Články

Pěkný víkend jsem prožil na konci loňských prázdnin s partičkou kámošů na řece Sprévě. Jeli jsme si tam očíhnout terén pro připravovaný zájezd a moc se nám tam líbilo. Spreewald (česky blata) jsme navštívili v oblasti Lübbenau a právě z tohoto města, kde jsme bydleli v příjemném kempu, jsme vyjížděli do okolí.

Ahoj HYDRO. Posílám zatím poslední zprávu o stavu vyjednávání o Labi. Je to zpráva z posledního jednání na VV ČSK, kterou jsem poslal i panu Jaroslavu Pollertovi, takže Vám ji posílám po akceptování jeho připomínek a formulací. Je mi jasné, že část vodáků mi bude spílat, že jsem je prodal, ale za daných podmínek jsem nedokázal udělat víc.

Kulturní charakter zdejšího kraje je výrazně odlišný. V každé, i té nejzapadlejší, vesnici se tyčí k nebi minaret a jediné nezahalené ženy můžeme zahlédnout pouze v našich autech. Je nejvyšší čas otočit se na postupnou cestu k domovu. Navíc ani voda v této oblasti už není, Černá řeka i horní úsek Ardy jsou téměř suché. Proto volíme celodenní přesun do pohoří Pirin.

Na Hydrofóru se ptala Martina, jak zalepit svojí ucházející Palavku. Ve speciálu z minulého roku, který vyšel spolu s Hydrem 2/08, je príma návod přímo od mistra Zdeňka „Ryby“ Rybníkáře. Tady ho tedy máte i na stránkách Hydrowebu.

V pátek před víkendem si dopřála partička Čelákovickejch Racků po práci legraci. Dřív jak o hodinu vypnuli mašinu a rozjeli se na rozvodněnou Sázavu v úseku Týnec – Pikovice. O jejich podvečerním splutí vám dneska povypráví Kuba.

A je tady další report z víkendu. Tentokrát opravdová smršť. Teklo nám to pěkně hlavně z vysočiny a na západě a že bylo co jezdit o tom svědčí množství příspěvků, které mi přišly v pondělní poště. Dneska vás vezme Šakal na Hadovku, Úterský a Kosí potok a zítra budeme pokračovat Kubovou rychloSázavou, v pátek se pak těšte na Doubravu z Bílku, Ležák a Stvořidla.

Již více než měsíc putujeme na jih, po dlouhém západním pobřeží Jižní Ameriky, až nakonec po 2500 km končíme na řece Baker. To je pro tento náš výlet nejjižnější bod. Rio Baker je ve středu Patagonie a je považován za jeden z nejlepších big waterů na světě. Nicméně začnu od začátku, o tom co se odehrálo při dlouhé cestě na jih.

Právě v těchto dnech, od čtvrtka do soboty, probíhá na pražském výstavišti v Letňanech další ročník sportovní výstavy Sport Prague 2009. Pro ortodoxní vodáky s nulovým zájmem o jakýkoli jiný sport by mohla být letošní výstava velkým zklamáním, ale jestli chcete omrknout i další vybavení pro jiné aktivity, zajímají vás jachty, karavany nebo čtyřkolky přijďte se určitě podívat.

Jestli sledujete Čurův pohyb po planetě, tak jistě víte že právě pilně pracuje a pádluje na jižní polokouli, konkrétně na Novém Zélandu. Jak to tak vypadá, jeho hlava přejetá čtyřkolkou při kariéře honáka dobytka, je v pořádku a floutek si tam pěkně užívá svého „Homeless kayakingu“.

Přes veškeré usilovné pátrání se nám nepodařilo sehnat ani zmínku k úseku Čepinské řeky pod Velingradem. Podle map i satelitních obrázků se zde nachází nepřístupný kaňon. Po ranní přepršce strávené v hotelu přijíždíme k mostu pod úsekem. Řeka neuvěřitelně smrdí a vody je jen tak tak. Po chvíli okukování někdo přináší pozitivní správu. Nesmrdí řeka, ale chcíplej kůň na břehu pod mostem.