Články

A je tady další report z víkendu. Tentokrát opravdová smršť. Teklo nám to pěkně hlavně z vysočiny a na západě a že bylo co jezdit o tom svědčí množství příspěvků, které mi přišly v pondělní poště. Dneska vás vezme Šakal na Hadovku, Úterský a Kosí potok a zítra budeme pokračovat Kubovou rychloSázavou, v pátek se pak těšte na Doubravu z Bílku, Ležák a Stvořidla.

Již více než měsíc putujeme na jih, po dlouhém západním pobřeží Jižní Ameriky, až nakonec po 2500 km končíme na řece Baker. To je pro tento náš výlet nejjižnější bod. Rio Baker je ve středu Patagonie a je považován za jeden z nejlepších big waterů na světě. Nicméně začnu od začátku, o tom co se odehrálo při dlouhé cestě na jih.

Právě v těchto dnech, od čtvrtka do soboty, probíhá na pražském výstavišti v Letňanech další ročník sportovní výstavy Sport Prague 2009. Pro ortodoxní vodáky s nulovým zájmem o jakýkoli jiný sport by mohla být letošní výstava velkým zklamáním, ale jestli chcete omrknout i další vybavení pro jiné aktivity, zajímají vás jachty, karavany nebo čtyřkolky přijďte se určitě podívat.

Jestli sledujete Čurův pohyb po planetě, tak jistě víte že právě pilně pracuje a pádluje na jižní polokouli, konkrétně na Novém Zélandu. Jak to tak vypadá, jeho hlava přejetá čtyřkolkou při kariéře honáka dobytka, je v pořádku a floutek si tam pěkně užívá svého „Homeless kayakingu“.

Přes veškeré usilovné pátrání se nám nepodařilo sehnat ani zmínku k úseku Čepinské řeky pod Velingradem. Podle map i satelitních obrázků se zde nachází nepřístupný kaňon. Po ranní přepršce strávené v hotelu přijíždíme k mostu pod úsekem. Řeka neuvěřitelně smrdí a vody je jen tak tak. Po chvíli okukování někdo přináší pozitivní správu. Nesmrdí řeka, ale chcíplej kůň na břehu pod mostem.

Dnes vám přinášíme tragickou a smutnou zprávu, která patři spíše do vodácké černé kroniky. Velká nehoda otřásla v noci z pátku 6.2. na sobotu 7.2. vodáckým klubem SK Jihlava. Již nadpis článku, myslím, dostatečně vypovídá o tom, jak velké neštěstí postihlo vodáky z SK Jihlava.

Po dlouhých přípravách konečně vyrážíme do krajů vodácky téměř nepoznaných. I přes usilovné shánění informací se nám nepodařilo sehnat téměř žádné důvěryhodné tištěné podklady a tak vyrážíme za vodáckými zážitky víceméně jen podle rad několika kamarádů vodáků kteří tyto toky navštívili před námi.

Každej přece ví, že ty nejlepší nápady vznikaj v hospě a to mezi prvním a třetím pivem, myslim alespoň ty trochu rozumný. Mluvit o tom může třeba můj kamarád Jirka Hlaváček ze Sušice, který se takhle přes pivo a jednu sázku dostal k zorganizování extrémního štafetového závodu – Bobikap.

Letošní vánoce jsem strávil pádlováním v Galicii. Opět jsem se nechal strhnout myšlenkou dobrého pádlování přes zimu a tak jsem 19. prosince nasedl do auta spolu s dalšími sedmi lidmi a vyrazili jsme na netradiční svátky do 2500 km vzdálené destinace.

Minule jste se dozvěděli o našem počínání v první části zájezdu. O skvělém startu, který naplno potvrdil pravidlo, že první vyhrání z kapsy vyhání. O útrapách s místními staviteli vodních elektráren naprosto všude. Dnes se přesuneme do Portugalska a zjistíme, zda se tady situace změnila.