Budějovice 2016 v krátké verzi ze Slap

V sobotu 30.7. se od ranních hodin začínají trousit lodě a pádleři do obce Třebenice, k hrázi Slapské přehrady. Nejsou to již staří plavci na vorech, mířící se posilnit do hospůdky U Taterů. Ani vodáčtí průkopníci na plátěných či dřevěných lodích, povětšinou vlastní výroby. Jsme již šesnáct let ve druhém tisíciletí, a tak v materiálu dominuje karbon a bavlněná trika nahradila vysoce funkční syntetická.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Něco ale zůstalo nezměněno – láska k vodě a pádlování, touha poprat se co nejlépe (a nejrychleji) s tratí, a zažít den plný sportovního zápolení se svými kamarády vodáky. A tak ve 12:00 vyrazilo z hlubokého údolí pod hrází přehrady Slap bezmála devadesát lodí vstříc cíli. Čekala je trať 32 km do Prahy. Nejprve skrz zatopené Svatojánské proudy ke Štěchovicím.

Modřanská retardéra opět prověřovala

Malebný a chladný úsek osmi kilometrů pádlování dovedl závodníky na první přenášku. Dále se zakousli do svižně plujícího úseku řeky k ostrovu „U Kiliána“ v Davli a soutoku s řekou Sázavou. Za nimi následují táhlé roviny kolem obce Měchenice až k přehradě ve Vraném. Zde se již opravdu začíná naplno závodit – do cíle už je jen 12 kilometrů, a dlouhá přenáška překonaná během cesty může pomoci vybudovat náskok před soupeři.

Pod hrází se řeka opět rozbíhá a žene se přes Zbraslav k soutoku s Berounkou. Ta se vlévá do Vltavy v barvě i teplotě charakteristické pro právě uvařenou kávu s mlékem. Na smíšené vodě se po dvou kilometrech „voleje“ připluje nad jez v Modřanech. Ten nabízí ke splutí sportovní propust, která prověří nejednoho závodníka na lodích rychlostního typu. I v letošním roce zde proběhlo nemálo plaveckých „vložek“ vytvářejících historky pro večerní hodnocení závodu v cíli.

A jak to letos dopadlo?

Již po čtvrté všechny utavil svým strojovým tempem Petr Mojžíšek z USK Praha. Do Braníka dorazil ve druhém nejrychlejším vítězném čase 2:03:45. Za ním dojeli Ondřej Malý z SK Sport Zbraslav a veteránský deblkajak Robert Budínský- Petr Horák (Sokol Hr. Králové-Loko Liberec). Nejrychlejším veteránem byl Petr Mojžíšek, dále Petr Náprstek z Dukly a Pavel Topinka ze Zbraslavi. To byli ovšem veteránští mladíci.

Ty pořádné veterány nad 40 let vyhrál Martin Hřivna z Olomouce, následován Milanem Kučerou z Písku a Martinem Prchalem z SK Sport Zbraslav. I v dalších věkových veteránských kategoriích se borci rvali jako za mlada. Za všechny ještě třeba Karel Šuler z Prazdroje Plzeň, ročník narození 1944. Nebyli to jen chlapi, kdo se srdnatě rvali s tratí i závodním polem.

Nejlepší z dorostu byl Tomislav Dědič (r. 2002) ze Sokolu Písek. První ženou v cíli byla Viktorie Telská na K2 s Petrem Součkem. Na kánoi byl nejrychlejší Vojta Mareš z Modré Hvězdy Pardubice, v ženách Anna Navrátilová z pražských KVS. V čistě ženských posádkách zvítězila na K1 Míša Mlezivová z Dukly Praha za 2:35:54. V deblech to byly děvčata Stehlíkovy z KK Jiskra Týn. Dohromady kanoistický maratón absolvovalo devět dívek a žen.

Oživením startovního pole byli jezdci z nové, dynamicky se rozvíjející kanoistické disciplíny stand-up boardů. Ve vypsané kategorii open pro libovolné prkno zvítězil Branislav Šrámek z Dukly Praha, následován Tomášem Vaněčkem a Davidem Raabem.

Z Vraného do Bráníka

Novinkou letošního ročníku byl i „dětský“ závod z Vraného nad Vltavou do Prahy – Braníku na 12 km. Zde byla nejrychlejší rodinná posádka K2 Zbyněk Laube – Alexandra Laubová.

Na této trati se objevilo sedm žen, což považujeme za skvělý počin a doufáme v hojnější a hojnější účast dívek i žen v dalších ročnících. Závod byl v loděnici Lokomotivy Braník zakončen vyhlášením a probíráním historek ze závodu, přičemž  ty z plavby pod jezem v Modřanech patřily mezi nejpodařenější.

Pro příští rok je naplánován návrat ultramaratonu na 180 km dlouhé trati rozdělené do tří etap. Měly by být dokončeny práce na splavňování řeky v Jižních Čechách kolem Hněvkovic, a nic nebude bránit splutí v celé délce mezi Českými Budějovicemi a Prahou.

Tým organizátorů všem děkuje za účast a těší se na 8. ročník v roce 2017.