Řada vodáků už dávno pochopila, že ač je na vodě příjemně a krásně, vždy je nutno dbát na svou bezpečnost a pokud se už něco při vší smůle stane, být materiálově připraven. Přesto se stále ozývají hlasy, že v době mobilních telefonů je lékárnička přepychem.
Možná jste zaregistrovali Kapku, která informovala o schválení dokumentu „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“. Je v něm popsáno 65 lokalit, které jsou vhodné pro povrchovou akumulaci vody, neboli pro výstavbu přehrad.
V sobotu 15. října se za velké podpory MAS Aktivios v rámci projektu JUMP konal u přeštické loděnice druhý ročník akce Bezpečnost na vodě očima dětí. Tuto akci pořádali oddíly TOM a KČT Úhlava nejen pro vodácké a nevodácké oddíly, ale také pro veřejnost z Přeštic a okolí.
Jak se ukázalo v diskuzi, nebyli jsme v neděli na Vrchlici sami. Na horním toku se proháněl se svojí partičkou Šakal, který vyslyšel naše přání a napsal krátkého průvodce a report z akcičky. Takže Vrchlická inspirace číslo dvě je tady a vy se koukejte chystat na vodu. Teče toho mraky.
Krásný potok Oderských vrchů pramení kousek od Potštátu a v Hranicích na Moravě se vlévá do Bečvy. Je sjízdný při jarním tání nebo deštích z Potštátu. Na nástupním místě (křižovatka silnic 440/441) je občerstvovací stanice a nasedání je lepší ze břehu, protože vracák se tu hledá těžko.
Na první pohled mne název oblasti zaskočil. Thailand, Thajsko, asi se mi zaměnilo „Y“ za I“. Vše na pravou míru uvedla až mapa, kde byl současně s německým názvem okolí název na moravské straně – Slavonicko. A jsme z Thajska doma. Thayaland, příhraniční region Dyje.
Než ostatní vstanou … to bych mohl dohledat jednu „kešku“, prohlásil Kaštan v neděli ráno na vodáckém tábořišti na Lužnici a se slovy: „je to odtud asi kilometr,“ odkráčel travou zmáčenou ranní rosou.
Po prvním dílu, ve kterém jsme si ukázali všechny záběry na klidné vodě, se konečně dostaneme na řeku. Dnes si ukážeme, jak se na proudící vodě chovat. Je důležité umět vyjet z proudu a bezpečně zastavit, nebo se naopak do proudu dostat.
V roce 2007 jsem se s Klubem pitomců Praha vydal na jih Čech. Po dopoledním splutí Bezdrevského potoka jsme si mysleli, že toho máme tak akorát dost a vyrazíme k domovům. Pražáci si ale vymysleli, že se cestou ještě podíváme na původně plánovaný Závišínský potok u Blatné.
Už nejaký čas sa v oddieli sporadicky a v dobrom spomína Bečvárka a tak niet divu, že Vlastík po nej zatúžil. Kým zdolával toky na dllllhočiznom Gyramaxe, predseda mu mu účasť z bezpečnostných dôvodov zakázal, keď ale presedlal na novú Pyraňku, ceste na Bečvárku už nič nebránilo.