Články

Začátkem týdne jsme tušili, že druhý lednový víkend přinese oblevu. I přesto, že do poslední chvíle věřil ve vodu v Jizerkách málokdo, se vyplatilo tam vydat. Déšť, tající sníh a teplé počasí přinesly nejen do koryt Jizerských řek vodu. Jak jsme si užili první vodácké radovánky v nové sezóně 2015?

Přestože tradičnímu vyhlašování Kanoisty roku hrozilo, že se letos vůbec neuskuteční, nakonec byly vyhlašování hned dvě. Během čtvrtečního večera, který byl jen pro zvané, byli vyhlášeni kanoisté divoké i hladké vody zároveň. Druhý vyhlašovací večer pátek 16. ledna už patřil všem, klasický Kanoista divoké vody, jak ho všichni známe a máme ho rádi.

Předpovědi a Djembeesovo tlachání na facebooku mne přesvědčilo o tom, že by to mohlo dopadnout a nějaká voda by mohla o víkendu být. Kam vlastně pojedeme? Djembees, nevím proč, furt chtěl na Šumavu. Teda teď už vím, ale o tom postupně. Čtvrtek i pátek byly značně nacpané prací a řešením pracovních problémů, takže jsem v domnění že to Djembees nějak zorganizuje nechal věci plavat a počítal s tím, že beru auto. Během pátku to nabralo reálnější obrysy a skupina se skládala z 6-ti lidí. Djembees, PePe, Ivoš, Panda, Petr Čech a já…

Pár dní po Novém roce to vypadá, že se model Aladin zbláznil a hraje všemi barvami. V úterý na kanále, když venku mrzne, až praští se s Matějem domlouváme, že kdyby opravdu ulhaný Aladin výjimečně nelhal, tak 100% jedeme. Předpověď je stále lepší – nemění se. Ve čtvrtek už se celý Facebook hemží vzkazy a plány, jak kdo co kde a kolikrát „vopere“. Trošku mě zaskočí dotaz od Djembeese, proč tak trvám na Jizerkách a nechci jet na jih. Abych to zkrátil, prostě se mi nechtělo jet tak daleko s hodně nejistým výsledkem. S ostatníma domlouváme poradu na čtvrtou ranní, takže nespím skoro celou noc.

Již jako mladší kluky nás nadchlo vyprávění o této říčce. Tenkrát se nám to zdálo skoro nejetelné. Loni v zimě jsme si na to vzpomněli a po krásné lyžovačce na Klínovci jsme se vydali podívat na koryto řeky. Po krátké obchůzce jsme usoudili, že již tak velký strach nemáme, jen by to chtělo vodu…

Zima zase taková nic moc. Chvíli sněží, pak to všechno spláchne celodenní déšť a pak zase sněží a zase prší… Na víkend chystám jízdu do Ústí nad Orlicí řešit něco s autem. SMS od Červajze: “Vem loď, půjdem pojezdit.”

Chystáte se odjet na vodu do Jižní Ameriky? Pokud ano, budou vás určitě zajímat zkušenosti Markéty Syllové, která pracovala v Patagonii v Puerto Natales jako guide. Její poutavé vyprávění však zaujme i ostatní vodáky. Zažila s klienty spoustu dramatických událostí a tepla si v blízkosti ledovců moc neužila.

Být vodákem, je jako být lezcem. Ani jedno není jen sportem, je to diagnóza na „celej“ život. Jedeš kolem strouhy u cesty, ve které teče voda a říkáš si, ty jo, to „bejt“ v životní velikosti, to by byl rachot, ty válce, vodopády, „sifáče“. Na víkend hlásí oblevu, třeba potečou Jizerky. Minulý rok se mi po vodácké stránce příliš nevydařil, studoval jsem v zahraničí a na pořádnou divokou vodu nebyl čas a ani podmínky, tak že bych si o víkendu spravil chuť?

Díky změnám počasí jsme od pátku odpoledne zvědavě sledovali průtoky řek v blízkém okolí. Už večer bylo jasné, že Divoká Orlice z Bohousové bude pěkná.

Otava je oblíbená řeka nejen v létě, ale i v zimě. Na splutí Otavy ze Sušice, které se konalo 26. prosince, jste se mohli podívat v předchozím článku. Teď tu máme pár fotek ze splutí, které se konalo 3. ledna a jelo se ze Strakonic.