Brtnička, jak ji familiérně nazýváme, je říčkou tekoucí nedaleko od Jihlavy. Je sjízdná jen ve velmi omezeně, ale její splutí stojí za to. Je třeba čekat na příležitost připraven a jednat neodkladně. Povodí má krátké, tím je i zásoba vody velmi omezená.
Amur je jednou z posledních velkých řek bez jediné přehrady. Čtyři krásné dívky se rozhodly užít si tento ničím nerušený zážitek. Vždyť cesta z Mongolska až k Tichému oceánu vyvolá chvění v každém vodákovi či dobrodruhovi. Při přípravách na expedici ale zemřel přítel jedné z nich a cesta se tak rázem zcela změnila. Jak se dobrodružné dívky se situací popraly uvidíte na Expediční kameře.
Poslední roky zimy zpravidla za moc nestojí a moje nové běžky od Ježíška smutně postávají v rohu garáže. Nicméně seakajakářova sezona (téměř) nikdy nekončí a tak jsem namísto nedělního oběda hodil kajak na střechu auta a vyrazil směr Dalešická přehrada.
Jak se rozjaří, nastává čas vypustit na vodní hladinu i děti. Většina velkých řek má však stále vysoké vodní stavy. V ten okamžik začnou být aktuální malé říčky, které nabídnou hezké svezení, občas i drobnou peřej, ale hlavně na nich není co zkazit. Jednou z nich je Jevíčka.
Už pár dnů předem sleduji předpovědi a po vánočním masakru na Kamiennej si říkám, že bych si měl doma v Jizerkách spravit pověst. Volám Samurajovi – má přijet na nedělní promítání – aby si vzal kajak a přijel o den dřív. V sobotu skutečně dovalil, stejně jako kamarád z Prahy, který chtěl ubytovat před jizerskou padesátkou – ten z nás a z počasí má málem infarkt!
V dubnu 2014 proběhl historicky první Orlice Cup – jarní extrémní závod tříčlenných týmů ve složení běh, MTB XCO a kajak s možností absolvovat jej i v jednom člověku jako extrémní triatlon. Závod je koncipován především pro nadšené hobíky a bylo ověřeno, že tratě jsou takové povahy, že ani poloprofesionální borci se nenudí a je to i pro ně výzva.
V sobotu se na Šerlichu v Orlických Horách sešli vodáci všech disciplín z celé republiky, aby poměřili své síly na vodě – tentokrát zmrzlé. Na startu 16. ročníku Vodácké 30 se za krásného počasí sešla necelá padesátka vodáků, kteří startovali v 5ti kategoriích.
Tání zahajujeme s Adamem jako skoro vždycky na našem homerunu – Vrchlici. Hráznej zřejmě nemá rád vodáky, a tak pouští čtyři kubíky až v půl čtvrtý, hodinu před úplnou tmou. To nám ale nemůže zabránit, abysme si vystřihli obligátní čtyři jízdy. Večer se domluvíme ještě s Márou a Felixem že si ráno v šest zavoláme a podle aktuálních stavů rozlouskneme, kde strávíme pádlovací víkend.
Je leden. Měsíc červených nosů a eskymáků. Na tekoucí vodu vyrážejí jen opravdoví odvážlivci nebo dobrodruzi, kteří se vydají na cestu do teplých krajů. My ostatní vodáci se musíme spokojit s vanou, v lepším případě s bazénem. A v tom nejlepším s lodí v bazénu. Upřímně, pozorování vodního víru v odtoku vany je sice pro vodáka v zimě zábava, ale pořád tomu něco chybí.
Ako tradične je stretávka o 11:30 v požičovni Pieniny sport centrum č. domu 37, kde sa všetci zvítame, počastujeme, pripravíme lode a okolo 12:00 vyrazíme na vodu, splavíme úsek z Červeného Kláštora do Lesnice. Slav je dlhý 9 km – cca 2 hod.