Firma Hiko pro letošní sezonu představila novou vestu na divokou vodu, vhodnou i do těch nejdrsnějších podmínek. Podívejte se jak dopadl její test.
Slunce nám již začalo ohřívat vodu a tak je načase Vás pozvat na další ročník HIKO Youngsters campů. Letošní kempy 4. ročníku se budou konat v Praze na kanále v Troji. První termín je vypsán na 16. – 17.5. 2015 a druhý na 1. – 2.8. 2015.
Na podzim loňského roku jsem byl osloven s nabídkou stát se porotcem v soutěži Häglofs Seakayak Tour, kterou zorganizoval pro své zákazníky Rock Point a této nabídce jsem samozřejmě nedokázal odolat. Společně se mnou zasedli v porotě ještě Honza „Krab“ Krabec z Rock Pointu a horolezec Honza „ Tráva“ Trávníček. Věřte nebo ne dva vítěze soutěže jsme našli a předminulý pátek proběhlo i první seznámí se seakajaky, aby si svoji výhru ve Švédsku náležitě užili.
24. – 25. dubna se letos opět sejdou vodáci ve Vrchlabí na extrémním závodě na jednom z nejtěžších úseků horního toku Labe – Vrchlabské soutěsce. Trať závodu není dlouhá, je to jen cca 200 metrů, ale obtížnost úseku je do WW IV+.
Bunda Nimbus je jednou z nejrevolučnějších novinek mezi výrobky HiKO. Jedná se o funkční bundu, určenou zejména pro paddleboardové či turistické vyjížďky po klidných vodách.
Kolem tisícovky dobrovolníků a méně odpadků – takový je výsledek desátého ročníku tradičního jarního úklidu řeky Sázavy. Podruhé se uklízelo od pramene do Pikovic, tedy přes 200 kilometrů. Organizaci nejdelšího, bezmála 90 km dlouhý úsek z Kácova do Pikovic si opět vzala za své společnost Posázaví.
Albánie je zemí, která se do hledáčku cestovatelů i milovníků outdoorových sportů, mezi něž bezpochyby patří i vodáci, dostala teprve nedávno. Válečné konflikty na Balkáně to dřív prostě neumožnily. Ukazuje se však, že právě díky těmto událostem si Albánie (a okolní země) zachovala neporušený původní ráz a i díky tomu se právem rychle stala vyhledávanou destinací. Nebál bych se říct – jednou z nejbližších exotických. Nás jako obvykle zajímá hlavně z pohledu vodáckého.
Taky už se tak těšíte na vodáckou sezónu jako já? Letos je to pro mě trochu nové. Tím, že jsem si řekla, že se budu mému kajaku trochu víc věnovat a že pojedu na většinu vypsaných vod (minimálně těch s oddílem), tak se tak trochu chvěju očekáváním.
V neděli jsem si dával Mži z Bdeněvsi do Plzně a na rekonstruovaném jezu Vochov jsem narazil na problém – souvislé oplocení pod jezem. Bohužel jsem nevzal foťák… Situace je následující:
Při přestupu v Bruselu, po absolvování pěti pracovních hovorů během odbavení a hledání správné odletové brány, začínám pomalu věřit, že mi ta Galicie vyjde. Když vidím malinkaté letadlo, které mě má dopravit do Porta, tak mi něco říká, že to asi nebude úplně zadarmo. Vyběhnu schůdky do letadla, zdravím letušku a v tu chvíli si div neurazím hlavu v průlezu do letadla. Po dobu mého letu se nic zvláštního nestalo. Teda až na to, že mi velmi nehezká, ale o to prostorově výraznější letuška cca 4x přejela nohu vozíkem s občerstvením. Naštěstí celý let netrval dlouho, jinak bych měl nohu jako kačer Donald a do kajaku bych se nevlezl…