky i něco navíc.

To, co se našim kajakářům povedlo v loňském roce na světové scéně, je neskutečné. Vít Přindiš a Jiří Prskavec si mezi sebou „rozdělili“ všechny tituly, které ve slalomářské sezóně mohli získat. Nejprve se Přindiš stal evropským šampionem, Prskavec na něj navázal, když se stal vítězem celkového hodnocení světového poháru a nakonec i mistrem světa.