Články

Proč se snažit postavit na paddleboard, když si můžu v klidu sednout do kanoe či raftu? Proč se snažit pohybovat pouze pomocí pádla, když k plováku jde již několik let připojit plachta, která při sportu zvaném windsurfing zaručuje požitek z rychlé jízdy? Proč raději nevyužívat energie mořských vln a nevěnovat se surfingu? Co vás čeká za bonusy, pokud se rozhodnete věnovat se právě stand-up paddleboardingu?

Před týdnem opustil tiskárnu třetí letošní Pádler a nyní bych v něm rád trochu zalistoval a zrekapituloval pro vás, čtenáře, co všechno v něm najdete. Doufám, že se nám opět podařilo nacpat do Pádlera spoustu praktických informací, kupu krásných fotek, inspirativní rozhovory a mnoho dalšího. No pojďme se podívat…

Pokud za sebou máte už několik výletů strávených na raftu, kajaku nebo jiném plavidle, pak už máte v balení jasno. Jestliže však jedete na vodu poprvé v životě, může být pro vás těžké odhadnout, jaké oblečení, obuv nebo další potřeby by se vám mohly na cestách hodit.

O víkendu 22. – 23. 6. vodácký oddíl KTL z Brna pořádal dvě velké akce na řece Jihlavě.  První z nich byl závod ze série Českého poháru vodáků a druhé bylo nedělní volné splutí.

Rád pádluješ? Chceš se zdokonalit v jízdě na kajaku? Chceš poznat nová místa či nové přátele? Přidej se k nám! HIKO Whitewaterkempy hlásí několik posledních míst na kemp Salza (26. – 28. 7.) a Roudnice (3. – 4. 8.)! Přihlášky zasílejte pomocí registračního formuláře na www.whitewaterkempy.cz.

Takřka 350 sportovců z 31 zemí starého kontinentu si od čtvrtka do neděle (4. – 7. 7.) poměřilo síly na mistrovství Evropy juniorů a závodníků do 23 let ve vodním slalomu. Areál vodního slalomu Ondreje Cibáka v Liptovském Mikuláši hostil mladé vodáky už počtvrté, naposled v roce 2013 v rámci juniorského MS.

foto: Archiv OCP MHMP Rokytka, vodní tok dolní Vltavy v celkové délce 37,5 km, pramení v Říčanském lese 453 m n. m., protéká řadou chráněných území a samotný potok i jeho okolí prošlo v minulosti velkými změnami. Ve vinařské oblasti Libně a Vysočan se v průběhu 19. a 20. století rychle rozvíjel průmysl a vznikala řada továren, Rokytka byla využívána k pohonu mlýnů v blízkosti. Na začátku 20. století bylo koryto Rokytky napřímeno, prohloubeno a opevněno od Libně až po Hloubětín. Její niva často sloužila jako úložiště odpadu. První revitalizace proběhla v roce 2008 v prostoru suchého poldru Čihadla. Cílem byla obnova potoční nivy, zrušení opevněných koryt a vytvoření soustavy meandrujících potoků s řadou tůní s vodními a mokřadními rostlinami. Dále vytvoření louky včetně pěšin, mostků a chodníků, součástí byly i rozsáhlé výsadby zeleně. Došlo k nárůstu druhové pestrosti rostlin i živočichů. Další revitalizace proběhla v roce 2012 v okolí Hořejšího rybníka v Hloubětíně. Byly odstraněny zbytky nefunkčního Jermářova jezu a výškový rozdíl koryta byl vyřešen balvanitým skluzem, migračně prostupným pro běžné druhy ryb v Rokytce se vyskytujících. V roce 2013 se bagry přesunuly pod Hořejší rybník. V horní části koryta byly stabilizovány břehy, v dolní části vybouráno dosluhující betonové opevnění, které nahradila těžká balvanitá rovnanina. Pravý břeh, navazující na cestu a prudký svah k Průmyslové ulici, byl opevněn, levý břeh seříznut na kolmou stěnu pro možnost hnízdění ledňáčka. Vybudovány byly sestupy k vodě a malé posezení. V roce 2017 byly do koryta umístěny kusy říčního (mrtvého) dřeva pro zpestření vodního prostření a vytvoření úkrytových možností pro ryby. V témže roce byly pod vrchem Smetanka odtěženy skládky, rozšířeno a rozčleněno koryto a vytvořena ekologická berma. V korytě byly vytvořeny dva malé ostrůvky a jedna stěna pro ledňáčky. Bylo vloženo několik kusů mrtvého dřeva a díky prosvětlení koryta se v potoce začala rozvíjet i vodní vegetace. V roce 2014 se práce přesunuly nad Hořejší rybník, kde bylo koryto zdevastováno početnou kolonií nutrií. V rámci revitalizace byla vytěžena celá vrstva navážek a do louky na levém břehu bylo vymodelováno nové koryto. Vzniklo několik malých vodních ploch i místo pro vybudování stěny pro ledňáčky. Součástí byla i výstavba cyklostezky a broukoviště a byl obnoven historický hruškový sad. Celkově došlo k zatraktivnění lokality a propojení vodního prostředí s okolní krajinou. V roce 2019 se bagry do Rokytky zakously v Hloubětíně pod ulicí Poděbradská. Kamenné vestavby, které ještě budou osázeny mokřadní vegetací a keřovými vrbami, mají za úkol Rokytku alespoň částečně rozmeandrovat a vytvořit proudné a klidné úseky. Svahy břehů byly zpozvolněny a na několika místech byly do koryta vloženy staré kmeny suchých stromů. Všechny revitalizační úpravy Rokytky, jejichž investorem je odbor ochrany prostředí MHMP a o jejichž realizaci se zasloužila organizace Lesy hl. m. Prahy, na sebe navazují a z tohoto dříve zapomenutého území vytvořily vyhledávanou oblast pro rekreaci a volnočasové aktivity. Článek je převzat z magazínu Pražská EVVOluce. Celé znění článku si můžete přečíst na stránkách ekolist.cz.

Když jsem loni v létě s partou vodáků nastupoval do lodi pod znojemskou přehradou, abych zahájil čtyřdenní plavbu po řece Dyji, netušil jsem, jaké příjemné chvíle pohody a klidu mě budou čekat. Při poznávání řeky Dyje nás provázel David Gros, vedoucí zdejšího vodáckého oddílu a šéf Vodáckého centra Znojmo, kde jsme si půjčili lodě a vybavení na vodu. Při smáčení pádla na prvních říčních kilometrech s historickými dominantami města Znojma za zády jsem začal Davidovi klást otázky…

Letošní třetí Světový pohár ve vodním slalomu ve slovinském Tacenu v sobotu (29. 6.) přinesl páté místo kajakářky Veroniky Vojtové a v neděli vyvrcholil (30. 6.) bronzovou medailí Jiřího Prskavce a čtvrtým místem Víta Přindiše v kategorii K1 mužů.

Dávno jsou pryč časy, kdy vodáci jezdili na vodu v šusťácích, vlněných svetrech, polystyrenových vestách nebo dokonce oblecích a k ochraně před studenou vodou používali třeba igelitové pytlíky nebo šikovně nastříhané kusy plastového ubrusu. Dnes už tato doba přešla z kategorie retro do kategorie „pravěk“.